Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úroky z prodlení z částky [částka] ve výši 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka], ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 15 % ročně, ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně, ohledně úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 0,25 % ročně od [datum] do zaplacení a ohledně úroku 29,67 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Dne [datum] byla u zdejšího soudu podána žaloba, doplněná v průběhu řízení, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka], úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně a úroku 29,67 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota], kterou dle tvrzení žalobce uzavřeli společnost [právnická osoba]., a žalovaný dne [datum] a na základě které byl žalovanému poskytnut jmenovanou společností úvěr ve výši [částka], a to dne [datum] poukázáním na účet. Žalobce dále uvedl, že žalovaný byl na základě této smlouvy povinen poskytnutou částku zároveň s úrokem a poplatky za pojištění uhradit poskytovateli úvěru ve 48 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný sjednané splátky řádně neplatil, v důsledku čehož byl úvěr zesplatněn ke dni [datum]. Žalovaný na uvedenou smlouvu zaplatil pouze [částka]. Pohledávka poskytovatele úvěru z uvedené smlouvy byla postoupena žalobci dne [datum]. Žalobce tak požaduje dlužnou jistinu, úrok, smluvní pokuty, náhradu nákladů, úrok z prodlení a úhradu za pojištění schopnosti splácet.Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se dostavil pouze zástupce žalobce, přičemž žalovaný svou nepřítomnost neomluvil. Soud tedy v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal v jeho nepřítomnosti a u jednání provedl dokazování žalobcem předloženými a navrženými důkazy a dospěl k následujícím zjištěním.Společnost [právnická osoba]. je právnická osoba existující od [datum] a do předmětu jejího podnikání od [datum] patří i poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. (zjištěno z obchodního rejstříku) Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, který vede Česká národní banka, soud zjistil, že je vedena v registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru. Žalobce existuje od [datum].Dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba]. s žalovaným smlouvu o úvěru, kterou vedla pod č. [hodnota] a na základě které poukázala [datum] žalovanému na jeho účet částku [částka], což soud zjistil ze sdělení [právnická osoba]., ze dne [datum] ve spojení s dokumentem označeným jako doklad o vyplacení úvěru k účtu č. [č. účtu]. Obsah této smlouvy o úvěru však soud nemá za zjištěný, jelikož soudu byly na prokázání obsahu tvrzené smlouvy o úvěru předloženy dokumenty, označené jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru číslo [hodnota], dále jako příloha č. [hodnota] k návrhu na uzavření smlouvy úvěru/ smlouvy o úvěru č. [hodnota] a jako dodatek č. [hodnota] k návrhu na uzavření smlouvy úvěru/ smlouvy o úvěru č. [hodnota], v nichž není ani vlastnoruční ani uznávaný elektronický podpis žalovaného. Místo podpisu žalovaného je v nich uveden pouze kód [Anonymizováno], který měl být žalovanému sdělen žalobcem dne [datum] zároveň s platbou [částka] na jeho účet, kdy na dokumentu označeném jako smlouva o úvěru byl kód připojen [datum] v 12.55.23, na přílohu č. 1 [datum] v 12.55.26, na dodatek č. [hodnota] dne [datum] v 12.55.24. Soud však nemá za prokázané, že tento kód do předložených, resp. elektronicky zaslaných elektronických dokumentů, vložil přímo sám žalovaný, jelikož z elektronických údajů k tomuto „podpisu kódem“ taková skutečnost nevyplývá (hlášeno, že nejméně jeden podpis má problémy) a z žádného jiného důkazu toto zjištěno nebylo. Soud tudíž nemůže dospět k závěru, že předmětné dokumenty podepsal žalovaný a že tedy předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena v podobě a s obsahem, jak tvrdí žalobce.Společnost [právnická osoba]. žalovanému zaslala dopis datovaný dnem [datum], ve kterém sdělila, že akceptovala jeho návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] ve znění dodatku č. [hodnota] k této smlouvě, že celková výše úvěru je [částka] a že úvěr je poskytován jako bezúčelový. (zjištěno z oznámení o schválení úvěru)Soudu byl předložen dokument označený jako „hodnocení klienta“, na kterém je rovněž kód [Anonymizováno] u kterého je časové razítko [datum] 12.55.27, v němž je uvedeno, že klient má pravidelný čistý měsíční příjem [částka], k čemuž jsou doložena potvrzení banky o provedení platby, že jeho výdaje činí [částka] jako životní minimum, [Anonymizováno].[Anonymizováno] za bydlení a žádné další výdaje uvedeny nejsou. V tomto dokumentu je uvedeno, že klient bydlí ve vlastním bydlení, avšak žádný doklad k této skutečnosti soudu předložen nebyl. Není také uvedeno, na základě čeho byly údaje o výdajích klienta ověřovány. Zároveň je na uvedeném dokumentu místo podpisu žalovaného uveden již výše zmíněný kód, o kterém soudu není známo, kdo jej k dokumentu připojil. Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací ke dni [datum] skóre u žalovaného činilo [Anonymizováno], což znamenalo vyšší riziko, kdy úvěr měl být výrazněji limitován výší vyplacené částky nebo zamítán. Dle výpisu záznamů z registru Solus ke dni [datum] žalovaný nebyl v prodlení s žádnou splátkou.Žalobci byla pohledávka jmenované společnosti vůči žalovanému z předmětné smlouvy postoupena. (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky datovaného dnem [datum], a z podacího lístku ze dne [datum]). Žalobce zaslal žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu (zjištěno z uvedené výzvy a podacího lístku).Z dalších provedených důkazů již soud žádné významné skutečnosti pro rozhodnutí v této věci neučinil.Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení postoupený nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaného úroku, smluvních pokut a náhrady nákladů na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni [datum] (dále jen „ZSÚ“).Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 ZSÚ odst. 1, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.S ohledem na učiněná zjištění soud dospěl k závěru, že žalobce sice prokázal, že dne [datum] jeho předchůdkyně společnost [právnická osoba]. uzavřela s žalovaným úvěrovou smlouvu č. [hodnota], na základě které mu dne [datum] poskytla jako úvěr částku [částka], avšak žalobce neprokázal, že tato úvěrová smlouva byla uzavřena ve znění, jak tvrdí v žalobě, jelikož z žádného důkazu, a to ani při posouzení všech provedených důkazů ve vzájemné souvislosti, nevyplynulo, že by žalovaný podepsal či odsouhlasil úvěrovou smlouvu právě v takovém znění. V řízení pak ani nebylo zjištěno, jaký byl skutečný obsah uzavřené úvěrové smlouvy. Poskytovatel úvěru má proto vůči žalovanému právo pouze na vrácení částky poskytnuté částky. Vzhledem k tomu, že žalobce prokázal, že na něj přešel nárok poskytovatele úvěru z předmětné smlouvy, a že v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný na předmětnou smlouvu uhradil více než [částka], soud žalobě vyhověl ohledně částky [částka]. Zároveň žalovanému uložil podle § 1970 OZ povinnost zaplatit žalobci také úrok z prodlení z částky [částka], a to ode dne [datum], což je den následující po dni, kdy má soud žalobu, a tedy i výzvu k zaplacení uvedené částky, za doručenou žalovanému. V řízení totiž nebylo zjištěno, že by se do dispoziční sféry žalovaného dostala jakákoli výzva k úhradě žalované částky před tímto datem. Soud přiznal žalobci uvedený úrok z prodlení v zákonné sazbě 14,75 % ročně v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.Soud zároveň dodává, že pro případ, že by předmětná úvěrová smlouva byla uzavřena s obsahem, jak tvrdí žalobce, se soud zabýval i tím, zda poskytovatel úvěru řádně v souladu s § 86 ZSÚ posuzoval při uzavírání úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalovaného, a dospěl k závěru, že nikoli, jelikož poskytovatel spotřebitelského úvěru vůbec neověřoval z žádných spolehlivých dokladů či informací výdaje žalovaného a také jeho tvrzení o bydlení ve vlastní nemovitosti. Zároveň soud považuje za stěží uvěřitelné, že by pravidelné výdaje žalovaného činily v roce [Anonymizováno] s ohledem již jen na ceny energií, potravin a hygienických potřeb částku [částka] měsíčně. Soud tedy má za to, že poskytovatel úvěru porušil svoji předsmluvní povinnost úvěrujícího posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a uvedený úvěr poskytl žalovanému v rozporu s ustanovením § 86 ZSÚ, a proto je úvěrová smlouva podle § 87 ZSÚ v celém rozsahu neplatná. Žalovaný tak i v případě prokázání žalobního tvrzení žalobce o obsahu předmětné úvěrové smlouvy by byl povinen vrátit poskytovateli úvěru pouze to, co od něj obdržel a doposud nevrátil, což je částka [částka], a úrok z prodlení z této částky v zákonné sazbě jdoucí ode dne následujícího po doručení žaloby.S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobu ve zbývající části zamítl.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, jelikož úspěch žádného z nich nebyl výrazně vyšší.