Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka], ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 15 % ročně, ohledně úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení a ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 2,25 % ročně.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [Jméno advokáta], advokáta.
Odůvodnění
Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] a doplněnou v průběhu řízení domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] a úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce jako věřitel prostřednictvím mandatáře a prodejce [právnická osoba]. a žalovaný jako dlužník spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota]. K uzavření smlouvy došlo akceptací žádosti žalovaného o úvěr ze dne [datum] žalobcem prostřednictvím prodejce. Úvěr byl žalobcem poskytnut dne [datum] ve výši [částka], kdy tato částka byla převedena na účet prodejce k úhradě zbývající části kupní ceny za vozidlo [Anonymizováno] 5 řada [Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], na kterou sám žalovaný uhradil [částka]. Žalovaný byl povinen čerpanou částku splácet ve formě [Anonymizováno] pravidelných měsíčních splátek ve výši [částka] od [datum] splatných vždy k 23. dni příslušného kalendářního měsíce. Měsíční splátky byly sjednány jako pevné a neměnné po celou dobu trvání úvěrové smlouvy. V měsíční splátce je obsažena jistina a úrok. V průběhu trvání smlouvy žalovaný přestal hradit žalobci pravidelné splátky, od splátky splatné [datum], a porušil tak svou povinnost řádně a včas splácet předepsané splátky (tj. povinnosti dle čl. 3. odst. 1. Podmínek). Konkrétně jde o prodlení s těmito splátkami: [částka] splatná dne [datum], [částka] splatná dne [datum], [částka] splatná dne [datum], [částka] splatná dne [datum], [částka] splatná dne [datum], [částka] splatná dne [datum], [částka] splatná dne [datum], [částka] splatná dne [datum]. K úhradě dluhu byl žalovaný žalobcem upomínán pod hrozbou ukončení a zesplatnění dané smlouvy, avšak bezvýsledně. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou sjednaného plnění způsobem uvedeným v čl. 5. odst. 3. a 5. Podmínek, žalobce sdělil žalovanému dopisem ze dne [datum], že v souladu s ustanovením čl. 5. odst. 3. a 5. Podmínek došlo k zesplatnění všech pohledávek žalovaného vyplývajících ze Smlouvy, a to ke dni [datum]. Žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě veškerých závazků, avšak bezvýsledně. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, a to ode dne následujícího po dni, kdy měl žalovaný hradit. Žalovaný uhradil v průběhu trvání smlouvy o úvěru celkem částku [částka]. Žalobou se žalobce domáhá úhrady zbytku jistiny, úroku, smluvní pokuty, nákladů za upomínání a úroku z prodlení.Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se dostavil pouze zástupce žalobce. Žalovaný svou nepřítomnost u jednání neomluvil, proto soud jednal v jeho nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“). U tohoto jednání soud provedl dokazování, a jednání odročil na den [datum] za účelem dalšího dokazování. Dne [datum] soud doplnil dokazování a zjistil následující skutečnosti.Žalobce s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které žalobce žalovanému poskytl dne [datum] úvěr ve výši [částka] na úhradu části kupní ceny za osobní automobil [Anonymizováno], registrační značky [SPZ], který si žalovaný koupil od prodejce [právnická osoba]. (zjištěno z uvedené úvěrové smlouvy, ze sdělení [právnická osoba] [adresa], odbor organizační a vnitřních věcí ze dne [datum], z potvrzení [právnická osoba]. ze dne [datum] o úhradě, z protokolu o předání automobilu). Ze zvukového záznamu telefonního hovoru, který předložil soudu žalobce, jako důkaz, že žalobce ověřoval úvěruschopnost žalovaného, soud zjistil, že žalovaný jako cizí státní příslušník sdělil v uvedeném hovoru, že má přes agenturu zajištěnou práci u společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] jako operátor s výdělkem [částka], a to pouze do konce roku [Anonymizováno], a že dále měl přislíbeno uzavření pracovní smlouvy na dalších 6 měsíců, tj. do června následujícího roku. V předložené úvěrové smlouvě je uvedeno, že měsíční příjem domácnosti žalovaného měl činit [částka] a měsíční výdaje na bydlení [právnická osoba] Kč. Žádné doklady na prokázání těchto skutečností soudu však předloženy nebyly a ve smlouvě není uvedeno, na základě čeho byly tyto údaje poskytovatelem úvěru ověřovány. Na prokázání skutečnosti, že žalobce žalovaného vyzýval k úhradě žalované částky, předložil soudu dodejky listovních zásilek, které dle doručovatele byly vloženy do domovní schránky na adrese [adresa], dne [datum] a dne [datum], ale z žádného provedeného důkazu nevyplývá, že by se jednalo o adresu pobytu žalovaného, že by se na této adrese žalovaný zdržoval nebo že by tato adresa byla žalovaným sdělena jako jeho korespondenční adresa. V úvěrové smlouvě je totiž jako adresa bydliště žalovaného a jako jeho korespondenční adresa uvedena pouze adresa [adresa], která je zároveň evidovanou adresou trvalého pobytu žalovaného v České republice dle informačního systému základních registrů. Z uvedeného tedy není jasné, proč žalobce posílal zásilky žalovanému na uvedenou adresu a zda se tyto zásilky dostaly do dispoziční sféry žalovaného.V tomto případě je předmětem řízení nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaných úroků, poplatků a smluvní pokuty na základě smlouvy o vázaném spotřebitelském úvěru uzavřené podle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do [datum] (dále jen „ZSÚ“).Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.Byť v citovaných ustanoveních je až do [datum] neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru v důsledku řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele stanovena jako relativní, tak podle stávající judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C-679/18 je soud povinen z moci úřední zkoumat, tedy nikoli pouze na základě námitky žalovaného, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr žalobce, že žalovaný bude schopen řádně splácet sjednaný úvěr.Soud posoudil učiněná zjištění s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů a zmíněnou judikaturu Ústavního soudu a Soudního dvora Evropské unie a dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce coby poskytovatel předmětného spotřebitelského úvěru úvěr poskytl přesto, že zde byly důvodné pochybnosti, že žalovaný nebude schopen úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami po [částka] pod dobu [Anonymizováno] měsíců, což je [Anonymizováno] let. Důvodné pochybnosti o úvěruschopnosti žalovaného vyplynuly ze skutečností, které žalovaný žalobci telefonicky sdělil, a to, že je cizí státní příslušník, že v ČR pracuje přes agenturu a práci má zajištěnou maximálně na následujících [Anonymizováno] měsíců. Zároveň žalobce neprokázal, že by ověřoval úvěruschopnost žalovaného ještě nějakým jiným způsobem a že by zjistil skutečnosti odůvodňující přesvědčení, že s vysokou pravděpodobností bude žalovaný schopen celý úvěr ve sjednaných splátkách schopen splatit. Soud proto považuje předmětnou úvěrovou smlouvu za sjednanou neplatně ve smyslu § 86 a § 87 ZSÚ.S ohledem na výše uvedené závěry soudu o neplatnosti předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru byl žalovaný v souladu s § 86 a § 87 ZSÚ z titulu této smlouvy povinen žalobci vrátit pouze poskytnutou jistinu. Soud má za prokázané, že na základě předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka], a jelikož žalobce tvrdí, že žalovaný na uvedenou smlouvu zaplatil částku [částka], a v řízení nebylo zjištěno, že by uhradil víc, je žalovaný povinen zaplatit žalobci zbývající část jistiny ve výši [částka]. Soud proto žalobě ohledně této částky vyhověl. Zároveň přiznal žalobci i úrok z prodlení z přiznané částky od [datum] do zaplacení v zákonné sazbě platné ke dni [datum], což je den následující po dni, kdy byla žaloba prokazatelně doručena žalovanému, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by se jakákoli výzva žalobce k úhradě této částky dostala do dispoziční sféry žalovaného před doručením žaloby. (výrok I.)S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobu ve zbývající části jako nedůvodnou zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy ji soud přiznal žalobci, jelikož tento byl ve věci úspěšnější. Úspěch žalobce činil 59,12 %, a proto má žalobce právo na náhradu poměrné části svých nákladů řízení ve výši 18,24 % (59,12 % úspěch - 40,88 % neúspěch). Náklady žalobce činily [částka] a spočívaly v zaplaceném soudním poplatku za řízení ve výši [částka] a v nákladech na zastupování advokátem ve výši [částka], z čehož odměna advokáta činila [částka] za 5 úkonů právní služby po [částka] (převzetí zastoupení a příprava, předžalobní výzva, žaloba včetně jejích doplnění, účast u jednání dne [datum] a účast u jednání dne [datum]) dle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhrada hotových výdajů advokáta činila [částka] za první 4 uvedené úkony po [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum], a za poslední uvedený úkon [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od [datum], náhrada cestovních výdajů advokáta vzniklých mu v souvislosti s cestami z [adresa] k jednání soudu dne [datum] a zpět, uskutečněnými osobním vozidlem tovární značky [Anonymizováno] [Anonymizováno] činila [částka] (ujetých 516 km při spotřebě benzinu 95 oktanů 5,1 l/100km při jeho ceně [částka] /l dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. a při sazbě základní náhrady [částka] /1km jízdy dle citované vyhlášky), náhrada cestovních výdajů advokáta vzniklých mu v souvislosti s cestami z [adresa] k jednání soudu dne [datum] a zpět, uskutečněnými osobním vozidlem tovární značky [Anonymizováno] [Anonymizováno] činila [částka] (ujetých 516 km při spotřebě motorové nafty 6,2 l/100km při její ceně [částka] /l dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. a při sazbě základní náhrady [částka] /1km jízdy dle citované vyhlášky), náhrada za promeškaný čas advokáta strávený uvedenými cestami dne [datum] činila [částka] za 6 půlhodin po [částka] dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu účinného do [datum] a náhrada za promeškaný čas advokáta strávený uvedenými cestami dne [datum] činila [částka] za 6 půlhodin po [částka] dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu účinného od [datum] a náhrada DPH z odměny a náhrad advokáta v sazbě 21 %, což je 21 % z částky [částka], činila [částka]. Poměrná část těchto nákladů odpovídající 18,24 % činí [částka], proto soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v této výši.