Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

16 C 279/2021

Soud: Okresní soud v BřeclaviDatum rozhodnutí: 23. 9. 2024Č. j.: 16 C 279/2021-151Samosoudkyně: Mgr. Marie IndriškováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 10. 1. 2025Předmět řízení: o zaplacení 95.088 Kč s příslušenstvím,ECLI:CZ:OSBV:2024:16.C.279.2021.151
bezdůvodné obohacenísmlouva nájemníznalecký posudek
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (192) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] a úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka] a úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice soudní poplatek za řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v [adresa].

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku [částka] a úroky z prodlení z uvedené částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, a to jako náhradu za bezdůvodné obohacení spočívající v užívání pozemků žalobce v katastrálním území [adresa], konkrétně parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2, parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2, parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 a parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2 žalovaným v období od [datum] do [datum]. Žalobce v žalobě uvedl, že žalovaný je vlastníkem zemědělské stavby č.p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] a zemědělské stavby bez čp/če na pozemku parc. č. [hodnota], a že pozemky parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a [Anonymizováno] /[Anonymizováno] tvoří se stavbami žalovaného jednotný funkční celek, tvoří přístupovou cestu ke stavbám a zázemí ke stavbám, kdy pozemky jsou ve funkčním celku se stavbami oploceny v jeden areál a slouží pro potřeby žalovaného, který je užívá pro svoji podnikatelskou činnost, chov prasat. Žalobce jako vlastník pozemků je povinen strpět užívání těchto pozemků žalovaným, coby vlastníkem uvedených staveb, a žalovaný je povinen poskytnout mu za to náhradu. Mezi účastníky nebyla uzavřena žádná nájemní smlouva ani nebyl smluvně upraven užívací vztah. Žalobce požaduje náhradu [částka] /m2/rok, což při celkové výměře pozemků [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2 činí [částka]. Žalobce žalovaného k úhradě žalované částky vyzval dopisem ze dne [datum], přičemž mu stanovil lhůtu k úhradě do [datum]. Žalobce uvedl, že pokud se týká vypočtené náhrady vycházející z obvyklého nájemného ve výši [částka] /m2/rok, pak vycházel z toho, že předmětné pozemky jsou situovány v lokalitě, která je územním plánem určena pro drobnou výrobu, nepříliš obtěžující okolí a výrobní služby. Úhrada bezesmluvního užívání pro roky [Anonymizováno] až [Anonymizováno] byla stanovena ve výši [částka] /m2/rok.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a uvedl, že stavby ve vlastnictví žalovaného stojí na pozemku parc. č. [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří a na pozemku parc. č. [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří, a pouze tyto pozemky tedy žalovaný užívá. Pozemky parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, společný dvůr, a [Anonymizováno] /[Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, společný dvůr, pak jsou společným dvorem, mají k nim přístup třetí osoby a žalovaný je neužívá vůbec. Popřel, že by pozemky tvořily jednotný funkční areál, který je uzavřený a oplocený. Oplocení zahrnuje i pozemky a stavby v užívání třetích osob. Žalovaný toto oplocení nezřídil, bylo postaveno již v okamžiku, kdy stavby na předmětných pozemcích získal do svého vlastnictví. Žalovaný uzamyká pouze bránu v oplocení v místě přiléhající ke stavbě na pozemku parc. č. [hodnota] a činí tak na základě veterinárního zákona, neboť se jedná o žalobcem povolenou a kolaudovanou odchovnu selat, kterou žalovaný v roce [Anonymizováno] v rámci transformace převzal a ke stejnému účelu dosud užívá. Žalovaný je nepochybně jediným uživatelem pozemků parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno], na kterých stojí stavby v jeho vlastnictví. Není však pravdou, že oplocením pozemků je žalovaný detentorem a jediným uživatelem všech předmětných pozemků, tedy i společného dvora – pozemků parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a [Anonymizováno] /[Anonymizováno]. Potvrdil, že mezi účastníky není uzavřena nájemní smlouva nebo smluvně upraven užívací vztah, přičemž zároveň uvedl, že je to výhradně z důvodu na straně žalobce, který vůbec neodpověděl na opakované žádosti žalovaného o uzavření nájemní či kupní smlouvy na předmětné pozemky a zůstal až do podání žaloby zcela nečinný. Předmětné pozemky svěřil žalobce k trvalému užívání zemědělskému družstvu, které zde se souhlasem a aprobací žalobce (stavební povolení a kolaudační rozhodnutí) v letech [Anonymizováno] - [Anonymizováno] přistavělo a postavilo stavby na pozemcích parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno]. Stavby vydalo zemědělské družstvo žalovanému dohodami z roku [Anonymizováno] a [Anonymizováno] jako transformační majetkový podíl oprávněné osoby, tedy s cílem a účelem nápravy majetkových křivd žalobcem v minulosti způsobených. Žalovaný jako nově vzniklá společnost vykoupil a uhradil transformační podíly od jednotlivých poškozených osob a v podstatě tak za žalobce nahradil škody, které tento způsobil. V roce [Anonymizováno] uzavřel žalovaný s žalobcem – [právnická osoba] nájemní smlouvu na předmětné pozemky, kde nájemné bylo sjednáno za zastavěnou plochu částkou [částka] /m2/rok a za ostatní plochu částkou 1 % z průměrné ceny pozemku, což činilo [částka] /m2/rok. V roce [Anonymizováno] požádal žalovaný žalobce – [právnická osoba] o přidělení předmětných pozemků náhradou za nároky vzniklé dle zákona č. 229/1991 Sb., o půdě. Žádost zůstala bez odpovědi. Nároky žalovaného zůstaly neuspokojeny. V roce [Anonymizováno] žalobce zjistil, že předmětné pozemky nesprávně spravoval [právnická osoba], ač jako pozemky v dobývacím prostoru (stanoveném již v roce [Anonymizováno]) mají být spravovány Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Proto žalobce ([právnická osoba]) nájemní smlouvu z roku [Anonymizováno] s žalovaným ukončil a uzavřel s ní novou nájemní smlouvu, která se již netýkala předmětných pozemků, avšak pozemků v témže areálu, sousedících s předmětnými pozemky, lišících se od předmětných pozemků pouze tím, že nejsou v dobývacím prostoru. Zde bylo nájemné sjednáno za zastavěnou plochu částkou [částka] /m2/rok a za ostatní plochu částkou [částka] /m2/rok. Tato smlouva trvá v nezměněné podobě dodnes a žalovaný nájemné řádně hradí. Poté [datum] požádal žalovaný žalobce o uzavření kupní nebo nájemní smlouvy ohledně předmětných pozemků. Odpovědí mu byl dopis žalobce - [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], že se prozatím má obracet na [právnická osoba] s tím, že „řešení Vaší žádosti bude probíhat ve smyslu ustanovení zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky“. Poté však již žalobce zůstal zcela nečinný, návrh smlouvy, či jiný návrh řešení věci žalovanému nepředložil, a to přes jeho dotazy a urgence. Výhradně z důvodů na straně žalobce se žalovaný dostal do pozice uživatele bez právního důvodu, nikoliv však bez důvodu spravedlivého. Žalovaný řádně nabyl do svého vlastnictví stavby žalobcem povolené a zkolaudované, řádně hradil žalobci nájemné za pozemky pod těmito stavbami od roku [Anonymizováno] do roku [Anonymizováno] a za sousední pozemky (nepřevedené v roce [Anonymizováno] do správy ÚZSVM) je dosud žalobci – SPÚ hradí. Po roce [Anonymizováno] se žalovaný dlouhodobě a opakovaně snažil s žalobcem dohodnout a získat právní titul k užívání předmětných pozemků. Žalobce byl zcela nečinný a znemožnil žalovanému právní titul k užívání pozemků nabýt. Stavby z předmětných pozemků nemůže žalovaný odnést, stejně jako nemůže žalobce užívat pozemky zastavěné řádně povolenými stavbami a žádat za jejich užívání nájemné jako za pozemky nezastavěné. Oba vlastníci jsou ve svých právech omezeni a jsou povinni se dohodnout a nezneužívat své vlastnické právo. O to se žalovaný snažil, k tomu zůstal žalobce až do podání žaloby nečinný, žádné řešení nenabídl a vnutil tak v žalovanému pozici bezdůvodně obohaceného. Žalovaný netvrdí, že by za předmětné pozemky nebyl povinen hradit ničeho, tvrdí však, že žalobce jako vlastník pozemku je povinen alespoň navrhnout vlastníkovi stavby nabytí právního důvodu a předcházet tak soudním sporům a zbytečným nákladům žalovaného. Žalobce stanovil výši tvrzeného bezdůvodného obohacení svým interním postupem. Úhrada ve výši [částka] /m2/rok neodpovídá cenám v místě a čase obvyklým. V řízení u zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] žalobce doložil interní sdělení „Stanovení výše náhrady za bezesmluvní užívání pozemků v areálu bývalého [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] “ ze dne [datum]. Z tohoto sdělení vyplývá, že žalobce požadované částky určuje výlučně podle inzerce, nikoliv podle skutečných smluv, a zejména podle stavebních pozemků nezastavěných stavbou a určených ke komerčnímu využití. Za pozornost stojí také to, že sám žalobce v interním sdělení stanovuje rozdílnou cenu nájmu (či bezdůvodného obohacení) pro pozemky zastavěné oproti pozemkům nezastavěným. Žalobou však požaduje jednotnou cenu za všechny pozemky, tedy nepostupuje ani podle svého interního výpočtu. Žalobce navíc nečiní rozdíl mezi plochami skutečně zastavěnými a ostatními, nebere v úvahu jiné smluvní vztahy, zejména smluvní vztah žalovaného s žalobcem ([Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]), který je doložen nájemní smlouvou č. [hodnota] -[Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno] ze dne [datum]. Tato nájemní smlouva upravuje užívání pozemků sousedících s předmětnými pozemky ve stejném areálu. Pokud pak žalobce odkazuje na nájemní smlouvy, které on sám uzavřel s třetími osobami, nutno konstatovat, že se jedná o smlouvy uzavřené ne zcela dobrovolně. Vlastníci staveb stojících na pozemcích žalobce mají na výběr pouze dvě možnosti – uzavřít nájemní smlouvu za podmínek jednostranně určených žalobcem nebo být stranou žalovanou v soudním sporu. Žalobce o výši nájemného nejedná, jednostranně je určuje, nepředkládá znalecký posudek či jakýkoliv jiný podklad prokazující správnost výpočtu. Tyto smlouvy nejsou důkazem o ceně nájemného v místě a čase obvyklé. Žalovaný nezavinil vznik soudního sporu, že je to žalobce, který kromě výzvy k vydání bezdůvodného obohacení a podání této žaloby neučinil nic k vyřešení otázky stavby na pozemku jiného vlastníka, a to přes opakované žádosti žalovaného. Není spravedlivé, aby žalobce bez jakéhokoliv vysvětlení a doložení výše svého požadavku vyzval žalovaného k plnění a následně zahájil soudní řízení. Tento nárok by mohl být oprávněný, pokud by takové vysvětlení a doložení poskytl, příp. navrhl uzavření smluv tak, aby žalovaný získal právní důvod k užívání pozemků pod jeho stavbami. Navrhl tedy zamítnutí žaloby, neboť má spravedlivý důvod k užívání předmětných pozemků, když žalobce odmítl jeho opakované žádosti o získání právního důvodu jejich užívání a uvedl ho tak do postavení uživatele bez právního důvodu, nikoliv však bez důvodu spravedlivého.

3. Soud v řízení provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti.

4. Žalovaný existuje od [datum] a do předmětu jeho podnikání patří výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, zemědělská výroba, živočišná výroba, její zpracování, úprava a prodej, což soud zjistil z výpisu z obchodního rejstříku.

5. Dle výpisů z katastru nemovitostí LV [Anonymizováno] byl žalovaný po celý rok [Anonymizováno] vlastníkem stavby č.p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], a stavby bez čp/če na pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], kdy jako nabývací titul je zapsán rozsudek Krajského soudu v Brně o určení právního vztahu [spisová značka] ze dne [datum], s právní mocí ke dni [datum].

6. Dle výpisů z katastru nemovitostí LV [Anonymizováno] byla Česká republika po celý rok [Anonymizováno] zapsána jako vlastník pozemků parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], a příslušnost hospodařit s majetkem státu měl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, přičemž celková výměra uvedených pozemků činila [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2.

7. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno] vypracovaného společností [právnická osoba], jako znaleckým ústavem v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti, dne [datum] ve spojení s výpovědí znalce, který se na vypracování tohoto znaleckého posudku podílel, soud zjistil, že předmětné pozemky se nacházejí v areálu bývalého zemědělského družstva při severním okraji obce [adresa], že v nejbližším okolí se nachází převážně zemědělská zástavba, příp. objekty skladů nebo drobné výroby – jedná se o komerčně využívanou lokalitu/areál, že pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] jsou zastavěné zemědělskými stavbami, pozemky parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a [Anonymizováno] /[Anonymizováno] slouží jako manipulační nebo odstavné plochy a tvoří se zastavěnými pozemky jednotný funkční celek a takto jsou i využívány a že celková výměra všech uvedených pozemků činí[Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2 a že výše nájemného obvyklého v místě a čase za užívání předmětných pozemků v roce [Anonymizováno] činila [částka] /m2/rok, což při výměře [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2 činí po zaokrouhlení [částka].

8. Uvedený znalecký posudek obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti a soud považuje závěry tohoto znaleckého posudku za řádně vysvětlené, podložené a přesvědčivé.

9. Ze spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že předmětem označeného řízení byl rovněž nárok žalobce vůči žalovanému na náhradu bezdůvodného obohacení spočívajícího v užívání předmětných pozemků žalovaným, avšak v období od [datum] do [datum], že o věci rozhodl zdejší soud rozsudkem č.j. [spisová značka] a Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem č. j. [spisová značka], kdy oba soudy dospěly k závěru, že základ nároku je dán, protože tyto pozemky jsou v areálu uzamčeném žalovaným, že možnost užívat je má pouze žalovaný, který je užívá, že není významné, v jakém rozsahu a jak často žalovaný tyto pozemky v daném období skutečně využíval, neboť k obohacení vlastníka stavby na úkor vlastníka pozemku dochází již ze samotné existence vlastnického práva, které zakládá oprávnění vlastníka stavby ji na cizím pozemku užívat, a že to se týká i užívání pozemků stavbou nezastavěných, pokud tvoří se zastavěným pozemkem funkční celek a jsou takto s ním užívány. Krajský soud v Brně pak při stanovení výše náhrady vyšel ze znaleckého posudku znaleckého ústavu , právnická osoba10. Soud dále zjistil, že o nároku žalobce vůči žalovanému na náhradu bezdůvodného obohacení spočívajícího v užívání předmětných pozemků žalovaným za rok [Anonymizováno] bylo rozhodováno v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kdy zdejší soud rozhodl rozsudkem č. j. [spisová značka] a Krajský soud v Brně coby soud odvolací rozsudkem č. j. [spisová značka], kdy opět oba soudy dospěly ke stejným závěrům o oprávněnosti žalovaného nároku a při stanovení jeho výše vycházely ze znaleckého posudku znaleckého ústavu , právnická osoba11. Ke stejným závěrům pak došel Krajský soud v Brně i ve věcech týkajících se nároku žalobce vůči žalovanému na bezdůvodné obohacení ze stejného důvodu ale za rok [Anonymizováno], což soud zjistil z rozsudků jmenovaného soudu vydaného pod sp. zn. [spisová značka].12. Z dalších provedených důkazů soud žádná zjištění významná pro rozhodnutí v této věci neučinil a žádné další důkazy pro nadbytečnost neprovedl, jelikož považuje za dostačující zjištění již učiněná.13. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením. Tímto nařízením je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a podle něho výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.14. Na základě výše učiněných zjištění a shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že předmětné pozemky byly v roce [Anonymizováno] ve vlastnictví žalobce, že na dvou z těchto pozemků stály stavby ve vlastnictví žalovaného, že tyto stavby užíval výlučně žalovaný ke své hospodářské činnosti a že všechny předmětné pozemky s uvedenými stavbami tvořily jeden funkční celek, který užíval pouze žalovaný. Dále má soud za prokázané, že pro užívání předmětných pozemků neměl žalovaný s žalobcem uzavřenou žádnou smlouvu a neměl proto ani žádný jiný právní důvod. Pokud žalovaný namítal, že stavby do svého vlastnictví získal jako transformační podíl, pak soud konstatuje, že stavby na předmětných pozemcích nacházejících se ve vlastnictví státu byly žalobci vydány jako majetkový nárok vůči zemědělskému družstvu, nikoli vůči státu. Nelze tedy klást k tíži státu, že by zapříčinil odlišný vlastnický režim budov a pozemků pod nimi a pozemků přiléhajících bezprostředně k těmto budovám a pozemkům.15. Pokud žalovaný tvrdil, že nejsou splněny předpoklady pro vznik bezdůvodného obohacení, protože neužívá pozemky bez spravedlivého důvodu, pak k tomu soud znovu konstatuje, že předmětné pozemky ve vlastnictví žalobce jsou zastavěny stavbami ve vlastnictví žalovaného, přičemž žalobce je z tohoto důvodu vyloučen z užívání všech svých předmětných pozemků, jelikož všechny se nacházejí v jednom areálu, v němž s předmětnými stavbami tvoří jeden funkční celek, a tento jednotný funkční celek je užíván pouze žalovaným, a vzhledem k tomu, že mezi účastníky nebyla uzavřena žádná dohoda týkající se užívání předmětných pozemků žalovaným v roce [Anonymizováno], a není zde ani žádný jiný právní důvod, na základě něhož by měl být žalobce omezen ve výkonu svého vlastnického práva k předmětným pozemkům, nelze spravedlivě požadovat po žalobci, který byl vyloučen z užívání svých vlastních pozemků, aby toto vyloučení snášel bez adekvátní náhrady. Způsob, jakým žalovaný nabyl do svého vlastnictví stavby na žalobcových pozemcích, rozhodně nelze považovat za spravedlivý důvod pro užívání žalobcových pozemků bez adekvátní náhrady.16. Soud tak má za prokázané, že žalovaný byl povinen za užívání předmětných pozemků v období od [datum] do [datum] zaplatit žalobci náhradu odpovídající jeho bezdůvodnému obohacení ve výši [částka], a to dle výše zmíněného znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem [Anonymizováno] [právnická osoba]. Vzhledem k tomu, že žalovaný na tuto náhradu ničeho nezaplatil, je povinen zaplatil žalobci z tohoto titulu částku [částka]. Soud proto žalobě ohledně této částky vyhověl. Zároveň soud přiznal žalobci podle § 1970 OZ a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. také úrok z prodlení z částky [částka] v zákonné sazbě výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, jelikož má za to, že žalovaný se do prodlení s plněním výše uvedené částky dostal dnem následujícím po uplynutí lhůty stanovené žalobcem ve výzvě k úhradě ze dne [datum] doručené žalovanému dne [datum], kdy tato lhůta uplynula dne [datum].17. Závěrem soud konstatuje, že při svém rozhodování postupoval stejně jako soudy v řízeních vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka], neboť pro jiný postup a jiné rozhodnutí neshledal důvod.18. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobu ve zbývající části zamítl.19. Podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.s.ř.“), i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V tomto řízení byla žaloba podána důvodně, základ nároku byl dán, avšak rozhodnutí soudu o výši bezdůvodného obohacení záviselo na znaleckém posudku. Soud proto žalobci přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši [částka], která zahrnuje paušální náhradu účastníka nezastoupeného advokátem ve výši [částka] za 6 úkonů po [částka] (předžalobní výzva, podání žaloby, písemné podání ve věci ze dne [datum], podání ze dne [datum], replika k podání žalovaného ze dne [datum] a účast u jednání dne [datum]) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., a a náhradu cestovních nákladů na dopravu osobním automobilem ze [adresa] a zpět v souvislosti s jednáním dne [datum] ve výši po zaokrouhlení [částka] (ujetých 160 km při průměrné spotřebě benzinu 95 oktanů 5,7 l/100 km při ceně benzinu 95 oktanů [částka] /l dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění účinném od [datum], a při sazbě základní náhrady [částka] na 1 km jízdy podle zmíněné vyhlášky).20. Vzhledem k tomu, že soudní poplatek za řízení žalobcem zaplacen nebyl, jelikož žalobce je od soudního poplatku osvobozen podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, uložil soud podle § 2 odst. 3 citovaného zákona povinnost zaplatit soudní poplatek za řízení žalovanému. Výše tohoto soudního poplatku je vypočtena dle položky 1 bod 1 písm. b) sazebníku poplatků, přičemž soud vycházel z částky, ohledně které byl žalovaný neúspěšný, tj. z částky [částka]. Soudní poplatek, který je žalovaný povinen soudu zaplatit tak činí [částka]. (výrok IV.)

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací