Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

4 C 82/2024

Soud: Okresní soud v BřeclaviDatum rozhodnutí: 9. 8. 2024Č. j.: 4 C 82/2024Samosoudkyně: JUDr. Radka KonečnáAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 21. 10. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSBV:2024:4.C.82.2024.1
smlouva o úvěrubezdůvodné obohacenípostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (35) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba se zčásti zamítá co do nároku žalobce na zaplacení částky 61.753,94 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.892,72 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1.051,62 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4.620,28 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 8 % ročně z částky 15.742,47 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.207,23 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2.349,97 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11.868,15 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 15 % ročně z částky 14.606,75 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 15.242 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3.478 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11.764 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1) Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku 76.995,94 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO], uzavřel dne [datum] se žalovanou Smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které poskytl žalované finanční hotovost ve výši 20.000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. [adresa] s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit i příslušenství úvěru za dobu jeho trvání a celkově se tak zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 37.184 Kč ve 14měsíčních splátkách ve výši 2.656 Kč s poslední splátkou nejpozději do [datum]. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Žalovaná je v prodlení s úhradou jistiny 15.742,47 Kč a zůstatku smluvního příslušenství, tj. úroku ve výši 641,81 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 7.000 Kč, úhrady za administrativní činnost ve výši 1.978,29 Kč a hotovostního inkasa ve výši 2.571,43 Kč. Žalobce dále požaduje smluvní pokutu ve výši 11.493,43 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1.051,62 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.892,72 Kč. Druhou část nároku žalobce odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO], uzavřel dne [datum] se žalovanou Smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které poskytl žalované finanční hotovost ve výši 28.000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. [adresa] s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit i příslušenství úvěru za dobu jeho trvání a celkově se tak zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 52.052 Kč ve 14měsíčních splátkách ve výši 3.718 Kč s poslední splátkou nejpozději do [datum]. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Žalovaná je v prodlení s úhradou jistiny 14.606,75 Kč a zůstatku smluvního příslušenství, tj. úroku ve výši 739,40 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 5.879,36 Kč, úhrady za administrativní činnost ve výši 1.115,02 Kč a hotovostního inkasa ve výši 2.493,46 Kč. Žalobce dále požaduje smluvní pokutu ve výši 12.734,52 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2.349,97 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.207,23 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem přešly obě pohledávky za žalovanou ze společnosti [právnická osoba]. na žalobce. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k plnění.

2) Žalovaná se k věci nikterak nevyjádřila.

3) Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

4) Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

5) Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o úvěru (ExpressCash Nejrychlejší půjčka) číslo [hodnota] ze dne [datum], uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba]., IČO: [IČO], bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 28.000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úrok ve výši 2.696 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 13.720 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2.596 Kč a inkasní poplatek ve výši 5.040 Kč. Celkovou částku 52.052 Kč měla žalovaná uhradit ve 14měsíčních splátkách po 3.718 Kč. Účastníci se ve smlouvě dohodli, že v případě prodlení žalované s úhradou jakékoli splátky je žalovaná povinna zaplatit předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení.

6) Ze Smlouvy o úvěru (ExpressCash Nejrychlejší půjčka) číslo [hodnota] ze dne [datum], uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba]., IČO: [IČO], bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úrok ve výši 1.014 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 9.800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2.770 Kč a inkasní poplatek ve výši 3.600 Kč. Celkovou částku 37.184 Kč měla žalovaná uhradit ve 14měsíčních splátkách po 2.656 Kč. Účastníci se ve smlouvě dohodli, že v případě prodlení žalované s úhradou jakékoli splátky je žalovaná povinna zaplatit předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1% z příslušné dlužné částky za každý den prodlení.

7) Z transakční historie předložené žalobcem má soud za prokázané, že žalovaná ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] uhradila celkovou částku 27.718 Kč a ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] uhradila částku v celkové výši 9.250 Kč.

8) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávky, bylo prokázáno, že žalobce se stal věřitelem pohledávky z uvedených smluv o úvěru a toto postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla žalobcem vyzvána k úhradě postoupené pohledávky s upozorněním na možnost účtování dalších nákladů spojených s mimosoudním vymáháním. Výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] s podacím archem bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky.

9) Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10) Po provedeném dokazování a za užití shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žalobce uzavřel se žalovanou dvě smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.), jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků žalované v celkové výši 48.000 Kč s tím, že se žalovaná zavázala poskytnuté peněžní prostředky, společně se sjednaným úrokem, žalobci zaplatit formou pravidelných měsíčních splátek (§ 2395 o. z.), což žalovaná řádně neučinila.

11) Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinném od [datum]), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12) Dle odstavce druhého téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13) Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14) Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15) Podle § 586 odst. 1 o.z., je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

16) Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17) Podle § 2993 o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18) Podle § 1968 věta prvá téhož zákona dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

19) Podle § 1970 téhož zákona po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20) Na základě výše uvedených důkazů a za použití citovaných ustanovení zákona a zejména i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 soud z úřední povinnosti zkoumal, zda žalobce, před uzavřením smlouvy, posoudil s odbornou péčí schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, přičemž dospěl k závěru, že své povinnosti nedostál a smlouva o úvěru je tedy absolutně neplatná. Soud má za to, že k posouzení úvěruschopnosti není dostačující pouhý základní matematický výpočet zohledňující prosté příjmy a předpokládané výdaje uvedené zájemcem o půjčku, ale je nutno tyto informace dále zpracovat. Žalobce pouze vycházel z příjmů žalovaného. Co se týče výdajů, tak tyto nebyly vůbec ani ověřovány. Z tvrzení žalobce ani z předložených důkazů nebylo prokázáno, zda žalobce zohledňoval výdaje na bydlení, jídlo, drogistické potřeby, léky apod. Nadto vyplynul rozpor v uvedených výdajích na bydlení a dopravu žalované, který žalobce nedokázal vysvětlit. Ve výdajích jsou rovněž nedostatečně zjištěné výdaje na další závazky. Žalobce neprokázal, že by při uzavírání smlouvy o úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Předchůdce žalobce tedy při sjednávání péče postupoval velice vágně, když nedostatečně zkoumal majetkové poměry žalované a tyto dostatečně ani u jedné z úvěrových smluv nezohlednil. Z neplatné smlouvy o úvěru nemohou žalobci náležet žádné úroky z úvěru ani další smluvní nároky a od nich se odvíjející úrok z prodlení. Plnění z neplatné smlouvy jako neplatného právního jednání je za splnění předpokladů uvedených v § 2991 odst. 1 o. z. přijetím plnění z bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 2 o. z.), které je obohacený povinen ochuzenému vydat.

21) Pro úplnost soud uvádí, že i kdyby byla úvěruschopnost žalované zkoumána řádně, tak některá ujednání úvěrové smlouvy byla sjednána v rozporu se zákonem (§ 588 o. z.). Podle ust. § 2395 o. z. za poskytnutí úvěru úvěrovaný zaplatí úroky, jinou úplatu sjednat nelze. S odkazem na rozhodnutí Krajského soud v Brně (sp. zn. 14 Co 3/2012) a rozhodnutí Krajského soud v Praze v rozhodnutí (sp. zn. [spisová značka]) dle kterých úplatu za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Předchůdce žalobce v postavení věřitele v době poskytnutí peněžních prostředků žalovanému nebyl bankou ve smyslu uvedeného zákona. Proto by soud žalobě v části týkající se těchto úplat (poplatků) nemohl vyhovět.

22) Sám žalobce tvrdil, že žalovaná na předmětné smlouvy, která byly shledány absolutně neplatnými uhradila částku 27.218 Kč a 9.250 Kč, tyto částky tedy byly zohledněny při určování výše bezdůvodného obohacení. Soud rovněž přiznal žalobci právo na zákonný úrok z prodlení.

23) Co se týče náhrady nákladů řízení, tak v dané věci byla z větší části úspěšná žalovaná, které ale žádné náklady nevznikly, neboť byla v řízení nečinná, proto jí soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací