Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] a úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka], ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 15 % ročně, ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně, ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 0,25 % ročně a ohledně úroku 25,23 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Dne [datum] byla u zdejšího soudu podána žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 25,23 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota], kterou dle tvrzení žalobce uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba]. elektronicky dne [datum] a na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], a to dne [datum] poukázáním na bankovní účet. Žalobce dále uvedl, že žalovaný byl na základě této smlouvy povinen poskytnutou částku zároveň s úrokem splatit ve [Anonymizováno] měsíčních splátkách po [částka] počínaje měsícem následujícím po poskytnutí úvěru. Žalovaný sjednané splátky řádně neplatil, v důsledku čehož byl úvěr zesplatněn ke dni [datum]. Žalovaný na uvedenou smlouvu zaplatil [částka]. Žalobci byla pohledávka jmenované společnosti vůči žalovanému z uvedené smlouvy postoupena dne [datum]. Žalobce tak požaduje dlužnou jistinu, úrok, smluvní pokuty, náhradu nákladů a úrok z prodlení.Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se dostavil pouze zástupce žalobce, přičemž žalovaný svou nepřítomnost neomluvil. Soud tedy v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal v nepřítomnosti žalovaného a u jednání provedl dokazování žalobcem předloženými důkazy. Jednání poté bylo odročeno za účelem doplnění dokazování na den [datum], k němuž se opět dostavil pouze zástupce žalobce a žalovaný svou nepřítomnost neomluvil. Soud u jednání provedl dokazování i doplněnými důkazy a dospěl k následujícím zjištěním.[právnická osoba]. je právnická osoba existující od [datum] a do předmětu jeho podnikání od [datum] patří i poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. (zjištěno z obchodního rejstříku). Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, který vede Česká národní banka, soud zjistil, že uvedená společnost je vedena v registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru. Dle výpisu z obchodního rejstříku žalobce existuje od [datum].Dne [datum] poskytla společnost [právnická osoba]. žalovanému částku [částka], kterou mu poukázala na jeho účet pod variabilním symbolem [var. symbol] s poznámkou výplata půjčky, což soud zjistil ze sdělení [Anonymizováno] [Anonymizováno] a.s. ze dne [datum]. Soud tak má za prokázané, že jmenovaná společnost uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které mu dne [datum] vyplatila částku [částka]. Obsah této smlouvy o úvěru však soud nemá za zjištěný, jelikož soudu byl na prokázání obsahu tvrzené smlouvy o úvěru předložen dokument označený jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru číslo [hodnota] a dokument označený jako dodatek č. [hodnota] k návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvě o úvěru č. [hodnota], v nichž není ani vlastnoruční ani uznávaný elektronický podpis žalovaného. Místo podpisu žalovaného je v nich uveden pouze kód [Anonymizováno], který měl být žalovanému sdělen žalobcem dne [datum] zároveň s platbou [částka] na jeho účet, kdy na obou uvedených dokumentech je jako čas, kdy měl být k těmto dokumentům připojen uvedený kód, uvedeno [datum] v [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno] !!! Soud však nemá za prokázané, že tento kód do předložených, resp. elektronicky zaslaných elektronických dokumentů, vložil přímo sám žalovaný, jelikož z elektronických údajů k tomuto „podpisu kódem“ taková skutečnost nevyplývá, neboť v počítači se objevuje hlášení, že „nejméně jeden podpis má problém“ a z žádného jiného důkazu toto zjištěno nebylo. Soud tudíž nemůže dospět k závěru, že předmětné dokumenty podepsal žalovaný a že tedy smlouva byla uzavřena v podobě a s obsahem, jak tvrdí žalobce.Jmenovaná společnost žalovanému dopisem datovaným dnem [datum] sdělila, že akceptovala jeho návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] ve znění dodatku č. [hodnota] k této smlouvě, že celková výše úvěru je [částka] a že úvěr je poskytován jako bezúčelový. (zjištěno z oznámení o schválení úvěru)Soudu byl předložen doklad označený jako „hodnocení klienta“ datovaný dnem [datum], v němž je uvedeno, že žalovaný má pravidelný čistý měsíční příjem [částka], že jeho výdaje činí [částka] jako životní minimum, [částka] za bydlení, [částka] splátky a [částka] ostatní, žádné další výdaje uvedeny nejsou. V tomto dokladu není vyznačeno, jaké doklady žalovaný předložil na prokázání svých příjmů a výdajů. Zároveň je na uvedeném dokumentu místo podpisu žalovaného uveden již výše zmíněný kód, o kterém soudu není známo, kdo jej k dokumentu připojil, neboť dle elektronického ověření nejméně jeden podpis na dokumentu má problém, přičemž kód byl k dokumentu připojen dne [datum] v [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací ke dni [datum] skóre u žalovaného činilo [Anonymizováno], což znamenalo menší riziko. Dle výpisu záznamů z registru Solus ke dni [datum] žalovaný nebyl v prodlení s žádnou splátkou.Zároveň byl soudu předložen dokument označený jako historie pohybů – běžný účet týkající se běžného účtu žalovaného vedeného [Anonymizováno] [Anonymizováno] a.s. Na tomto účtu jsou pouze příjmové platby v období od [datum] do [datum], avšak žádné výdaje.Dne [datum] společnost [právnická osoba]. postoupila žalobci pohledávku vůči žalovanému ze smlouvy o úvěru č. [hodnota], což soud zjistil z oznámení o postoupení pohledávky, seznamu postoupených pohledávek, společného prohlášení jmenované společnosti a žalobce ze dne [datum] a podacího lístku.Žalobce zaslal žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu (zjištěno z uvedené výzvy a podacího archu), ale ohledně doručení této písemnosti žalovanému žádný doklad nepředložil.Z dalších provedených důkazů již soud žádné významné skutečnosti pro rozhodnutí v této věci neučinil a žádné další důkazy již soud neprovedl z důvodu nadbytečnosti pro rozhodnutí ve věci.Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení postoupený nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaného úroku, smluvních pokut a náhrady nákladů na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni [datum] (dále jen „ZSÚ“). Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Podle § 86 odst. 1 ZSÚ ve znění do [datum] poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.Byť v citovaných ustanoveních je až do [datum] neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru v důsledku řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele stanovena jako relativní, tak podle stávající judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C-679/18 je soud povinen z moci úřední zkoumat, tedy nikoli pouze na základě námitky žalovaného, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr žalobce, že žalovaný bude schopen řádně splácet sjednaný úvěr.S ohledem na výše učiněná zjištění dospěl soud k závěru, že žalobce sice prokázal, že dne [datum] společnost [právnická osoba]. uzavřela s žalovaným úvěrovou smlouvu č. [hodnota], na základě které žalovaném dne [datum] poskytla jako úvěr částku [částka], avšak neprokázal, že tato úvěrová smlouva byla uzavřena ve znění, jak tvrdí v žalobě, jelikož z žádného důkazu, a to ani při posouzení všech provedených důkazů ve vzájemné souvislosti, nevyplynulo, že by žalovaný podepsal či odsouhlasil úvěrovou smlouvu právě v takovém znění. V řízení pak ani nebylo zjištěno, jaký byl skutečný obsah uzavřené úvěrové smlouvy. Poskytovatel úvěru má proto vůči žalovanému právo pouze na vrácení poskytnuté a doposud nevrácené částky. Jelikož žalobce prokázal, že na něj byl nárok poskytovatele úvěru vůči žalovanému na vrácení poskytnuté částky postoupen a zároveň v řízení nebylo zjištěno, že by na uvedený nárok žalovaný uhradil více než [částka], soud žalobě vyhověl ohledně částky [částka]. Zároveň žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci také úrok z prodlení z částky [částka], a to ode dne [datum], což je den následující po dni, kdy má soud žalobu, a tedy i výzvu k zaplacení uvedené částky, za doručenou žalovanému. V řízení totiž nebylo zjištěno, že by se do dispoziční sféry žalovaného dostala jakákoli výzva žalobce před tímto datem. Soud přiznal žalobci uvedený úrok z prodlení v zákonné sazbě 14,75 % ročně.Soud zároveň dodává, že pro případ, že by předmětná úvěrová smlouva byla uzavřena s obsahem, jak tvrdí žalobce, se soud zabýval i tím, zda žalobce řádně v souladu s § 86 ZSÚ posuzoval při uzavírání úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalovaného, a dospěl k závěru, že nikoli, jelikož společnost [právnická osoba]., coby poskytovatel spotřebitelského úvěru, vůbec neověřovala z žádných spolehlivých dokladů či informací výdaje žalovaného. Zároveň soud považuje za stěží uvěřitelné, že by pravidelné výdaje žalovaného činily v roce [Anonymizováno] s ohledem již jen na ceny energií, potravin, pohonných hmot a spotřebního zboží částku [částka] měsíčně. Soud tedy má za to, že poskytovatel úvěru porušil svoji předsmluvní povinnost úvěrujícího posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a že uvedený úvěr poskytl žalovanému v rozporu s ustanovením § 86 ZSÚ, pročež by tvrzená úvěrová smlouva byla neplatná podle § 87 ZSÚ v celém rozsahu. Žalovaný by tak i v případě prokázání žalobního tvrzení o obsahu předmětné úvěrové smlouvy byl povinen vrátit z uvedené smlouvy pouze to, co od poskytovatele úvěru obdržel a doposud nevrátil, což je částka [částka], a úrok z prodlení z této částky v zákonné sazbě jdoucí ode dne následujícího po doručení žaloby.S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobu ve zbývající části zamítl.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a žádnému z účastníků tuto náhradu nepřiznal.