Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 27.308,35 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3.279,12 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2.288,71 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18.778,79 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 18.778,79 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba v části o 4.984 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1.352,03 Kč a úrok ve výši 17,95 % ročně z částky 18.778,79 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 2.399,15 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [tituly před jménem] [Anonymizováno], advokáta se sídlem v [Anonymizováno], [Jméno žalobce B] /8.
Odůvodnění
1. Návrhem podaným u soudu dne 30. 4. 2024 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalované bylo uloženo zaplatit mu 32.292,35 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], IČ [IČO], uzavřel se žalovanou dne 4. 2. 2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala předchůdci žalobce zaplatit částku 17.017 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 10.485 Kč s úrokovou sazbou 29,70 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1.500 Kč a částku za další péči o zákazníka ve výši 3.484 Kč. Celkovou částku (půjčka, úrok, úhrady) se žalovaná zavázala předchůdci žalobce zaplatit v 12 měsíčních splátkách po 3.085 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední platbu žalovaná uhradila dne 11. 3. 2022 s tím, že na svůj dluh uhradila částku 3.085 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 uzavřené mezi předchůdcem žalobce a žalobcem přešla pohledávka za žalovanou na společnost [Jméno žalobce A]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Za období od postoupení pohledávky žalovaná neuhradila ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení celkové částky 32.292,35 Kč sestávající z dlužné jistiny 18.778,79 Kč a dlužných úhrad za služby (poplatku) ve výši 13.513,56 Kč. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k plnění.
2. Žalovaná se k věci nikterak nevyjádřila.
3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 4. 2. 2022 uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], IČ [IČO], bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl ke dni 4.2.2022 žalované finanční hotovost formou peněžité zápůjčky ve výši 20.000 Kč. Žalovaná měla za poskytnutou zápůjčku zaplatit předchůdci žalobce úrok ve výši 10.485 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru 1.500 Kč, částku za rozšířenou službu komfortního a flexibilního splácení 3.484 Kč a doplňkové pojištění ve výši 1.548 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 86 % jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy. Celkovou částku (půjčka, úrok, poplatky, pojištění) ve výši 37.017 Kč měla žalovaná zaplatit ve 12 měsíčních splátkách po 3.085 Kč. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, bylo zjištěno, že žalobce se stal věřitelem pohledávky ze smlouvy o půjčce číslo [hodnota]. Výzvou k plnění ze dne 28. 3. 2023 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 43.168,98 Kč.
5. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle ust. § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
7. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
10. Za užití právě citovaných zákonných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z., přičemž ze smlouvy plnil a žalované poskytl finanční částku 20.000 Kč. Žalovaná ve lhůtě splatnosti ani později zápůjčku žalobci v úplnosti nevrátila. Jelikož postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce bylo rovněž prokázáno, soud shledal žalobu v rozsahu nesplacené zápůjčky ve výši 18.778,79 Kč a nesplaceného pevného úroku 8.529,56 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.288,71 Kč a s úrokem dále jdoucím z dlužné částky od 28.9.2023 ve výši 11,75 % ročně do zaplacení jako důvodnou, a uložil ve výroku I. tohoto rozsudku žalované povinnost uhradit tyto částky žalobci a současně uložil žalované povinnost uhradit žalobci též zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši 3.279,12 Kč a dále pak jdoucího z dlužné částky od 28. 9. 2023 ve výši 11,75 % ročně do zaplacení. Nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení má pak oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť žalovaná se ocitla v prodlení se splácením peněžitého dluhu vůči žalobci.
11. Pokud se týká nároku žalobce na zaplacení úhrady (poplatku) ve výši 4.984 Kč, pak tento soud výrokem II. zamítl. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Jiné plnění z peněžité zápůjčky sjednat nelze. To ostatně konstatuje i Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí sp. zn. 14 Co 3/2012 a Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003 (jejich judikatura se sice vztahuje k ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., ve znění účinném do 31. 12. 2013, nicméně soud se domnívá, že vzhledem ke stejnému znění relevantního ustanovení o. z. je tato judikatura aplikovatelná i na daný případ), přičemž soud sdílí názor uvedený ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatky) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Proto soud žalobě v části týkající se tohoto poplatku nemohl vyhovět (§ 588 o. z.).
12. Dále soud zamítl požadavek žalobce na smluvní úrok z úvěru v kapitalizované výši 1.352,03 Kč a ve výši 17,95 % ročně z dlužné jistiny, neboť podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru je žalobcem uplatněná výše 29,70 % ročně z dlužné částky po devadesátém dnu prodlení žalované se splácením úvěru v rozporu s právě citovaným zákonným ustanovením.
13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou za tři úkony právní pomoci po 500 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 1.500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a písemné podání), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní, tedy 300 Kč, dále 21 % DPH z částky 1.800 Kč ve výši 378 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 1.292 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení by tak činila 3.470 Kč. Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 69,14 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaná povinna zaplatit žalobci činí částku 2.399,15 Kč.