5 C 111/2025

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum], soudu doručeným dne [datum], vůči žalovanému domáhal zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím, sestávajícím ze zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a částky ve výši [částka] (představující smluvní pokutu). Uvedl, že mezi ním a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky celkem ve výši [částka], které byly žalovanému zaslány na jeho účet č. [č. účtu] dne [datum] v částce [částka] a dne [datum] v částce [částka]. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit žalobci spolu s jistinou shora poplatek za poskytnutí tranší úvěru ve výši [částka], smluvní úrok ve výši 0,93 % denně z nesplacené části jistiny, ku dni podání žaloby ve výši [částka], a poplatky za služby [Anonymizováno] ve výši [částka], [Anonymizováno] ve výši 310,11 a [Anonymizováno] ve výši [částka]. Žalovaný nehradil své smluvní závazky řádně a včas, žalobci uhradil do podání žaloby celkem pouze částku ve výši [částka]. Žalobci tak dále vznikl nárok na smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky, kterou uplatňuje pouze za prvních 90 dnů prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř., zaslanou mu dne [datum].

2. Žalovaný ve svém nedatovaném vyjádření k žalobě, soudu doručeném dne [datum], uvedl, že nárok v podstatě uznává, svým závazkům nemohl dostát z důvodu těžkého úrazu, momentálně jsou jeho finanční možnosti omezené, navrhuje nějakou možnost smíru. Dále žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum], soudu doručeném dne [datum], uvedl, že žalovaný nárok neuznává, neboť předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná z důvodu rozporu s dobrými mravy (RPSN ve smlouvě činila 1544,09 % ročně, což je více než 166násobek obvyklé sazby dle ČNB, možný je dle judikatury maximálně čtyřnásobek) a nesplnění povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost dlužníka, a že jediným existujícím nárokem tak může být nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka], když od žalobce převzal jakožto jistinu úvěru [částka], na kterou doposud zaplatil [částka]. Dále považuje za spornou skutečnost, zda předmětná smlouva, sjednaná prostřednictvím elektronické komunikace na dálku, byla vůbec uzavřena (z důvodu neprokázání jejího podpisu žalovaným), případně uzavřena ve znění předloženém žalobcem. Nedostatečnost ověřování jeho úvěruschopnosti žalovaný spatřuje mimo jiné v tom, že žalobce nepřihlédl k faktickým pravidelným měsíčním výdajům žalovaného a že nezohlednil, resp. si dostatečně neprověřil a nezjistil skutečnost, že žalovaný měl v době žádosti o úvěr již několik běžících úvěrů a půjček, konkrétně spotřebitelský úvěr u [právnická osoba], úvěr ze stavebního spoření u [Anonymizováno], dále [Anonymizováno] a [právnická osoba]. Současně žalovaný s ohledem na své současné zdravotní a z nich vyplývající finanční poměry (dlouhodobá pracovní neschopnost a poté invalidní důchod, závazky z dalších úvěrů) žádá, aby mu bylo umožněno splácet žalobci plnění ve výši [částka] v měsíčních splátkách ve výši [částka]. Dále žádá o náhradu nákladů řízení, na které má jako nezastoupený účastník nárok.

3. Při splnění podmínek soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

5. Ze Smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel žalobce jako věřitel a žalovaný jako dlužník. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr s postupným i opakovaným čerpáním na částku až do výše kreditního rámce [částka], bezhotovostním převodem na účet žalovaného uvedený ve smlouvě, a závazek žalovaného poskytnuté finanční prostředky žalobci vrátit spolu s poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, smluvním úrokem ve výši 0,933 % denně a případnými poplatky za volitelné služby ([Anonymizováno]), a to denními splátkami od [datum] do [datum].

6. Z listiny, označené jako Autorizace ověření totožnosti, ze dne [datum], soud zjistil, že je zde uvedeno, že ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím zaslání autorizační platby z bankovního účtu, s číslem účtu totožným s účtem uvedeným v záhlaví smlouvy o úvěru shora, s názvem účtu totožným se jménem žalovaného.

7. Z nedatované listiny označené jako Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, vystavené žalobcem, soud zjistil, že je zde uvedeno, že na účet, uvedený v záhlaví smlouvy o úvěru shora č. [č. účtu], byly pod VS [var. symbol] s poznámkou [Anonymizováno], [Anonymizováno], odeslány dne [datum] částka ve výši [částka] a dne [datum] částka ve výši [částka].

8. Z nedatované listiny označené jako Identifikované příjmy, vystavené žalobcem, soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalobcem byl na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ověřen čistý měsíční příjem spotřebitele, který byl žalovaným doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce. Případné další příjmy byly doloženy jiným způsobem. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu: [částka].

9. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba]. ze dne [datum] na jméno žalovaného soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalovaný žije v domácnosti o počtu dvou členů, oba s příjmem, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky činí [částka], na bydlení [částka], další nezbytné výdaje [částka], ostatní zbytné výdaje [částka]. Výše jeho ověřeného čistého měsíčního příjmu činí [částka], výše čistého měsíčního příjmu uvedeného žalovaným činí [částka]. Regionální koeficient: 1.3, počet nepracujících členů ve společně hospodařící domácnosti: bez uvedení, rezerva pro výdaje: [Anonymizováno], vypočítané minimální výdaje [částka], disponibilní příjem [částka], posouzení úvěruschopnosti: úspěšné.

10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka] a upozornil ho na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. Z podacího lístku z téhož dne pak vzal soud za prokázané, že předžalobní výzvu žalobce dne [datum] žalovanému odeslal.

11. Z odpovědi [právnická osoba]. ze dne [datum] na dotaz soudu soud zjistil, že majitelem účtu a osobou oprávněnou nakládat s účtem č. [č. účtu], uvedeným v záhlaví smlouvy o úvěru shora, je žalovaný a že na tento účet byly připsány platby s variabilním symbolem [var. symbol] od plátce [právnická osoba]. dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka].

12. Na výzvu soudu, aby uvedl, zda a jakým způsobem před uzavřením předmětné smlouvy ověřil úvěruschopnost žalovaného, zejména aby uvedl, jakým způsobem byla zkoumána výdajová stránka žalovaného a na základě čeho byly ověřeny či zjištěny údaje týkající se výdajové stránky žalovaného uvedené v hodnocení klienta, dále aby uvedl, kdy a kolik celkem žalovaný na uplatněný nárok čerpal a uhradil, a k doplněným skutkovým tvrzením označil a soudu doložil veškeré důkazy, žalobce ve svém podání ze dne [datum], soudu doručeném dne [datum], sdělil, že při ověřování úvěruschopnosti žalovaného nejprve zjistil informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila [částka], která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému, což žalobce doložil výpisem o posouzení úvěruschopnosti. K ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobci výpis ze svého bankovního účtu za období prosinec roku 2023, který žalobce předkládá soudu. Dále žalobce ověřil, zda se žalovaný nenachází v registrech Centrální evidence exekucí, Insolvenční rejstřík, Registr neplatných dokladů MVČR, Registr TelcoScore, [právnická osoba]., Registr hledaných osob PČR, Registr politicky aktivních osob (registr Starostové), Katastrální rejstřík – kontrola platnosti adresy, Registr „sankční seznamy“. Dále žalobce sdělil, že žalovaný na poskytnutý úvěr celkem čerpal částku ve výši [částka], a to platbami ze dne [datum] ve výši [částka] a ze dne [datum] ve výši [částka], obě zaslány žalobcem na účet č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol]. Dále žalobce sdělil, že žalovaný uhradil žalobci před podáním žaloby dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], tedy celkem uhradil částku [částka]. Od podání žalobního návrhu nezaplatil žalovaný žalobci ničeho.

13. Z informačních výpisů o odchozích platbách od [právnická osoba]. ze dne [datum] bylo zjištěno, že z účtu č. [č. účtu] na jméno žalovaného byly na účet č. [č. účtu] na jméno žalobce pod variabilním symbolem [var. symbol] odeslány platby dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka], a dále že na účet žalovaného shora byly z účtu žalobce shora pod výše uvedeným variabilním symbolem připsány platby dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka].

14. Z výpisu z [Anonymizováno] č. ú. [č. účtu], vedeného na jméno žalovaného u [právnická osoba]., za období od [datum] do [datum], soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu činil [částka], konečný zůstatek na účtu činil [částka], celkem přišlo [částka], celkem odešlo [částka]. Na účet byla dne [datum] připsána příchozí úhrada od ČSSZ ve výši [částka], označená jako nemocenské za období od [datum] do [datum], denní dávka od [Anonymizováno]. dne [částka], DVZ [částka]. Dále byly na účet připsány příchozí úhrady dne [datum] od [Anonymizováno] ve výši [částka] a ve výši [částka], a dne [datum] od [právnická osoba]. ve výši [částka] (poskytnutí úvěru).

15. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je pohledávka žalobce vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, uzavřené ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.

16. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

18. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

19. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Dle ustanovení § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.).

23. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. vs. GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

24. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

25. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně zabýval zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání předmětné smlouvy řádně ověřoval úvěruschopnost žalovaného, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť tento dle názoru soudu potřebné skutečnosti v této otázce dostatečně pečlivě nezjišťoval, resp. ty zjištěné řádně nezohlednil. Ohledně příjmů žalovaného soud z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného a z listiny Identifikované příjmy shora zjistil, že výše žalobcem ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného měla činit [částka], přičemž žalobce uvedl, že tento ověřil na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, doložených prostřednictvím bankovního výpisu, obsahujícího příjmové transakce, přičemž případné další příjmy byly žalovaným údajně doloženy jiným způsobem, aniž by však bylo uvedeno, o jaké další příjmy a jaký jiný způsob se jednalo. Tento údaj je tak naprosto nepřezkoumatelný a z hlediska výpovědní hodnoty ohledně příjmové stránky žalovaného víceméně bezcenný. Výše ověřeného příjmu žalovaného shora přitom přesně odpovídá výši příchozí úhrady připsané na bankovní účet žalovaného [datum] od plátce ČSSZ jako nemocenské za období od [datum] do [datum], denní dávka od [Anonymizováno]. dne [částka], DVZ [částka]. Jedná se tak jednak jednoznačné o příjem za období delší než jeden měsíc a zejména pak o nestabilní příjem (výše denní dávky nemocenské se v jejím průběhu mění a její pobírání je časově omezeno), nedokládající průměrnou výši příjmů žalovaného do budoucna pro období, v němž bude poskytovaný úvěr splácen. Dále žalovaný dle výpisu o posouzení úvěruschopnosti uvedl jako výši svého čistého měsíčního příjmu částku [částka], bez bližšího upřesnění co do původu tohoto příjmu a možností verifikace tohoto údaje, tedy částku v takřka dvojnásobné výši než výše uvedený ověřený příjem, tento rozdíl, resp. rozpor ve výši těchto údajů však nebyl žalobcem nijak komentován ani reflektován, stejně jako skutečnost, že výše příjmů za jediné doložené období ([Anonymizováno]) dle bankovního výpisu shora činila celkem [částka] (z čehož však částku celkem [částka] činil příjem z čerpaných jiných úvěrů či půjček), a že navíc toto doložené období bezprostředně nepředcházelo poskytnutí úvěru (prodleva dva a půl měsíce), což vzhledem k výše uvedenému dočasnému charakteru ověřené výše příjmu žalovaného shora nemohlo být zdrojem žalobcovy jistoty či důvodného předvídání o výši budoucích příjmů žalovaného. Ohledně výdajů žalovaného pak žalobce vycházel z údajů uvedených ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného shora, dle nichž žalovaný žil v domácnosti o počtu dvou členů s příjmem, výše jím uvedených pravidelných měsíčních výdajů činí na půjčky [částka] a na bydlení [částka], další nezbytné (bez jakéhokoli bližšího upřesnění) výdaje [částka], ostatní zbytné (rovněž bez upřesnění) výdaje [částka], vypočítané (zřejmě žalobcem) minimální (zřejmě měsíční) výdaje činily [částka]. Výše (žalovaným uvedených) pravidelných měsíčních výdajů celkem ve výši [částka] i výše (zřejmě žalobcem) vypočítaných minimálních výdajů žalovaného ve výši [částka] (bez uvedení způsobu, jímž žalobce k tomuto výpočtu došel, a opět bez jakékoli reflexe rozporu ohledně značně rozdílné výše těchto dvou údajů) se soudu jeví jako údaje účelově tvrzené, naprosto nepravděpodobné, neprokázané a nepřezkoumatelné, a tedy realitu nedokládající a neosvědčující, a soudu se tak jeví ve vztahu k finanční realitě žalovaného (v její předpokládané pestrosti) jako velmi sporné až postrádající elementární výpovědní hodnotu, když navíc tyto údaje naprosto neodpovídají a jsou v rozporu s údaji vyplývajícími z předloženého výpisu z účtu žalovaného – dle posouzení úvěruschopnosti shora činily celkové výdaje žalovaného [částka], resp. [částka], dle výpisu z účtu činily výdaje žalovaného (odchozí platby) celkem [částka]. Tento zjevný rozpor nebyl žalobcem opět nijak komentován ani reflektován, což dle názoru soudu dostatečně výmluvně vypovídá o přístupu žalobce k ověřování úvěruschopnosti žalovaného. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti nevyplývá, že by žalobce vůbec ověřoval uváděné výdaje žalovaného, nejsou zde zmíněny žádné doklady předložené nebo i jen tvrzené k ověření výdajové stránky žalovaného (kromě výpisu z účtu shora, jehož obsah je však v rozporu s obsahem posouzení úvěruschopnosti výše). V doplnění žalobního návrhu žalobcem uvedené provedení ověření, zda se žalovaný nenachází v registrech Centrální evidence exekucí, Insolvenční rejstřík, Registr neplatných dokladů MVČR, Registr TelcoScore, [právnická osoba]., Registr hledaných osob PČR, Registr politicky aktivních osob (registr Starostové), Katastrální rejstřík, Registr „sankční seznamy“, se soudu jeví jako úkon pro forma činěný, s bagatelní výpovědní hodnotou (z neexistence insolvenčního či exekučního řízení vůči osobě nevyplývá její solventnost, ani její nezadluženost, z evidence politicky aktivních osob nevyplývá ve vztahu ke schopnosti splácet poskytnutý úvěr nic). V této situaci učiněný závěr, že při tvrzených příjmech a výdajích má žalovaný dostatečný příjem k úhradě poskytovaného úvěru (jak vyplývá z vyhodnocení posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako úspěšné), se soudu jeví jako nedostatečně zdůvodněný a účelový. Údaj o disponibilním příjmu žalovaného ve výši [částka], uvedený ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného shora, se pak soudu jeví jako naprosto nedoložený a o skutečné finanční situaci žalovaného nic nevypovídající. Nadto dále výše popsaná, v době žádosti o úvěr žalobci z výpisu z účtu žalovaného známá a ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti i uvedená skutečnost, že žalovaný již čerpá řadu jiných úvěrů a půjček, a to ve značné výši, resp. ve značné výši jejich splátek, rovněž nepřisvědčuje tomu, že by žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalovaného jím poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Dle názoru soudu tak žalobce potřebné skutečnosti v této otázce dostatečně pečlivě nezjišťoval, resp. ty zjištěné řádně nezohlednil.Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalovaného zejména po stránce výdajové řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně.

26. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy žalobce poskytl ve prospěch žalovaného částku [částka]. Žalovaný na poskytnutou částku uhradil [částka], proto je povinen nesplacenou jistinu ve výši [částka] žalobci vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 věta třetí z. s. ú. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, neboť má za to, že do prodlení se žalovaný dostal prokazatelně právě až dnem [datum], což je den následující po dni stanoveném ve výzvě k úhradě dlužné částky, obsažené v předžalobní výzvě ze dne [datum], jako nejzazší den k úhradě dluhu (žalobce žalovanému výzvu odeslal dne [datum], ve výzvě stanovil lhůtu k plnění do tří dnů, ve spojení se zákonnou domněnkou doby dojití třetí pracovní den po odeslání se tedy dnem [datum] považuje výzva za doručenou, splatnost tedy nastala dne [datum] a v prodlení je tak žalovaný od [datum]). Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni prvého pololetí roku 2025, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 4 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 12 % ročně. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. s ohledem na zdravotní a finanční situaci žalovaného, na základě jeho žádosti, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných vždy do konce příslušného měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

27. Protože soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru za neplatnou, žalobce má právo pouze na úhradu nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení shora. Z tohoto důvodu soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.

28. Účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Žalovanému, který byl ve věci převážně úspěšný, tak soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení, a to v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka představující [částka] za každý ze dvou úkonů (písemné podání žalovaného ve věci samé ze dne [datum] a ze dne [datum]) dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, tedy celkem částka ve výši [částka]. Protože však žalovaný byl ve věci zčásti neúspěšný, resp. byl úspěšný pouze částečně, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 37,26 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalobce povinen zaplatit žalovanému, činí částku [částka]. Lhůtu k zaplacení dlužné částky stanovil soud do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).