Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 52.790 Kč s úrokem z prodlení 11,75 % od 7. 6. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba v části o zaplacení 70.073,26 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 3.746,77 Kč, kapitalizovaný úrok 1.260 Kč, zákonný úrok z prodlení 11,75 % z částky 19.589,54 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, úrok 24,12 % ročně z částky 19.589,54 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 7.514,23 Kč, kapitalizovaný úrok 2.967,32 Kč, zákonný úrok z prodlení 11,75 % z částky 38.179,64 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, úrok 24,12 % ročně z částky 38.179,64 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Návrhem podaným u soudu dne 28. 6. 2024, ve spojení s podáním ze dne 20. 11. 2025, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu 122.863,26 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], IČ [IČO], uzavřel se žalovaným dne 25. 1. 2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal předchůdci žalobce zaplatit částku 24.946 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19.282 Kč s úrokovou sazbou 24,12 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1.500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4.164 Kč. Celkovou částku (zápůjčku a poplatek) se žalovaný zavázal předchůdci žalobce uhradit v 21měsíčních splátkách po 2.141 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne 23. 5. 2022 s tím, že na celkovou pohledávku uhradil částku 2.000 Kč. Dále žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], IČ [IČO], uzavřel se žalovaným dne 5. 1. 2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 40.000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal předchůdci žalobce zaplatit částku 48.392 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 38.564 Kč s úrokovou sazbou 24,12 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1.500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8.328 Kč. Celkovou částku (zápůjčku a poplatek) se žalovaný zavázal předchůdci žalobce uhradit v 21měsíčních splátkách po 4.210 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne 6. 5. 2022 s tím, že na celkovou pohledávku uhradil částku 5.210 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 uzavřené mezi předchůdcem žalobce a žalobcem přešly pohledávky z obou zápůjček za žalovaným na společnost [Jméno žalobce]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Za období od postoupení pohledávek žalovaný neuhradil ničeho. Žalobce tak po žalovaném požaduje zaplacení dlužné částky 41.803,34 Kč s příslušenstvím a dlužné částky 81.059,92 Kč s příslušenstvím. Před podáním žaloby žalobce ještě vyzval žalovaného k plnění.
2. Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil.
3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo [hodnota] ze dne 25. 1. 2022 uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], IČ [IČO], bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl ke dni 25. 1. 2022 žalovanému peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za tuto zápůjčkou úrok 19.282 Kč, poplatek za zpracování 1.500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení 4.164 Kč. Celkovou dlužnou částku, kterou měl žalovaný na základě této smlouvy zaplatit předchůdci žalobce (zápůjčka, úrok, poplatky) činila 44.946 Kč. Žalovaný měl splatit celkovou částku v hotovosti v 21měsíčních splátkách po 2.141 Kč vždy do konce měsíčního splátkového období. Úroková sazba byla sjednána ve výši 86 %.
5. Z Tabulky umoření ke smlouvě číslo [hodnota] bylo zjištěno, že na tuto smlouvu byly provedeny platby v celkové výši 2.000 Kč.
6. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 25. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný je ženatý, bydlí v nájmu, má vyživovací povinnost ke dvěma osobám a jeho nevyšší dosažené vzdělání je učňovské. Pravidelný měsíční příjem má žalovaný z pracovního poměru (montér) ve výši 9.533 Kč. Jakožto další příjem domácnosti byla označena částka 20.000 Kč, aniž by bylo uvedeno a ověřeno, o jaký příjem, a kterého člena rodiny se jedná. Své měsíční výdaje žalovaný označil ve výši 3.000 Kč. Jako účele žádosti byly označeny běžné výdaje domácnosti.
7. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo [hodnota] ze dne 5. 1. 2022 uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], IČ [IČO], bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl ke dni 5. 1. 2022 žalovanému peněžní prostředky ve výši 40.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za tuto zápůjčkou úrok 38.564 Kč, poplatek za zpracování 1.500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení 8.328 Kč. Celkovou dlužnou částku, kterou měl žalovaný na základě této smlouvy zaplatit předchůdci žalobce (zápůjčka, úrok, poplatky) činila 88.392 Kč. Žalovaný měl splatit celkovou částku v hotovosti v 21měsíčních splátkách po 4.210 Kč vždy do konce měsíčního splátkového období. Úroková sazba byla sjednána ve výši 86 %.
8. Z Tabulky umoření ke smlouvě číslo [hodnota] bylo zjištěno, že na tuto smlouvu byly provedeny platby v celkové výši 5.210 Kč.
9. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 5. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný je ženatý, bydlí v nájmu, má vyživovací povinnost ke dvěma osobám a její nevyšší dosažené vzdělání je učňovské. Pravidelný měsíční příjem má žalovaný z pracovního poměru (montér) ve výši 9.225 Kč. Jakožto další příjem domácnosti byla označena částka 20.000 Kč, aniž by bylo uvedeno a ověřeno, o jaký příjem, a kterého člena rodiny se jedná. Své měsíční výdaje žalovaný označil ve výši 3.000 Kč. Jako účel žádosti byly označeny neočekávané výdaje.
10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024, ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávek z téhož dne a podacím lístkem, bylo prokázáno, že se žalobce stal věřitelem pohledávky ze smlouvy číslo [hodnota] a pohledávky ze smlouvy číslo [hodnota] a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno.
11. Z Výzvy k plnění ze dne 22. 5. 2024, ve spojení s podacím lístkem z téhož dne, bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení pohledávek z obou zápůjček v celkové výši 144.913,49 Kč ve lhůtě do 6. 6. 2024.
12. Soud dovodil ze smlouvy o úvěru ze dne 25. 1. 2022 a ze smlouvy o úvěru ze dne 5. 1. 2022, že oba nároky uplatněné žalobcem v této věci jsou založeny na smluvním vztahu podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Ze shora uvedených zjištění a samotného tvrzení žalobce vyplývá, že předchůdce žalobce nedodržel povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Soud nesdílí tvrzení žalobce, že před poskytnutím finančních prostředků žalovanému nebyly důvodné pochybnosti o její schopnosti spotřebitelský úvěr splácet.
18. Pro poskytnutí úvěru na základě smlouvy ze dne 25. 1. 2022 ve výši 20.000 Kč lze vycházet toliko ze zjištěného měsíčního příjmu žalovaného ve výši 9.533 Kč. Žalovaný v době žádosti již nebyl schopen hradit své běžné potřeby, což vyplývá i ze skutečnosti, že důvodem žádosti o spotřebitelský úvěr bylo pokrytí běžných výdajů. Je naprosto vyloučené, aby byl žalovaný schopen nést další finanční zátěž spočívající v měsíčních splátkách zápůjčky ve výši 2.141 Kč v situaci, kdy má žalovaný u téhož věřitele závazek z předcházejícího spotřebitelského úvěru s měsíční splátkou ve výši 4.210 Kč (jedná se o nárok 2 uplatněný v této věci).
19. Pro poskytnutí úvěru na základě smlouvy ze dne 5. 1. 2022 ve výši 40.000 Kč lze vycházet toliko ze zjištěného měsíčního příjmu žalovaného ve výši 9.533 Kč. Měsíční osobní výdaje žalovaného ve výši 3.225 Kč považuje soud za nereálné, neboť z této částky by žalovaný sotva pokryl potřeby na svou výživu, hygienu a další náklady spojené např. s cestou do zaměstnání. Nadto má žalovaný vyživovací povinnost ke dvěma osobám a potřebu společných nákladů na bydlení. Je velmi nepravděpodobné, že by byl žalovaný schopen hradit měsíčních splátky ve výši 4.210 Kč, neboť by mu již nezbývaly prostředky na pokrytí jeho vyživovací povinnosti ke dvěma osobám a úhradu dalších nákladů spojených s bydlením a provozem domácnosti.
20. Soud dospěl k závěru, že před poskytnutím úvěru na základě smlouvy ze dne 25. 1. 2022 a na základě smlouvy ze dne 5. 1. 2022 nebyl předchůdcem žalobce učiněn správný závěr o schopnosti žalovaného poskytnuté prostředky řádně a včas splácet.
21. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je přitom shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli (předchůdci žalobce), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy. Takto stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlížet již z úřední povinnosti, což konstatoval rovněž Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 6. 10. 2021 sp. zn. Pl. ÚS 3/20, když uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.
22. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak jsou povinni vrátit, co si vzájemně plnili (§ 2991 o. z.). Žalovaný má proto povinnost vrátit žalobci, co mu bylo předchůdcem žalobce poskytnuto.
23. Žalovaný na základě smlouvy ze dne 25. 1. 2022 obdržel částku 20.000 Kč, na kterou uhradil 2.000 Kč, a je tak povinen zaplatit žalobci 18.000 Kč. Na základě smlouvy ze dne 5. 1. 2022 žalovaný obdržel částku 40.000 Kč, na kterou uhradil 5.210 Kč, a je tak povinen zaplatit žalobci 34.790 Kč.
24. V důsledku prodlení s plněním dluhu je žalovaný povinen zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.), který žalobce požaduje ve výši 11,75 %, jdoucího z celkové dlužné částky 52.790 Kč ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění určené v předžalobní výzvě, tj. ode dne 7. 6. 2024. Ve zbytku soud žalobu zamítl.
25. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V této věci byl úspěch žalobce menší, než činil jeho neúspěch, protože však žalovanému v řízení účelně vynaložené náklady na bránění svého práva nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.