Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka], ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 15 % ročně, ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně a ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 3 % ročně.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [Jméno advokáta], advokáta.
Odůvodnění
Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] a úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně, přičemž žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které jmenovaná společnost poskytla žalovanému částku [částka] a žalovaný se zavázal vedle vrácení poskytnuté částky zaplatit jmenované společnosti poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši [částka], a to ve 24 pravidelných měsíčních splátkách splatných nejpozději do [datum]. Žalovaný však své povinnosti ze smlouvy řádně neplnil a na uvedenou smlouvu nezaplatil nic. Žalobce tak požaduje částku [částka] jako dlužnou jistinu a částku [částka] jako dlužný poplatek. Pohledávka jmenované společnosti vůči žalovanému z uvedené smlouvy byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne [datum].Soud považuje žalobu za doručenou žalovanému v souladu s ustanoveními § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaný se po celou dobu řízení k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se žádný z účastníků nedostavil, přičemž pouze žalobce omluvil svou nepřítomnost. Soud tedy v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. věc projednal, ve věci provedl dokazování a na jeho základě dospěl k následujícím zjištěním.Dne [datum] uzavřeli společnost [právnická osoba] a žalovaný smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které poskytla jmenovaná společnost žalovanému částku [částka] v hotovosti. (zjištěno z uvedené smlouvy). Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalovaný zaplatí jmenované společnosti vedle poskytnuté částky za poskytnutý úvěr ještě poplatek ve výši [částka], který byl vypočten jako součet úroku ve výši [částka], částky [částka] za zpracování spotřebitelského úvěru a částky [částka] za službu komfortního a flexibilního splácení, a pojistné za doplňkové pojištění ve výši [částka], a to v 24 měsíčních splátkách po [částka] s poslední splátkou ve výši [částka], se splatností první splátky do 1 měsíce od uzavření smlouvy (zjištěno z uvedené smlouvy). Jmenovaná společnost dne [datum] uvedla do zákaznické karty žalovaného, že k uvedenému dni čistý příjem žalovaného činil [částka] měsíčně, další příjmy domácnosti činily [částka] měsíčně, odhadované měsíční výdaje žalovaného činily [právnická osoba] Kč měsíčně, byl svobodný, žil s rodiči, zdrojem příjmů bylo podnikání v oboru zámečnictví. (zjištěno ze zákaznické karty) Z uvedené karty soud zjistil, že uvedené údaje byly poskytovatelem úvěru ověřovány živnostenským listem a daňovým přiznáním za rok [Anonymizováno]. Žádné doklady, na základě nichž byly ověřovány další příjmy domácnosti či běžné výdaje žalovaného jako např. platby za energie, vodu, apod., v kartě uvedeny nejsou. Dle obchodního rejstříku společnost [právnická osoba] existuje od [datum] a žalobce existuje od [datum]. Jmenovaná společnost postoupila žalobci pohledávku vůči žalovanému z uvedené smlouvy dne [datum] a oznámila to žalovanému (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího lístku). Před podáním žaloby žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě žalované pohledávky (zjištěno z výzvy a z podacího lístku). Z dalších provedených důkazů soud již žádné další relevantní skutečnosti pro toto řízení nezjistil.Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení postoupený nárok poskytovatele spotřebitelského úvěru vůči spotřebiteli na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaných poplatků a úroků z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do [datum] (dále jen „ZSÚ“).Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.Byť v citovaných ustanoveních je až do [datum] neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru v důsledku řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele stanovena jako relativní, tak podle stávající judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci [Anonymizováno] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno] je soud povinen z moci úřední zkoumat, tedy nikoli pouze na základě námitky žalovaného, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele úvěru, že žalovaný bude schopen řádně splácet sjednaný úvěr.Soud posoudil učiněná zjištění s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů a zmíněnou judikaturu Ústavního soudu a Soudního dvora Evropské unie a dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že se poskytovatel spotřebitelského úvěru nezabýval řádně úvěruschopností žalovaného, tj. že žalovaný bude schopen pravidelně splácet [částka] měsíčně, ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZSÚ. Z předložených důkazů totiž vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru vůbec neověřoval další příjmy domácnosti ani výdaje žalovaného, tzn. zejména pravidelné výdaje na bydlení a potraviny, přičemž údaj o běžných výdajích žalovaného ve výši [právnická osoba] Kč měsíčně uvedený v zákaznické kartě je zcela nevěrohodný, jelikož neodpovídá ani běžným cenám potravin, natož cenám energií v roce [Anonymizováno]. Soud proto považuje předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou neplatně, a to dle § 86 a § 87 ZSÚ.S ohledem na výše uvedené závěry o neplatnosti předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru byl žalovaný v souladu s § 86 a § 87 ZSÚ předchůdci žalobce společnosti [právnická osoba] vrátit pouze poskytnutou jistinu. Soud má v tomto případě za prokázané, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě uvedené smlouvy částku [částka], a jelikož v řízení žalobce tvrdí, že žalovaný na uvedenou smlouvu nezaplatil nic, a v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný cokoliv uhradil, je žalovaný povinen věřiteli z titulu uvedené smlouvy zaplatit [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobce prokázal, že tento nárok věřitele z předmětné smlouvy mu byl postoupen, soud žalobě ohledně uvedené částky vyhověl. Zároveň žalobci přiznal podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, i úrok z prodlení z uvedené částky v zákonné sazbě 12 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od [datum], což je den následující po dni, kdy byla žaloba doručena žalovanému, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by se výzva věřitele k úhradě dlužné částky dostala do dispoziční sféry žalovaného před doručením žaloby. (výrok I.)S ohledem na uvedené závěry soud žalobu ve zbývající části zamítl. (výrok II.)O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož soud v případě částečného úspěchu účastníků ve sporu náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí nebo žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřizná. Vzhledem k tomu, že v tomto případě byl úspěšnější žalobce, a to ohledně 95,24 % žalované jistiny, soud mu přiznal nárok na poměrnou náhradu jeho nákladů řízení, tj. na náhradu 90,48 % nákladů řízení (95,24 % - 4,76 %). Náklady žalobce činily [částka] a sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů na zastoupení advokátem ve výši [částka], z čehož odměna advokáta činila [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění do [datum], paušální náhrada hotových výdajů advokáta činila [částka] za uvedené 3 úkony právní služby po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrada DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad advokáta, tj. 21 % z částky [částka], činila [částka]. (výrok II.) Poměrná část 90,48 % z částky [částka] pak činí [částka].