Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] a úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, a to do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka] a úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice soudní poplatek za řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v [adresa] na č. [č. účtu], VS: [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku [částka] a úroky z prodlení z uvedené částky od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, a to jako náhradu za bezdůvodné obohacení spočívající v užívání pozemků žalobce v katastrálním území [adresa], konkrétně parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2, parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2, parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 a parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2 žalovaným v období od [datum] do [datum]. Žalobce v žalobě uvedl, že žalovaný je vlastníkem zemědělské stavby č.p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] a zemědělské stavby bez čp/če na pozemku parc. č. [hodnota] a že pozemky parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a [Anonymizováno] /[Anonymizováno] tvoří se stavbami žalovaného jednotný funkční celek, kdy tvoří přístupovou cestu ke stavbám a zázemí ke stavbám a pozemky jsou ve funkčním celku se stavbami oploceny v jeden areál a slouží pro potřeby žalovaného, který je užívá pro svoji podnikatelskou činnost, a to chov prasat. Žalobce jako vlastník pozemků je povinen strpět užívání těchto pozemků žalovaným, coby vlastníkem uvedených staveb, a žalovaný je povinen poskytnout mu za to náhradu. Mezi účastníky nebyla uzavřena žádná nájemní smlouva ani nebyl smluvně upraven užívací vztah. Žalobce požaduje náhradu odpovídající [částka] /m2/rok, což při celkové výměře pozemků [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2 činí [částka]. Od této částky žalobce odečetl částku zaplacenou žalovaným dne [datum] ve výši [částka] a rozdíl ve výši [částka] požaduje žalobou. Žalobce žalovaného k úhradě žalované částky vyzval dopisem dne [datum], přičemž mu stanovil lhůtu k úhradě do [datum]. V podání ze dne [datum] pak žalobce uvedl, že ze znaleckého posudku vypracovaného společností [Anonymizováno] [právnická osoba]., coby znaleckým ústavem v oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] pro období roků [Anonymizováno] až [Anonymizováno], vyplývá obvyklé nájemné za m2 u předmětných pozemků [částka] za rok [Anonymizováno], [částka] za rok [Anonymizováno], [částka] za rok [Anonymizováno], [částka] za rok [Anonymizováno] a [částka] za rok [Anonymizováno], a že pokud by žalobce z těchto cen vycházel a připočítal by inflaci v roce [Anonymizováno] ve výši 3,2 %, pak by bylo možno postupem dle znaleckého ústavu upravit výši nájemného za rok [Anonymizováno] na částku [částka] /m2/rok.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a uvedl, že stavby nejsou postaveny na celé ploše pozemků, což výpočet žalobce nezohledňuje. Stavba na pozemku parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2 má skutečnou zastavěnou plochu asi [Anonymizováno] m2. Stavba na pozemku parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 pak má skutečnou zastavěnou plochu asi [Anonymizováno] m2. Pozemky parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a [Anonymizováno] /[Anonymizováno] jsou plochami sousedícími s těmito stavbami, které žalovaný neužívá vůbec. Žalovaný předmětné pozemky neužívá bez spravedlivého důvodu, neboť stavby na pozemcích parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] se souhlasem žalobce vystavělo v letech [Anonymizováno] - [Anonymizováno] zemědělské družstvo, které pozemky užívalo. Tyto stavby družstvo vydalo žalovanému jako transformační majetkový podíl na vypořádání jeho majetkových nároků a žalovaný tyto stavby v rozhodném období užíval. V roce [Anonymizováno] žalovaný uzavřel nájemní smlouvu s [právnická osoba] [Anonymizováno] a nájemné bylo sjednáno za zastavěnou plochu [částka] /m2/rok a za ostatní plochu částkou 1 % z průměrné ceny pozemku, což činilo [částka] /m2/rok. V roce [Anonymizováno] požádal žalovaný žalobce - [právnická osoba] o přidělení předmětných pozemků náhradou za nároky vzniklé dle zákona č. 229/1991 Sb., o půdě. Žádost zůstala bez odpovědi. Nároky žalovaného zůstaly neuspokojeny. V roce [Anonymizováno] žalobce zjistil, že pozemky nesprávně spravuje [právnická osoba] [Anonymizováno], ač mají být spravovány [právnická osoba], proto žalobce s žalovaným nájemní smlouvu z roku [Anonymizováno] ukončil a uzavřel s ním novou nájemní smlouvu, která se již netýkala předmětných pozemků, avšak pozemků v témže areálu, sousedících s předmětnými pozemky, lišících se od předmětných pozemků pouze tím, že nejsou v dobývacím prostoru. Zde bylo nájemné sjednáno za zastavěnou plochu částkou [částka] /m2/rok a za ostatní plochu částkou [částka] /m2/rok. Tato smlouva trvá v nezměněné podobě dodnes. Žalovaný požádal žalobce o uzavření nové nájemní smlouvy, ten žádný návrh řešení situace nepředložil. Žalovaný namítl, že požadovaná výše bezdůvodného obohacení je stanovena vnitřními předpisy žalobce a neodpovídá plněním v místě a čase obvyklým. V podání ze dne [datum] žalovaný uvedl, že souhlasí s návrhem žalobce ze dne [datum], aby výše bezdůvodného obohacení byla určena podle znaleckého posudku společnosti [právnická osoba], č. [hodnota] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno] ze dne [datum] s úpravou částky podle indexu spotřebitelských cen pro rok [Anonymizováno] ve výši [částka] /m2/rok. Žalovaný zároveň uvedl, že nadále je přesvědčen, že postup žalobce je vůči němu nespravedlivý a že znalec ve svém posudku použil srovnávané nemovitosti tak, aby se přiblížil žalobnímu nároku, ačkoliv z dostupných databází lze dohledat smluvní vztahy se zcela jinými údaji, avšak že za uvedeného stavu není možné z výnosu jeho podnikání hradit vznesené nároky žalobce a náklady soudních řízení a rozhodl se proto dále se požadavku žalobce nebránit a ukončit svoji podnikatelskou činnost. Žalovaný nemá žádné jiné dluhy než vůči žalobci z titulu uplatněného v tomto řízení a v dalších řízeních o totožné věci za jiná časová období, a kromě staveb na předmětných pozemcích, zvířat v nich chovaných a vybavení nutného k provozu a péči o zvířata, nevlastní nic, z čeho by mohl nároky žalobce okamžitě uhradit. Toto bude možné až po ukončení provozu a prodeji staveb. Podnikání žalovaného spočívá v práci s živými zvířaty a nelze je ukončit ihned a ponechat zvířata bez stravy a péče. Ukončení provozu v souladu s veterinárními předpisy vyžaduje nejméně jeden rok, kdy již březí prasnice musí odchovat selata, o které je nutno ještě dále pečovat do doby jejich prodeje. Žalovaný navrhl, aby soud povinnost žalovaného k úhradě stanovil k datu [datum], a to s ohledem na uvedené důvody.
3. Soud v řízení provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti.
4. Žalovaný existuje od [datum] a do předmětu jeho podnikání patří výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, zemědělská výroba, živočišná výroba, její zpracování, úprava a prodej, což soud zjistil z výpisu z obchodního rejstříku.
5. Dle výpisů z katastru nemovitostí LV [Anonymizováno] byl žalovaný po celý rok [Anonymizováno] vlastníkem stavby č.p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], a stavby bez čp/če na pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], kdy jako nabývací titul je zapsán rozsudek Krajského soudu v Brně o určení právního vztahu [spisová značka] ze dne [datum] s právní mocí ke dni [datum].
6. Dle částečných výpisů z katastru nemovitostí LV [Anonymizováno] byla [Anonymizováno] [Anonymizováno] po celý rok [Anonymizováno] zapsána jako vlastník pozemků parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], a příslušnost hospodařit s majetkem státu měl [Jméno žalobce], přičemž celková výměra uvedených pozemků činila [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2.
7. Co se týká výše obvyklého nájemného za podobné pozemky v daném místě a v daném období, pak oba účastníci vyjádřili souhlas s použitím částky [částka] /m2/rok, kdy pro oba účastníky je tato částka akceptovatelná, a soud tedy z těchto návrhů vycházel.
8. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky [částka] dopisem datovaným dne [datum], v němž stanovil žalovanému lhůtu k úhradě do [datum]. Tato výzva byla žalovanému doručena dne [datum]. (zjištěno z uvedené výzvy a z doručenky datové zprávy).
9. Z dalších provedených důkazů soud žádná zjištění významná pro rozhodnutí v této věci neučinil a žádné další důkazy pro nadbytečnost neprovedl, jelikož považuje za dostačující zjištění již učiněná.
10. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením. Tímto nařízením je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a podle něho výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
11. Na základě výše učiněných zjištění a shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že předmětné pozemky byly v roce [Anonymizováno] ve vlastnictví žalobce, že na dvou z těchto pozemků stály stavby ve vlastnictví žalovaného, že tyto stavby užíval výlučně žalovaný ke své hospodářské činnosti a že všechny předmětné pozemky s uvedenými stavbami tvořily jeden funkční celek, který užíval pouze žalovaný. Dále má soud za prokázané, že pro užívání předmětných pozemků neměl žalovaný s žalobcem uzavřenou žádnou smlouvu a neměl proto ani žádný jiný právní důvod. Pokud žalovaný namítal, že stavby do svého vlastnictví získal jako transformační podíl, pak soud konstatuje, že stavby na předmětných pozemcích nacházejících se ve vlastnictví státu byly žalobci vydány jako majetkový nárok vůči zemědělskému družstvu, nikoli vůči státu. Nelze tedy klást k tíži státu, že by zapříčinil odlišný vlastnický režim budov a pozemků pod nimi a pozemků přiléhajících bezprostředně k těmto budovám a pozemkům.
12. Pokud žalovaný tvrdil, že nejsou splněny předpoklady pro vznik bezdůvodného obohacení, protože neužívá pozemky bez spravedlivého důvodu, pak k tomu soud znovu konstatuje, že předmětné pozemky ve vlastnictví žalobce jsou zastavěny stavbami ve vlastnictví žalovaného, přičemž žalobce je z tohoto důvodu vyloučen z užívání všech předmětných pozemků, jelikož všechny předmětné pozemky se nacházejí v jednom areálu, v němž s předmětnými stavbami tvoří jeden funkční celek, a tento jednotný funkční celek je užíván pouze žalovaným, a to za účelem jeho podnikání. Vzhledem k uvedenému a k tomu, že mezi účastníky nebyla uzavřena žádná dohoda týkající se užívání předmětných pozemků žalovaným v roce [Anonymizováno], a není zde ani žádný jiný právní důvod, na základě něhož by měl být žalobce omezen ve výkonu svého vlastnického práva k předmětným pozemkům, nelze spravedlivě požadovat po žalobci, který byl vyloučen z užívání svých vlastních pozemků, aby toto vyloučení snášel bez adekvátní náhrady. Způsob, jakým žalovaný nabyl do svého vlastnictví stavby na žalobcových pozemcích, rozhodně nelze považovat za spravedlivý důvod pro užívání žalobcových pozemků bez adekvátní náhrady, za kterou soud považuje náhradu ve výši obvyklého nájemného.
13. Soud tedy má za prokázané, že žalovaný byl povinen za užívání předmětných pozemků po celý rok [Anonymizováno] zaplatit žalobci náhradu odpovídající částce [částka], která vychází z částky [částka] /m2/rok, na které se oba účastníci shodli. Vzhledem k tomu, že dne [datum] již žalovaný zaplatil na tuto náhradu částku [částka], je povinen zaplatil žalobci ještě částku [částka], proto soud žalobě ohledně této částky vyhověl. Zároveň soud přiznal žalobci podle § 1970 OZ a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. také úrok z prodlení z částky [částka] v zákonné sazbě 11,75 % ročně od [datum], jelikož má za to, že žalovaný se do prodlení s plněním výše uvedené částky dostal dnem následujícím po uplynutí lhůty stanovené žalobcem v předžalobní výzvě ze dne [datum], kterážto lhůta končila [datum]. (výrok I.)
14. Závěrem soud konstatuje, že při svém rozhodování postupoval stejně jako soudy v řízeních vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka], neboť pro jiný postup a pro jiné rozhodnutí ve věci neshledal důvod.
15. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobu ve zbývající části zamítl. (výrok II.)
16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný. V tomto řízení byl výrazně úspěšnější žalobce, a to ohledně 87,82 % předmětu řízení, proto má právo na náhradu poměrné části nákladů řízení v rozsahu 75,64 % (87,82 % úspěch – 12,18 % neúspěch). Náklady žalobce činí [částka] a sestávají z paušální náhrady účastníka nezastoupeného advokátem ve výši [částka] za [Anonymizováno] úkonů po [částka] (předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum] k návrhu žalovaného na přerušení řízení, replika k vyjádření žalovaného k žalobě ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] a účast u jednání dne [datum]) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., a z cestovních nákladů na dopravu osobním automobilem [jméno FO] [jméno FO] ze [adresa] a zpět v souvislosti s jednáním dne [datum] ve výši [částka] (ujetých 160 km při průměrné spotřebě benzinu 95 oktanů 5,7 l/100 km při ceně benzinu 95 oktanů [částka] /l dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., a při sazbě základní náhrady [částka] na 1 km jízdy podle zmíněné vyhlášky) a z cestovních nákladů na dopravu osobním automobilem [jméno FO] [jméno FO] ze [adresa] a zpět v souvislosti s jednáním dne [datum] ve výši [částka] (ujetých 160 km při průměrné spotřebě benzinu 95 oktanů 5,7 l/100 km při ceně benzinu 95 oktanů [částka] /l dle vyhlášky podle vyhlášky č. 475/2024 Sb. a při sazbě základní náhrady [částka] na 1 km jízdy podle zmíněné vyhlášky). Poměrná část v rozsahu 75,64 % z částky [částka] činí [částka], proto soud žalobci přiznal právo na tuto náhradu nákladů. (výrok III.)
17. Pokud se týká lhůty k plnění uložených povinností uvedených ve výrocích I. a III. tohoto rozsudku, pak soud v souladu se stanoviskem žalobce umožnil žalovanému plnit tyto povinnosti do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Pro poskytnutí delší lhůty soud neshledal důvod, přičemž poukazuje na to, že dle § 160 o. s. ř. činí tzv. pariční lhůta, což je obecná lhůta ke splnění povinnosti uložené rozsudkem, 3 dny od právní moci rozsudku.
18. Vzhledem k tomu, že soudní poplatek za řízení žalobcem zaplacen nebyl, jelikož žalobce je od soudního poplatku osvobozen podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, uložil soud podle § 2 odst. 3 citovaného zákona povinnost zaplatit soudní poplatek za řízení žalovanému. Výše tohoto soudního poplatku je vypočtena dle položky 1 bod 1 písm. b) sazebníku poplatků, přičemž soud vycházel z částky, ohledně které byl žalovaný neúspěšný, tj. z částky [částka]. Soudní poplatek, který je žalovaný povinen soudu zaplatit tak činí [částka]. (výrok IV.)