Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 59.743,21 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 12,75 %ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 22.231,88 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly za jménem], advokáta.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit částku [částka], [částka] a [částka], to vše s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Všechny tři pohledávky žalobce nabyl postoupením od svého právního předchůdce, společnosti [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen „předchůdce žalobce“).2. [částka] Kč představuje nedovolený zůstatek na běžném účtu žalované č. [hodnota], který předchůdce žalobce pro žalovanou vedl na základě Smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne [datum] (dále jen „Smlouva o poskytování bankovních služeb“).3. [částka] Kč sestává z dlužné jistiny zápůjčky ve výši [částka] a poplatků ve výši [částka], a to podle Smlouvy o půjčce č. [hodnota] (dále jen „Smlouva o půjčce“), kterou předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou dne [datum] a na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalované zápůjčku ve výši [částka].4. Konečně částka [částka] sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] a poplatků ve výši [částka], a to podle Smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu č. [Anonymizováno] (dále jen „Smlouva o debetu“), kterou předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou dne [datum].5. Žalobce nabyl pohledávky za žalovanou postoupením. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani poté, co jí žalobce zaslal předžalobní výzvu.6. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením Smlouvy o půjčce a Smlouvy o debetu žalobce uvedl, že jeho předchůdce (banka podléhající kontrole České národní banky) úvěruschopnost žalované řádně zkoumal, konkrétně kontroloval aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy, neplatné doklady, informace z externích úvěrových registrů.7. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání konanému dne [datum] se nedostavila, ačkoli předvolání jí bylo řádně doručeno, neomluvila se a nepožádala o odročení. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.8. Soud provedl dokazování, z něhož učinil následující skutkové závěry.9. Ze Smlouvy o bankovních službách, všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek, ceníku, výpisu z účtu žalované a odstoupení od smlouvy vč. dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobce vedl pro žalovanou běžný účet. Žalovaná se dostala do nepovoleného debetního zůstatku, který byla podle smlouvy povinna bezodkladně vyrovnat, to však neučinila. Ze Smlouvy o poskytování bankovních služeb vyplývá oprávnění předchůdce žalobce požadovat úroky z prodlení v zákonné výši z dlužné částky, a to ode dne následujícího po odstoupení od smlouvy.10. Ze Smlouvy o půjčce, všeobecných obchodních podmínek, ceníku, výpisu z účtu žalované, výpisu z úvěru, prohlášení o okamžité splatnosti a z dokladu o jeho odeslání soud zjistil, že předchůdce žalobce se žalovanou dne [datum] tuto Smlouvu o půjčce uzavřel a že žalované poskytl zápůjčku ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala splácet spolu s úrokem ve výši 15,90 % p. a. měsíčními splátkami ve výši [částka]. Tyto však nehradila řádně a včas, proto žalobce využil oprávnění vyplývající ze Smlouvy o půjčce, prohlášením ze dne [datum] úvěr zesplatnil a vyzval žalovanou k okamžité úhradě dluhu ve výši [částka].11. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne [datum] a výpisů z běžného účtu žalované soud zjistil, že předchůdce žalobce před uzavřením Smlouvy o půjčce prověřoval úvěruschopnost žalované, přičemž se nespolehl pouze na údaje sdělené žalovanou, ale tyto aktivně prověřil i kontrolou výpisů z účtu žalované a v interních a externích registrech.12. Ze Smlouvy o debetu, všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek, ceníku, výpisu z účtu a prohlášení o okamžité splatnosti vč. dokladu o odeslání soud zjistil, že předchůdce žalobce a žalovaná dne [datum] uzavřeli Smlouvu o debetu, kterou se předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované na její účet úvěr ve formě možnosti přečerpání běžného účtu do limitu [částka], v případě jeho překročení šlo o porušení Smlouvy a vznik nepovoleného záporného zůstatku. Záporný zůstatek na účtu byl úročen úrokem ve výši 21,9 % ročně. V případě prodlení je žalovaná povinna platit úrok z prodlení nejen z jistiny, ale rovněž i z včas nesplacených poplatků, úroků či smluvních pokut, které se přičítají k jistině úvěru. Žalovaná porušila své závazky ze Smlouvy o debetu zejména tím, že se dostala do nepovoleného záporného zůstatku a nezajistila na svém běžném účtu sjednaný objem příchozích transakcí. Banka proto využila svého práva a v souladu se Smlouvou a Produktovými podmínkami prohlásila již vyčerpané částky úvěru (jistiny) včetně úroků a všech ostatních finančních závazků za okamžitě splatné ke dni [datum].13. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne [datum] a z výpisů z běžného účtu žalované soud zjistil, že předchůdce žalobce před uzavřením Smlouvy o debetu prověřoval úvěruschopnost žalované, přičemž se nespolehl pouze na údaje sdělené žalovanou, ale tyto aktivně prověřil i kontrolou výpisů z účtu žalované a v interních a externích registrech.14. Smlouvou o postoupení pohledávek vč. seznamu postoupených pohledávek, potvrzením o zaplacení úplaty a oznámením o postoupení pohledávky a dokladem o odeslání žalobce prokázal, že mu jeho předchůdce postoupil pohledávky za žalovanou, které jsou předmětem této žaloby, a že předchůdce žalobce informoval žalovanou o tom, že pohledávky byly postoupeny.15. Předžalobní výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a dokladem o odeslání žalobce prokázal, že žalovanou před podáním žaloby vyzval k úhradě dluhu.16. Z ostatních provedených důkazů soud žádné relevantní skutečnosti pro toto řízení nezjistil.17. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.18. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.19. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.20. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.22. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).23. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy o půjčce i Smlouvy o debetu, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.24. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.25. Podle § 87 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.26. Na základě učiněných zjištění a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.27. Soud se nejprve z úřední povinnosti zabýval okolnostmi zkoumání úvěruschopnosti žalované jakožto spotřebitele. Dospěl přitom k závěru, že předchůdce žalobce jak v případě Smlouvy o debetu, tak v případě Smlouvy o půjčce dostál svým povinnostem vyplývajícím z § 86 z. s. ú. Předchůdce žalobce se nespolehl jen na informace poskytnuté žalovanou, ale tyto aktivně ověřoval, když mj. zkoumal výpisy z účtů žalované, z nichž nevyplynuly žádné negativní informace, a prověřil mj. interní i externí registry.28. Soud tak dospěl k závěru, že předchůdce žalobce se žalovanou platně uzavřel jak Smlouvu o účtu (podle § 2662 o. z.), tak Smlouvu o půjčce (podle § 2390 o. z.) a Smlouvu o debetu (smlouva nepojmenovaná s prvky smlouvy o zápůjčce podle § 2390 o. z.). Žalovaná porušila své povinnosti vyplývající z uvedených smluv, když se dostala do nepovoleného debetu na běžném účtu, přečerpala povolený debet podle Smlouvy o debetu a nesplácela řádně splátky podle Smlouvy o půjčce. Žalobci tak vznikl nárok na vrácení nedovoleného debetu spolu se zákonným úrokem z prodlení, na vrácení poskytnuté jistiny, smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení podle Smlouvy o debetu a konečně i na vrácení jistiny podle Smlouvy o půjčce spolu s poplatky, smluvními úroky i zákonnými úroky z prodlení. Žalobcem uplatněné sazby úroků odpovídají sazbám uvedeným ve smlouvě, sazby zákonného úroku z prodlení pak odpovídají nařízení vlády č. 351/2013 Sb.29. Jelikož žalobce prokázal oprávněnost svého nároku, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum[částka] částka, představující jednu šestinu z náhrady za 42 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle doložené účtenky, při průměrné spotřebě 4,7 l/100 km a [částka] /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění práva žalobce proti žalované. Soud naproti tomu nepřiznal žalobci odměnu a paušální náhradu za doplnění žaloby, neboť tímto podáním žalobce pouze doplňoval tvrzení týkající se zkoumání úvěruschopnosti žalované. Skutečnost, že žalobce tyto skutečnosti nevylíčil již v žalobě samotné, ačkoliv tak učinit mohl, nemůže jít k tíži žalované.