Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] a úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka], ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], ohledně kapitalizovaného úroku ve výši [částka], ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 12,75 % ročně, ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 1,25 % ročně a ohledně úroku 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] a doplněnou v průběhu řízení se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 % ročně a úroku 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Odůvodnil jí následovně. Dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba]., smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalobce zároveň uvedl, že žalovaný čerpal úvěr následovně, a to dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], [datum] částku [částka], [datum] částku [částka], [datum] částku [částka], [datum] částku [částka], [datum] částku [částka], [datum] částku [částka], [datum] částku [částka], [datum] částku [částka] a [datum] částku [částka].
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se nedostavil žádný z účastníků, přičemž pouze žalobce svou nepřítomnost omluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Soud tedy ve věci jednal a provedl dokazování žalobcem předloženými důkazy, a to dokumentem označeným jako smlouva o revolvingovém úvěru datovaným dnem [datum], výzvou k plnění datovanou dnem [datum], podacím lístkem ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi žalobcem a [právnická osoba]. včetně její přílohy č. [hodnota], dohodou o úplatě uzavřenou mezi těmito subjekty dne [datum], potvrzením [právnická osoba]. ze dne [datum] o zaplacení kupní ceny za postoupení pohledávek, interním dokladem [právnická osoba]. ze dne [datum] označeným jako „podklady pre súdne konanie“ týkající s žalovaného a úvěru [Anonymizováno], výzvou [právnická osoba]. ze dne [datum], dopisem [právnická osoba]. ze dne [datum], podacím lístkem ze dne [datum], oznámením o postoupením pohledávky ze dne [datum], ceníkem [právnická osoba]., elektronickými dokumenty označenými jako detail zadané operace, které však nejsou nikým podepsány, a nijak neoznačený a nikým nepodepsaný elektronický dokument se záznamy transakcí týkajících se žalovaného a dne [datum], výpisy z účtu žalovaného č. [č. účtu] vedeného [právnická osoba]. za období od [datum] do [datum], sdělením [právnická osoba] o posouzení úvěruschopnosti žalovaného a výpisy z úvěrového účtu žalovaného č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum].
4. Na základě těchto důkazů má soud za prokázané, že [právnická osoba]. vedla pro žalovaného jako banka běžný účet č. [č. účtu] (zjištěno z výpisů z tohoto účtu za období od [datum] do [datum]) a uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č.[hodnota] dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSÚ“), na základě níž poskytla žalovanému dne [datum] částku [částka], což soud zjistil z výpisu z uvedeného běžného účtu žalovaného za období od [datum] do [datum], na který byla částka [částka] dne [datum] připsána, ve spojení s výpisem z úvěrového účtu žalovaného č. [hodnota], který pro žalovaného vedla stejná banka. Soud má dále za prokázané, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy č. [hodnota] a oznámení o postoupení pohledávky, že pohledávka [právnická osoba]. vůči žalovanému na vrácení peněžních prostředků z předmětné smlouvy o úvěru byla postoupena žalobci. Soud však nemá za prokázané, že předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena ve znění, jak tvrdí žalobce, jelikož předložený elektronický dokument označený jako smlouva o revolvingovém úvěru neobsahuje žádný elektronický podpis žalovaného. I v případě, že by předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena v tvrzeném znění, pak soud nemá za prokázané, že by poskytovatel úvěru řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jelikož dle výpisů z běžného účtu žalovaného č. [č. účtu] za období předcházející uzavření předmětné smlouvy o úvěru počáteční zůstatek na tomto běžném účtu dne [datum] činil [částka], dne [datum] činil [částka] a dne [datum] činil [částka], z čehož vyplývají pochybnosti o tom, že by žalovaný měl k dispozici volných [částka] měsíčně, kterými měl být dle tvrzené smlouvy předmětný úvěr splácen.
5. Pokud se týká dalších částek, které měl dle tvrzení žalobce žalovaný na základě předmětné smlouvy o úvěru čerpat, tak žalobce nepředložil ani nenavrhl soudu žádný důkaz, kterým by bylo prokázáno, že na základě předmětné úvěrové smlouvy byly na běžný účet žalovaného připsány i další žalobcem tvrzené částky, přičemž podle § 1957 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, plní-li dlužník peněžitý dluh prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, je dluh splněn připsáním peněžní částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele. Soud tak pouhé odepsání peněžních prostředků z úvěrového účtu označené jako čerpání úvěru nepovažuje za důkaz vyplacení těchto částek žalovanému na jeho běžný účet.
6. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaného úroku a sjednaných poplatků na základě smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění od [datum] (dále jen „ZSÚ“).
7. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
8. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Soud posoudil učiněná skutková zjištění podle citovaných ustanovení právních předpisů a dospěl k závěru, že žalobce sice prokázal, že mezi [právnická osoba]. a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva č. [hodnota], na základě níž jmenovaná banka poskytla žalovanému dne [datum] úvěr ve výši [částka], ale neprokázal, že by předmětná úvěrová smlouva byla uzavřena v tvrzeném znění. Zároveň má soud za prokázané, že poskytovatel úvěru porušil svou povinnost stanovenou v ustanovení § 86 odst. 1 věta první ZSÚ, jelikož předmětný úvěr žalovanému poskytl přesto, že žalovanému bylo v době poskytnutí úvěru pouze 20 let a z informací z běžného účtu žalovaného, který pro něj sám coby banka vedl, o měsíčních zůstatcích na tomto účtu za 3 měsíce předcházející poskytnutí úvěru vyplývaly důvodné pochybnosti o tom, že žalovaný bude schopen následující 3 roky platit na předmětný úvěr pravidelné měsíční splátky ve výši [částka]. Soud proto považuje předmětnou úvěrovou smlouvu za sjednanou neplatně dle § 87 ZSÚ.
10. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce žalovanému na základě neplatné úvěrové smlouvy [datum] částku [částka] a nebylo zjištěno, že by žalovaný z tohoto důvodu uhradil více než [částka], je žalovaný povinen podle § 87 odst. 1 ZSÚ vrátit zbývající částku coby jistinu žalobci, na kterého nárok poskytovatele úvěru z předmětné smlouvy byl převeden. Soud proto žalobě ohledně částky [částka] vyhověl (výrok I.). Zároveň žalobci přiznal i úrok z prodlení z uvedené částky v zákonné sazbě, a to od [datum], což je den následující po doručení žaloby žalovanému, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by se do dispoziční sféry žalovaného dostala dříve jakákoliv výzva žalobce k úhradě žalované částky.
11. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobu ve zbývající části zamítl (výrok II.).
12. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. při částečném úspěchu účastníků soud nemusí žádnému z účastníků přiznat náhradu nákladů řízení. Jelikož v tomto případě nebyl úspěch žádného z účastníků výrazně vyšší než úspěch druhého, když soud přihlédl i k výši žalobcem požadovaného příslušenství, soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.