Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

4 C 306/2023

Soud: Okresní soud v BřeclaviDatum rozhodnutí: 23. 7. 2024Č. j.: 4 C 306/2023Samosoudkyně: JUDr. Radka KonečnáAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 31. 10. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSBV:2024:4.C.306.2023.1
fúzesmlouva o půjčcepostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (139) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Zamítá se žaloba zčásti co do nároku žalobce na kapitalizovaný úrok ve výši [částka], náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a na zaplacení částky [částka].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce JUDr. [jméno FO], advokáta.

Odůvodnění

1) Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka]. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba].[IČO] IČO, /dále jen „právní předchůdce žalobce“/) a žalovaným byla uzavřena rámcová smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb, na základě které byl žalovanému zřízen běžný účet č. [č. účtu]. Následně byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce č. [hodnota] (dále jen „smlouva“), na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému jistinu půjčky ve výši [částka], který se žalovaný spolu s pojištěním schopnosti splácet půjčku zavázal splácet formou pravidelných měsíčních splátek po [částka], přičemž částka [částka] představovala splátku půjčky a částka [částka] platbu pojistného. Splátky byly splatné vždy do 5 dne následujícího měsíce s tím, že splatnost první splátky je k [datum]. Roční úroková sazba činila 12,9 %. Žalovaný své smluvní povinnosti řádně nesplnil tím, že splátky půjčky řádně a včas nesplácel a s úhradou splátek půjčky se dostal do prodlení. Proto žalobce půjčku ke dni [datum] zesplatnil a poskytl žalovanému lhůtu k zajištění dostatečného zůstatku na běžném účtu žalovaného, který by postačoval k uhrazení zesplatnění pohledávky z předmětné smlouvy. Jistina půjčky byla v důsledku úhrad ponížena o částku [částka]. V důsledku prodlení s vrácením půjčky vznikla žalovanému povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobce rovněž smluvní pokutu z dlužné jistiny půjčky, kterou žalobce požadoval za období od [datum] do [datum], tj. celkem v částce [částka], náhradu za odeslání písemných upomínek žalovanému ve výši [částka] a dále náklady spojené s upomínáním v celkové výši [částka]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalobce po žalovaném požaduje zaplacení pohledávky v celkové výši [částka] sestávající z dlužné jistiny půjčky ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] vypočítaného z dlužné splátky půjčky ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] ve výši 11,75 % ročně, částky [částka] tvořenou nesplaceným smluvním úrokem ve výši [částka] a nesplaceným poplatkem za odeslání písemných upomínek žalovanému ve výši [částka] (v žalobě označeno jako kapitalizovaný úrok), nákladů spojených s uplatněním pohledávky za tři cesty pověřeného terénního pracovníka žalobce na kontaktní adresu dlužníka po [částka], tj. [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka]. Žalovaný nijak nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku nezaplatil.

2) Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se předem omluvil žalobce i jeho právní zástupce. Žalovaný se k jednání, byť byl ze strany soudu řádně předvolán, nedostavil, ani svou nepřítomnost neomluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků řízení.

3) Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

4) Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne [datum], Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne [datum] a Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce jako bankou a žalovaným jako klientem byla v písemné podobě uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému půjčku ve výši [částka], která byla žalovanému poskytnuta bezhotovostně převodem na účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal půjčku právnímu předchůdci žalobce vrátit 68 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši [částka], přičemž splátka půjčky činila [částka], splátka pojištění částku [částka]. Celkově se tak žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobci zaplatit částku [částka]. Splátky byly splatné vždy do 5. dne následujícího měsíce s tím, že první splátka byla splatná dne [datum] a poslední splátka byla splatná dne [datum]. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 12,90 % ročně.

5) Z produktových obchodních podmínek [právnická osoba]. pro půjčky soud z čl. 7 odst. 7.2 písm. g) zjistil, že pokud nastane prodlení je banka oprávněna odeslat klientovi písemnou upomínku o prodlení a v tomto případě účtovat klientovi poplatek za poštovní upomínku k zaplacení dlužné částky ve výši [částka].

6) Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb [právnická osoba]. a Potvrzení o zřízení účtu ze dne [datum] soud zjistil, že rámcová smlouva byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce jako bankou a žalovaným jako klientem dne [datum] a jejím předmětem byl závazek banky zřídit a vést klientovi běžný účet č. [č. účtu].

7) Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo prokázáno, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba]., IČO: [IČO] jako postupitelem (na základě projektu fúze sloučením ze dne [datum] došlo ke sloučení zanikající společnosti [právnická osoba]., tj. právního předchůdce žalobce, s nástupnickou společností [právnická osoba]., přičemž v rámci fúze sloučení přešlo veškeré jmění zanikající společnosti, tedy i všechny pohledávky, na nástupnickou společnost) a žalobcem jako postupníkem a na jejím základě právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce.

8) Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] ve spojení s poštovním podacím archem ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce žalovanému oznámil, že pohledávka byla postoupena na žalobce.

9) Z výzvy k úhradě dlužné částky půjčky ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a dopisu ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že právních předchůdce žalobce vyzval žalovaného k úhradě neuhrazené splátky půjčky, úroku z prodlení a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného, přičemž v každém uvedeném dopisu účtoval žalovanému náklady spojené s vymáháním dlužné částky dle platného sazebníku ve výši [částka].

10) Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce vyzval žalovaného k okamžité úhradě pohledávky po lhůtě splatnosti, která k tomuto dni činila [částka].

11) Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne [datum] a dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce žalovanému vyúčtoval náklady vzniklé v souvislosti s třemi cestami pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka dne [datum], [datum], [datum] po [částka].

12) Z oznámení o zesplatnění půjčky/Výzvy k úhradě závazku ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce prohlásil půjčku a veškeré další dosud nesplatné pohledávky z půjčky za okamžitě splatné a vyzval žalovaného k okamžitému jednorázovému splacení celého závazku, který k datu zesplatnění, tj. [datum] činil celkovou částku [částka], z toho dlužná jistina půjčky činila [částka], úrok částku [částka], úrok z prodlení částku [částka] a ostatní poplatky částku [částka].

13) Z výpisu běžného účtu č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum] vedeného u právního předchůdce žalobce na jméno žalovaného soud zjistil, že žalovaný dne [datum] čerpal půjčku ve výši [částka]. Jako variabilní symbol je uvedeno číslo půjčky: [Anonymizováno].

14) Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] ve spojení s poštovním podacím archem ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka] s příslušenstvím s upozorněním na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou.

15) Z dalších žalobcem předložených listinných důkazů neučinil soud žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí soudu ve věci.

16) S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne [datum] uzavřena rámcová smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb, kterou právní předchůdce žalobce zřídil a vedl žalovanému běžný účet č. [č. účtu]. Následně byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena dne [datum] smlouva o půjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to převodem na bankovního účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit v 68 pravidelných měsíčních splátkách nejpozději do [datum]. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky ve stanovené lhůtě nevrátil. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy žalobce v podání doručeném soudu dne [datum] na výzvu soudu uvedl, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval v interních i externích databázích třetích subjektů a dále v registru SOLUS. V rámci ověřování úvěruschopnosti žalovaného takto právní předchůdce žalobce zjišťoval finanční poměry žalovaného a tyto vyhodnotil pozitivně, což vedlo k poskytnutí finančních prostředků žalovanému. Žalovaný neměl v době uzavření předmětné smlouvy záznam v insolvenčním rejstříku. K těmto tvrzením žalobce předložil formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ve kterém ovšem nejsou uvedeny žádné příjmy a pravidelné výdaje žalovaného. Žalobce rovněž uvedl, že u právního předchůdce žalobce vyžádal další dokumentaci prokazující ověření schopnosti žalovaného splácet úvěr, avšak další dokumentace nebyla právním předchůdcem žalobce dohledána. Aktivní věcná legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno právním předchůdcem žalobce dopisem ze dne [datum], který byl žalovanému zaslán dne [datum].

17) Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zápůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

18) Podle § 2392 o.z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

19) Podle § 2665 o.z., ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

20) Důvodová zpráva k § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], stanoví požadavek, aby poskytovatel a zprostředkovatel vykonával svou činnost s odbornou péčí. Veškeré jednání osob podnikajících na finančním trhu by mělo být založeno na zásadě odborné péče jakožto souhrnu profesionálních standardů (zásad lege artis), které vyplývají z obecné právní úpravy (§ 5 o. z.). [adresa] jednání s odbornou péčí musí být dodržena vždy, aby určité jednání poskytovatele nebo zprostředkovatele mohlo být shledáno jako konformní s požadavky zákona.

21) Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum] (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22) Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).

23) Podle důvodové zprávy k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru sankcí za nedodržení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí je neplatnost smlouvy. Smlouva je neplatná, pokud byl spotřebiteli poskytnut spotřebitelský úvěr i přesto, že existovaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet. Spotřebitel je tak chráněn v situaci, kdy dostal úvěr, ačkoli tento úvěr mu neměl být poskytnut. Nejde zde tedy o naplnění formálního znaku (např. nesplnění některého z prvků procesu ověření úvěruschopnosti stanoveného v interních procesech poskytovatele podle § 15 odst. 2 písm. c), pokud by i při splnění tohoto prvku byl spotřebitelský úvěr poskytnut, ale o naplnění znaku materiálního – při řádném dodržení postupů a odborné péče spotřebiteli neměl spotřebitelský úvěr vůbec být poskytnut.

24) Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

25) Podle § 586 odst. 1 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

26) Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

27) Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

28) Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

29) Za užití právě citovaných zákonných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb, kterou byl žalovanému zřízen a veden běžný účet podle § 2665 o.z. a následně mezi týmiž subjekty byla uzavřena smlouva o půjčce podle § 2390 a násl. o. z., která je současně smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval splněním povinnosti právního předchůdce žalobce posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného coby spotřebitele ve smyslu shora citovaného ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Na podkladě tvrzení samotného žalobce, který na výzvu soudu sdělil, že nedisponuje žádnými důkazy o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, dospěl soud k závěru, že žalobce povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací nesplnil. Předmětná smlouva o půjčce je tedy pro rozpor se zákonem absolutně neplatná podle § 588 o. z., neboť jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu, jelikož žalobce poskytl žalovanému úvěr, i přestože řádně nesplnil povinnost k posouzení jeho úvěruschopnosti vyplývající z § 86 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, při níž byl povinen počínat si s odbornou péčí (§ 75), zejména z hledisek uvedených v ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Z neplatné smlouvy o půjčce nemohou žalobci náležet žádné smluvní nároky a od nich se odvíjející úrok z prodlení, tj. ani náklady spojené s uplatněním pohledávky, náklady spojené s odesláním písemných upomínek žalovanému a ani nárok na zaplacení smluvní pokutu. Plnění z neplatné smlouvy jako neplatného právního jednání je za splnění předpokladů uvedených v § 2991 odst. 1 o. z. přijetím plnění z bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 2 o. z.), které je obohacený povinen ochuzenému vydat.

30) S ohledem na vše shora uvedené shledal soud nárok žalobce důvodným pouze co do částky [částka] představující nesplacenou jistinu půjčky, kterou žalovaný dosud nevrátil. S ohledem na to, že na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení připsáním peněžních prostředků ve výši [částka] na účet, byl žalovaný povinen dlužnou částku vrátit do [datum] (datum splatnosti pohledávky). Od [datum] je s úhradou peněžitého závazku v prodlení, proto soud přiznal žalobci podle § 1970 o. z. i nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ode dne [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši [částka].

31) Ve zbývající části, tj. ohledně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], částky [částka] představující smluvní úrok ve výši [částka] a poplatek za odeslání písemných upomínek ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka] byla žaloba s ohledem na shora uvedené jako nedůvodná zamítnuta.

32) O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. O náhradě nákladů řízení tedy soud rozhodl tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení částečně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 74,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobce v řízení v rozsahu 87,27 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 12,73 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka], tj. částka [částka]. S ohledem na částečný úspěch žalobce proto soud přiznal žalobci k tíži žalovaného celkem [částka].

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací