Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 120.000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba v části o zaplacení částky 145.000 Kč a smluvní pokuty 34.185 Kč se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce tvrdil, že dne 15. 5. 2019 uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce, podle které půjčil žalovanému 265.000 Kč se splatností do 1. 10. 2019. Smlouva byla uzavřena jako bezúročná, ale byla dohodnuta smluvní pokuta 0,1 % denně ze zapůjčené částky. Žalobce upomínal žalovaného o zaplacení dopisem ze dne 23. 11. 2019, žalovaný upomínku obdržel 10. 12. 2019 a dosud nezaplatil nic. Za 129 dní prodlení si žalobce vypočítal smluvní pokutu 34.185 Kč.
2. Žalovaný se bránil, tvrdil, že k uzavření smlouvy nedošlo, a to proto, že smlouva o zápůjčce je reálným kontraktem, k jeho uzavření je potřeba shodná vůle stran a přenechání předmětu zápůjčky. Teprve až poté je smlouva uzavřena. Část peněz ve výši 100.000 Kč byla žalovanému připsána na účet 17. 5. 2019 a část ve výši 20.000 Kč obdržel žalovaný od žalobce bez jakéhokoli potvrzení v hotovosti. Částku 145.000 Kč nikdy neobdržel. U jednání soudu žalovaný uvedl, že je ochoten vrátit žalobci částku 120.000 Kč, další v žalobě tvrzenou částku nikdy nedostal.
3. Žalobce předložil písemnou smlouvu datovanou 20. 5. 2019, podle ověřovací doložky byl podpis žalovaného ověřen 15. 5. 2019.
4. Z potvrzení [právnická osoba]. byla z účtu žalobce na účet žalovaného zaúčtována částka 100.000 Kč dne 17. 5. 2019.
5. Z listinných důkazů, které podporují tvrzení žalovaného, soud zjistil, že k uzavření smlouvy o zápůjčce podle § 2390 zákona č. 89/212 Sb., občanský zákoník (o.z.), nedošlo, neboť žalovaný peníze v den podpisu smlouvy reálně neobdržel. Smlouva o zápůjčce je reálným kontraktem a přenechání předmětu zápůjčky je podstatnou podmínkou vzniku smlouvy. Smlouva i dle tvrzení žalobce měla být uzavřena 15. 5. 2019, žalobce nevysvětlil rozpor mezi tvrzením a datací smlouvy (15. 5. 2019 a 20. 5. 2019). Prokázáno bylo, že žalobce poukázal na účet žalovaného 17. 5. 2019 částku 100.000 Kč a sám žalovaný přiznal, že navíc obdržel částku 20.000 Kč. Žalobce tak plnil bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat (§ 2991 o. z.). Žalobce neprokázal, že by plnil více, než doložil a doznal žalovaný, a smluvní pokuta vzhledem k neplatnosti celé smlouvy nebyla platně sjednána, byla žaloba ve zbytku zamítnuta.
6. Podle § 142 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.), bylo rozhodnuto o nákladech řízení.