Výrok
I. Určuje se, že vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 481 m2 - zahrada, zapsaného u [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území a obec [adresa], je žalobkyně [Jméno žalobkyně], nar. [Datum narození žalobkyně], bytem [adresa].
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala určení vlastnictví k pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 481 m2 – zahrada, zapsaného u [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území a obec [adresa] (dále jen „pozemek“ nebo též „zahrada“).V žalobě zejména uvedla, že až do roku 2022 byla vlastníkem pozemku parc.č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [adresa], č.p. [Anonymizováno], bydlení, zapsaného u [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro katastrální území [adresa]. Tato nemovitost je v současné době ve vlastnictví jejího syna. Žalovaní jsou zapsání jako spoluvlastníci pozemku – zahrady na základě usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] a č. j. [spisová značka], kterým došlo k dodatečnému projednání pozůstalosti po [jméno FO] a [jméno FO]. Žalovaná však má za to, že předmětný pozemek náleží do jejího vlastnictví, neboť tento nabyla darovací smlouvou od [jméno FO]. [jméno FO] předmětný pozemek nabyl právě od manželů [jméno FO] dne [datum]. Žalobkyně uvedla, že pozemek – zahradu užívá ona a její předchůdci od roku 1929 jako vlastní, pečují o ni a obhospodařují ji. Nesoulad faktického stavu a zápisu v katastru nemovitostí žalobkyně zjistila v roce 2014. Užívací právo žalobkyně ani jejích předchůdců nebylo nikdy rušeno ani zpochybněno.Soud na základě provedeného dokazování zjistil tento skutkový stav: Žalobkyně byla zapsána jako v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku St. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] v obci a katastrálním území [adresa] k [datum], v současné době je jako vlastník tohoto pozemku zapsán její syn [jméno FO]. Žalobkyně již od roku 2015 žádala katastrální úřad o prošetření vlastnictví předmětného pozemku.Okresní soud v [adresa] rozhodl dne [datum] o dodatečném projednání dědictví po [jméno FO], na základě tohoto rozhodnutí byly žalované zapsány jako podílový spoluvlastníci předmětného pozemku – zahrady. Soud pro úplnost uvádí, že žalované byla v pozůstalostním řízení zastoupené opatrovníkem z důvodu jejich neznámého pobytu.Předchůdce žalobkyně [jméno FO] nabyl na základě kupní smlouvy ze dne [datum] dům č. [hodnota] a role [adresa] za cenu [částka]. Z knihovní vložky vyplývá, že role [Anonymizováno] byla zahrada domu č. pop. [Anonymizováno]. Vlastnické právo poté přešlo na jeho syna [jméno FO]. Dle přídělové listiny nabyli manželé [jméno FO] drobným přídělem v roce 1925 role [Anonymizováno], způsob obdělávání byl dle zápisu pozemkové knihy v roce 1943 změněn na „zahradu“.Z knihovní vložky soud dále zjistil, že manželé [jméno FO] byli vlastníky p. č. [Anonymizováno], na které byl vystaven domek a z této parcely byla část oddělena na zahradu a druhou zastavěnou část domkem. Způsob obdělávání pozemku byl změněn v roce 1943 na zahradu.Nahlédnutím do katastru nemovitostí a jeho mapy bylo zjištěno, že parcela [adresa] neexistuje, pozemek [Anonymizováno] se nachází za domem žalobkyně, resp. jejího syna.V průběhu řízení žalovaná 3. [jméno žalované] nárok žalobkyně výslovně uznala. Žalovaná 1. [Jméno žalované A] se ve stanovené lhůtě nevyjádřila k výzvě soudu, k uznání nároku žalobkyně tedy došlo fikcí, neboť žalovaná byla poučena, že v případě, že se nevyjádří, tak nárok žalobkyně uznává. Žalované 2. [Jméno žalované B] byl pro ochranu jejích zájmů ustanoven opatrovník.Úprava mimořádného vydržení vlastnického práva je zcela nově obsažena v § 1095 a § 3066 OZ. Podle § 1095 OZ, uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Podle § 3066 OZ do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.Na základě všech výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalobě lze vyhovět. Žalobkyně prokázala, že.Soud má tedy za prokázané, že na straně žalobkyně došlo k mimořádnému vydržení nemovitosti, když na její straně nebyl zjištěn nepoctivý úmysl. Bylo zjištěno, že žalobkyně, resp. její předchůdci drželi předmětný pozemek – zahradu již od roku 1929, kdy jej nabyli na základě kupní smlouvy od manželů [jméno FO]. Ze zápisu v pozemkových knihách a mapě katastru nemovitostí má soud za prokázané, že manželům [jméno FO] byl předmětný pozemek přidělen, byl na jeho části vystaven domek, k domu náleželo role – změněn způsob užívání na zahradu.Co se týče náhrady nákladů řízení, tak s ohledem na předmět řízení, skutečnost, že žalobkyně se výslovně vzdala práva na náhradu nákladů řízení, vedených exekučních řízení a toho, že práva žalované 2. byla chráněna ustanoveným opatrovníkem, soud právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků nepřiznal.