Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15.350 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 8.638,38 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce [tituly před jménem] [jméno FO], advokátky.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne [datum], se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku celkem [částka] se zákonným úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku.
2. Žalobu odůvodnil tak, že žalovaný jako vlastník nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značky [SPZ], VIN: [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [hodnota] (dále jen „vozidlo“), neměl v období ode dne [datum] do dne [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaný je povinen uhradit žalobci příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
3. Výši příspěvku určil žalobce dle § 4 zákona ve spojení s § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. (dále jen „vyhláška“) na [částka] (175 dní × [částka]), poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí [částka]. Dne [datum] žalobce zaslal žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku, která byla žalovanému doručena dne [datum]. Splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti příspěvku žalobce požaduje i zákonný úrok z prodlení. Žalovaný dluh neuhradil ani poté, co mu právní zástupce žalobce dne [datum] zaslal předžalobní výzvu.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Při přípravě jednání soud obstaral vyjádření [adresa], ze kterého vyplynulo, že jako vlastník vozidla byla po celé žalované období v registru vozidel zapsána osoba odlišná od žalovaného, a sice společnost [právnická osoba], IČO: [IČO]. Vyzval proto žalobce k vyjádření, z jakého titulu žalobce požaduje dlužnou částku po žalovaném.[právnická osoba] výzvě soudu žalobce uvedl, že mu společnost [právnická osoba] dne [datum] sdělila, že vozidlo dne [datum] prodala vozidlo paní [jméno FO], nar. [datum], trvale bytem [adresa], PSČ [adresa] (dále jen „[jméno FO] “). Ta následně dne [datum] sdělila žalobci, že dne [datum] prodala žalovanému. Žalobce současně předložil výpisy ze své databáze, z nichž jsou obě oznámení patrná.6. Žalobce předložil kopii kupní smlouvy ze dne [datum], podle které společnost [právnická osoba] prodala vozidlo paní [jméno FO]. V podpisovém poli pro kupujícího je uvedena parafa a vedle ní je tiskacím písmem napsáno „[jméno FO] “. Žalobce dále předložil kopii kupní smlouvy ze dne [datum], podle které [jméno FO] prodala vozidlo žalovanému za cenu [částka].7. Z výpisu z databáze žalobce soud zjistil, že v období od [datum] do [datum], tedy v období, kdy měla být vlastníkem vozidla [jméno FO] a které předchází žalovanému období, bylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti u Generali České Pojišťovny, a.s. Jako vlastník vozidla byla uvedena paní [jméno FO] a jako pojistník žalovaný.8. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] vyplynulo, že kupní smlouvu za společnost [právnická osoba] uzavíral její jednatel, [tituly před jménem] [jméno FO].9. Soud vyslechl svědka [tituly před jménem] [jméno FO], jednatele společnosti [právnická osoba] Svědek uvedl, že k uzavření kupní smlouvy se dostavil pan [jméno FO] s paní [jméno FO], svou manželkou. [jméno FO] požádal, aby kupní smlouva byla uzavřena na jméno manželky, z jejího občanského průkazu jsme zjistili datum narození, to se zapsalo do smlouvy. Kupní smlouva byla podepsána jak panem [jméno FO], tak paní [jméno FO]. Svědek vystavil inzerát na Bazoš, na ten reagoval pan [jméno FO]. Následně přijel uzavřít kupní smlouvu. Vozidlo si rovnou odvezli i přesto, že nemělo ani platnou technickou a mělo vadné brzdy. Na to byli upozorněni. Vozidlem odjel pan [jméno FO]. Aby kupujícím byla paní [jméno FO], to byl jejich požadavek. Kupní cena byla zaplacena při podpisu, jinak by tím autem neodjeli. Na zaplacení kupní smlouvy má firma daňový doklad.10. Soud dále vyslechl svědkyni [jméno FO]. Ta uvedla, že žalovaný je její bývalý partner a otec jejích dětí, manželé nebyli. V době, kdy společně hospodařili, tak si koupili asi čtyři nebo pět automobilů. Dohodli se, že kupní smlouva bude uzavřena na svědkyni, ale pojištění bude hradit žalovaný. V srpnu 2023 se rozešli. Co se týče vozidla Iveco, to kupovali někdy na jaře 2023, vozidlo ale následně šlo rovnou do servisu. Potom došlo k rozchodu, vozidlo nikdy neviděla a ani ho nepřepsala. Následně se s žalovaným dohodla na tom, že uzavřou kupní smlouvy na ta auta a on si je na sebe přepíše, to však žalovaný ani po dvou letech neudělal. Konkrétně to Iveco teď řešila i s městským úřadem, ale nemá k tomu žádné dokumenty, všechno má žalovaný. Žalovaný je řidič z povolání.11. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že vlastníkem a provozovatelem vozidla byl v žalovaném období žalovaný. Předloženou kopií kupní smlouvy a výpovědí [jméno FO] bylo prokázáno, že kupní smlouvou ze dne [datum] [jméno FO] převedla vlastnické právo k vozidlu na žalovaného. Výpověď svědkyně [jméno FO] byla konzistentní a zapadá do celého kontextu věci, kdy vozidlo zjevně mělo sloužit zejména žalovanému, který je řidičem z povolání. Svědek [jméno FO] potvrdil, že to byl žalovaný, kdo reagoval na jeho inzerát na prodej vozidla a kdo pro vozidlo společně s [jméno FO] přijel. Svědek dále výslovně uvedl, že to byl žalovaný, kdo žádal, aby byla smlouva psána na [jméno FO]. Věrohodnost výpovědi [jméno FO] podporuje i fakt, že žalovaný vozidlo pojistil v době, kdy vlastníkem vozidla byla [jméno FO].12. Soud tedy uzavřel, že vlastníkem vozidla byl v žalovaném období, ve kterém bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, žalovaný. Ten je proto povinen k úhradě příspěvku podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce má právo na zaplacení příspěvku, jehož výše je dána denní sazbou stanovenou zákonem, v tomto případě [částka] za jeden den nepojištění, vynásobenou počtem dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno, tj. 175 dní (podle § 2 vyhlášky), na zaplacení nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek ve výši [částka] (§ 2a vyhlášky). Dnem následujícím po splatnosti příspěvku se žalovaný dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu, žalobce tak má dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.13. Jelikož žalobce prokázal oprávněnost svého nároku, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8.638,38 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva v roce 2024) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci (žaloba v roce 2025) včetně paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., z částky [částka] za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci (účast na jednání dne [datum] a [datum]) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za cestovné v částce [částka] (doloženo jízdenkami na vlak) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění práva žalobce proti žalovanému.