Výrok
I. Zamítá se žaloba zčásti co do nároku žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12 % a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka].
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [Jméno advokáta], advokáta.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal zaplacení částky [částka] (nesplacená jistina úvěru) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % z této částky od [datum] do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Žalobu odůvodnil tak, že požaduje vrácení nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka], kterou poskytl žalovanému na základě Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] uzavřené dne [datum] (dále také jen „Smlouva“).
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Se souhlasem účastníků (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl bez jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
3. Jelikož žalovaný uzavíral Smlouvu v postavení spotřebitele, soud se nejprve z úřední povinnosti zabýval otázkou, zda žalobce před poskytnutím úvěru řádně zkoumal schopnost žalovaného poskytovaný úvěr splácet, a to s ohledem na pravidla zakotvená v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy.
4. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
5. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Žalobce uvedl, že úvěruschopnost žalovaného zkoumal na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a to mj. z výplatních pásek žalovaného, z výpisu z účtu žalovaného za poslední 3 měsíce a z výpisů z různých databází dlužníků.
8. Soud však ze žalobcem předložených výpisů z běžného účtu žalovaného č. [č. účtu] zjistil, že žalovaný si v době bezprostředně předcházející uzavření Smlouvy bral celou řadu jiných spotřebitelských úvěrů ([datum] – [částka] od CREAMFINANCE, [datum] 15.000 Kč od CREAMFINANCE, [datum] – [částka] od EMMA'[právnická osoba], [datum] – [částka] od [právnická osoba], [datum] – [částka] od EMMA'[právnická osoba], [datum] – [částka] od CreditPortal, [datum] – [částka] od Zaplo, [datum] – [částka] od CreditPortal, [datum] – [částka] od PROFI CREDIT, [datum] – [částka] od [právnická osoba], [datum] – [částka] od EMMA'[právnická osoba] a konečně [datum] – [částka] od CREAMFINANCE). Uvedené platby přitom podle výpisů z účtu kromě plateb od „PRÍKAZKÁ IVANA“ tvořily jediné příjmy na účtu žalovaného, jehož zůstatek se „držel nad nulou“ jen s pomocí stále se zvětšujícího objemu úvěrů.
9. Právě uvedené informace, které měl žalobce při poskytování úvěru k dispozici, jednoznačně vzbuzovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytovaný úvěr řádně splácet. Soud tak dospěl k závěru, že žalobce řádně nesplnil svou zákonnou povinnost posoudit před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr a Smlouva je z toho důvodu podle § 87 z. s. ú. neplatná.
10. Závěr o neplatnosti Smlouvy pro porušení povinnosti posoudit před uzavřením Smlouvy schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr se opírá o nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na nalus.usoud.cz) a dále o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci OPR-[právnická osoba]. proti GK (C-679/18). Nejvyšší soud pak v rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dospěl k závěru, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Z konstantní judikatury vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena.
11. Soud se tak dále žalobou zabýval pouze z toho pohledu, zda je žalovaný povinen žalobci vydat bezdůvodné obohacení (podle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“).
12. Z potvrzení o transakci má soud za prokázané, že žalobce dne [datum] odeslal na účet č. [č. účtu] částku [částka]. Ze sdělení [právnická osoba] vyplynulo, že vlastníkem a disponentem tohoto účtu byl v uvedené době žalovaný.
13. Jelikož žalovaný zůstal v řízení pasivní, vyšel soud z tvrzení žalobce, že žalovaný na dluh dosud neuhradil nic.
14. Předžalobní výzvou ze dne [datum] a podacím lístkem žalobce prokázal, že žalovaného před podáním žaloby vyzval k úhradě dluhu.
15. Soud tedy dospěl ke skutkovému závěru, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě neplatné smlouvy finanční prostředky ve výši [částka], žalovaný dosud na dluh neuhradil nic. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka], která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce (podle § 2991 a násl. o. z.).
16. Pokud jde o lhůtu ke splnění této povinnosti, bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že není schopen bezdůvodné obohacení žalobci vrátit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Jelikož se žalovaný k žalobě nevyjádřil, uložil soud žalovanému, aby přisouzenou částku uhradil do tří dnů od právní moci rozsudku, jak to vyplývá z § 160 odst. 1 o. s. ř.
17. Soud žalobu částečně zamítl co do požadovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jelikož nárok na zaplacení těchto nákladů by měl žalobce jen podle Smlouvy, kterou však soud shledal neplatnou. Soud žalobu částečně zamítl i co do požadovaného zákonného úroku z prodlení, neboť žalovaný se doposud do prodlení nedostal (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Co do požadovaného zákonného úroku z prodlení proto soud žalobu zamítl.18. náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízené téměř zcela úspěšný a neúspěch měl jen v poměrně nepatrné části (ohledně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši celkem [částka]), nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění práva žalobce proti žalovanému.