Výrok
I. Řízení se v části o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacenízastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám [Jméno advokáta], advokáta v Třebíči, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se návrhem, soudu doručeným dne [datum], domáhal vůči žalovanému zaplacení částky [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Uvedl, že žalovaný, coby vlastník vozidla RZ [SPZ], VIN [VIN kód], osobní automobil nad 1850 cm3 do 2500 cm3, evidovaný v registru silničních vozidel jako provozovaný, neměl v době ode dne [datum] do dne [datum] k tomuto uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; vozidlo tak bylo nepojištěno 169 dnů. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. má žalobce právo na příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., kdy vozidlo zůstalo bez výše uvedeného pojištění. Výši příspěvku žalobce vyčíslil částkou denního poplatku [částka] dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále „vyhláška č. 205/1999 Sb.“). V daném případě při nepojištěných 169 dnech tak výše poplatku činí [částka]. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. žalobce rovněž nárokoval zaplacení příspěvku spojeného s náklady na mimosoudní uplatnění práva ve výši [částka]. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě příspěvku a nákladů na jeho uplatnění ve lhůtě uvedené ve výzvě, která uplynula dne [datum] (splatnost). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, domáhal se žalobce rovněž zaplacení úroků z prodlení počínaje dnem [datum] do zaplacení. Žalobce žalovanému odeslal rovněž předžalobní upomínku dle § 142a o. s. ř. prostřednictvím svého právního zástupce. Žalovaný žalobci do podání žaloby neuhradil ničeho.
2. Podáním ze dne [datum], soudu doručeným téhož dne, vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že došlo k vývozu předmětného vozidla, a to je od [datum] registrováno ve Slovenské republice. Žalobce tak zkrátil vymáhané nepojištěné období na období od [datum] do [datum] a nadále tak požaduje k úhradě částku ve výši [částka] (31 nepojištěných dní x [částka] denní sazba a [částka] náklady uplatnění) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.
4. Při splnění podmínek soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
5. K prokázání skutkových tvrzení žalobce soudu předložil výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [Anonymizováno] ze dne [datum] za období [datum] – [datum], upomínku o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [Anonymizováno] ze dne [datum], předžalobní výzvu dle § 142a o. s. ř. ze dne [datum] s potvrzením o odeslání ze dne [datum], a údaje o vozidle a povinných osobách. V souladu s § 128 o. s. ř. podal soud rovněž žádost o sdělení skutečností k [právnická osoba] [adresa], [Anonymizováno], a to ohledně vlastnictví, provozování a objemu válců motoru předmětného vozidla ve shora uvedeném období.
6. Nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené (§ 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb.).
7. Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [Anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (§ 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.).
8. Denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 včetně ve výši [částka] (§ 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb.).
9. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb.).
10. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [Anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb.).
11. Výše nákladů [právnická osoba] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. činí [částka] (§ 2a uvedené vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb.).
12. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).
13. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
14. Podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.
15. Vzhledem k tomu, že žalobce využil svého dispozičního oprávnění a vzal žalobu svým podáním ze dne [datum] částečně zpět, soud řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
16. Ohledně zbývající části uplatněného nároku po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že žalovaný byl v rozhodném období vlastníkem, resp. provozovatelem vozidla, které nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Jelikož žalovaný v řízení ničeho netvrdil, ani neoznačil a nedoložil důkazy, kterými by nárok uplatněný žalobcem vyvrátil či prokázal jeho opak, shledal soud žalobu uplatněnou vůči žalovanému v rozsahu po zpětvzetí za zcela důvodnou, a to jak ve výši požadovaného příspěvku [částka], tak nákladů na jeho uplatnění ve výši [částka] dle § 4 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 168/1999 Sb., a proto přiznal žalobci požadovanou částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě k úhradě příspěvku (splatnost [datum]), tj. od [datum] do zaplacení. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni druhého pololetí roku 2024 činila repo sazba České národní banky 4,75 %, a proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 12,75 %.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení za jím zaplacenou část soudního poplatku ve výši [částka] (žalobce zaplatil soudní poplatek celkem ve výši [částka], z částky uplatňované po částečném zpětvzetí žaloby by však byl povinen zaplatit soudní poplatek ve výši pouze [částka], tato skutečnost nemůže jít k tíži žalovaného) a za dva úkony po [částka] dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění a návrh ve věci samé), celkem tedy v částce [částka]. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobce vůči žalovanému u soudu. Dle citovaného ustanovení je totiž možno přiznat pouze náhradu nákladů řízení, které byly v souvislosti s uplatňováním práva vynaloženy účelně. Měřítkem účelnosti je třeba poměřovat veškeré náklady, které účastníku v průběhu řízení vznikly, tedy i náklady vynaložené v souvislosti s jeho zastoupením advokátem. Neplatí přitom absolutně, že náklady na právní zastoupení jsou vždy v celém rozsahu účelné již jen proto, že účastník, jehož zastupuje advokát, tímto způsobem realizuje své právo na právní pomoc zajištěné článkem 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. V daném případě je důvodné přihlédnout i k tomu, že žalobce je právnickou osobou zřízenou zákonem, kterému je zákonem zajištěno financování činností, k nimž je povinen, a pro nějž jsou příspěvky podle § 24c zákona č. 168/1999 Sb. jedním z těchto zdrojů. Soudní vymáhání takového příspěvku je pak činností žalobce, kterou musí být žalobce schopen právě z těchto zdrojů zajistit, aniž by v soudních sporech, v nichž zaplacení příspěvku vymáhá, využíval odborné pomoci advokátů. Nelze ani pominout značnou jednoduchost těchto skutkově obdobných věcí nevyžadující vyjma sepisu tzv. vzorové žaloby zvlášť odborných znalostí, neboť v těchto věcech je rozhodováno většinou platebním rozkazem, případně bez jednání podle § 115a o. s. ř., nebo sice po jednání, u něhož však účast žalobce nebývá nutná, neboť jsou zpravidla dány podmínky pro to, aby soud rozhodl v jeho prospěch na základě předložených listinných důkazů. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že náklady žalobce za zastoupení advokátem v tomto řízení nejsou účelně vynaloženými ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., a proto na jejich náhradu žalobce nemá právo. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je přiznaná náhrada nákladů řízení splatná na účet právního zástupce žalobce.
18. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a to do tří dnů od právní moci rozsudku.