5 C 220/2025

Odůvodnění

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum], soudu doručeným téhož dne, se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky [částka] (sestávající z nesplacené jistiny ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] a poplatku za sjednání úvěru ve výši [částka]) s příslušenstvím, sestávajícím z úroku 15,49 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] (představujícího sjednaný smluvní úrok), úroku 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (představujícího zákonný úrok z prodlení), úroku 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (představujícího smluvní úrok) a kapitalizovaného úroku ve výši [částka] (představujícího souhrn nesplacených smluvních úroků ode dne [datum] do dne předcházejícího dni zesplatnění, tj. do [datum]).

2. K uplatněnému nároku žalobce uvedl, že se žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o hotovostním úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytl žalovanému částku ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku a zaplatit sjednaný úrok 15,49 % ročně, pojištění a poplatek za zprostředkování úvěru ve výši [částka], v pravidelných splátkách po [částka], vždy k 15. dni v měsíci, počínaje dnem [datum]. Žalovaný v dohodnutých měsíčních splátkách úvěr řádně nesplácel, od [datum] žalovaný neuhradil žalobci ničeho, ocitl se v prodlení se splátkami, a proto žalobce v souladu se smlouvou úvěr ke dni [datum] zesplatnil, o čemž žalovaného informoval zesplatňujícím dopisem – předžalobní výzvou dle §142a o. s. ř. ze dne [datum].

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

4. Při splnění podmínek soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

5. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

6. Ze smlouvy o hotovostním úvěru ze dne [datum], číslo smlouvy [Anonymizováno], uzavřené mezi poskytovatelem služby [Anonymizováno], společností [právnická osoba]. a žalovaným, žalovaným vlastnoručně nepodepsané, a z potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy č. [hodnota] soud zjistil, že na jejím základě byl žalovanému poskytnut částečně účelový úvěr v celkové výši [částka], s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], s dohodnutou roční úrokovou sazbou 15,49 % ročně, se způsobem čerpání doplacením zůstatku nesplaceného předchozího úvěru žalovaného u žalobce ze dne [datum] a případná zbývající část převodem na účet žalovaného, splatný formou 120 pravidelných měsíčních splátek ve výši [částka] (kromě poslední splátky, jejíž výše záleží na přesném datu poskytnutí úvěru), splatnými vždy 15. dne v každém měsíci, počínaje [datum], splácenými bankovním převodem na účet žalobce.

7. Z podání žalobce ze dne [datum], z potvrzení o vyplacení úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], ze splátkového kalendáře ze dne [datum], ze dvou potvrzení [právnická osoba] o transakcích ze dne [datum] a ze dne [datum], a z potvrzení o doplacení úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] byla na účet uvedený ve smlouvě o úvěru jako bankovní spojení žalovaného převedena částka ve výši [částka], s uvedením čísla smlouvy o úvěru [Anonymizováno] shora jako variabilním symbolem, označená jako [Anonymizováno] pro [Jméno žalovaného], dále že dne [datum] byla na účet žalobce pod variabilním symbolem [var. symbol] vyplacena částka ve výši [částka] na doplacení úvěru č. [hodnota], a že dne [datum] byla z účtu žalobce na účet žalovaného shora vyplacena částka [částka] jako přeplatek z částky vyplacené žalobcem na úhradu refinancovaného dluhu žalovaného shora.

8. Z výzvy k zaplacení půjčky číslo [hodnota], takzvané předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce oznámil žalovanému, že v důsledku nesplácení dohodnutých splátek úvěru zesplatnil celý úvěr a současně vyzval žalovaného k předčasnému uhrazení jeho dluhů v celkové výši [částka], do [datum] s tím, že pokud tak neučiní, podá žalobu k soudu.

9. Z podání žalobce ze dne [datum] a ze splátkového kalendáře ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil žalobci do dne podání žaloby celkem částku ve výši [částka].

10. V odpovědi na výzvu soudu, aby uvedl, zda a jakým způsobem před uzavřením předmětné smlouvy ověřil úvěruschopnost žalovaného, zejména aby uvedl, jakým způsobem byla zkoumána výdajová stránka žalovaného a na základě čeho byly ověřeny či zjištěny údaje týkající se výdajové stránky žalovaného uvedené v hodnocení klienta, a aby k doplněným skutkovým tvrzením označil a soudu doložil veškeré důkazy, žalobce soudu sdělil, že údaje, ze kterých vycházel, jsou sumarizovány v Potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. [hodnota]. Žalovaný žalobci sdělil, že je ženatý, žije v nájmu a vyživuje jedno dítě, je zaměstnán ve společnosti [právnická osoba]. a jeho čistý měsíční příjem činí [částka]. Tuto skutečnost žalobce ověřil pomocí výpisu z účtu [právnická osoba] č. [č. účtu] za období [datum], z něhož zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného činí [částka]. Žalobce vycházel z výše příjmu žalovaného ověřené z bankovního výpisu. Dále žalovaný sdělil své celkové výdaje, které měly činit [částka] měsíčně. Žalobce však nevyšel pouze z údajů uvedených žalovaným, ale výdaje ověřil jejich porovnáním s normativními náklady na bydlení, životním minimem a výpisem z účtu. Platby na další závazky žalovaného žalobce zjišťoval prostřednictvím úvěrových registrů NRKI/BRKI. Žalovaný byl kromě dotazu do úvěrových registrů prověřován v insolvenčním rejstříku a v registru SOLUS. V registrech byl bez negativního nálezu. Na základě údajů v registrech BRKI/NRKI a údajů z bankovních výpisů nebylo u žalovaného identifikováno riziko exekuce. Po zohlednění ověřených výdajů a příjmu [částka] tvořil disponibilní příjem žalovaného částku [částka]. Žalobce tedy dospěl k závěru, že žalovaný bude schopen splácet úvěr s měsíční splátkou [částka], proto mu úvěr poskytl. Žalobce při posuzování výdajů dlužníka zohlednil součet částek životního minima a normativních nákladů na bydlení. Pokud by z údajů uvedených dlužníkem, z běžného účtu dlužníka nebo z údajů v registrech zjistil, že výdaje dlužníka jsou neobvykle vysoké, vycházel by při posuzování úvěruschopnosti z takto zjištěné vyšší částky.

11. Z Potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný v žádosti uvedl, že má hlavní příjem ze zaměstnání u [právnická osoba]. ve výši čistého měsíčního přijmu [částka], je ženatý, druh bydlení v nájmu, počet dětí 1, celkové výdaje včetně splátek úvěrů [částka], příjmy ostatních členů domácnosti [částka]. Ověřením z bankovního výpisu byl zjištěn příjem (výše mzdy) [částka]. Žalovaný byl ověřen v insolvenčním rejstříku, bez záznamu. Ověřením v Centrální evidenci exekucí nebylo identifikováno riziko exekuce. Z úvěrových registrů bylo zjištěno, že má osobní úvěr se zbývající jistinou [částka], s výší splátky [částka], kreditní kartu se zbývající jistinou [částka] a výší splátky [částka], kreditní kartu se zbývající jistinou [částka] a výší splátky [částka], a revolving se zbývající jistinou [částka] a výší splátky [částka].

12. Z úvěrové zprávy CNCB soud zjistil, že na jméno žalovaného je zde veden 1 existující, 1 ve stavu žádost a 6 ukončených splátkových kontraktů, žádný nesplátkový kontrakt, 3 existující a 1 ukončená kreditní karta.Ukončené splátkové kontrakty – spotřební úvěr z [datum], celková částka úvěru [částka], datum ukončení [datum], spotřební úvěr z [datum], celková částka úvěru [částka], datum ukončení [datum], osobní úvěr z [datum], celková částka úvěru [částka], datum ukončení [datum], osobní úvěr z [datum], celková částka úvěru [částka], datum ukončení [datum], spotřební úvěr z [datum], celková částka úvěru [částka], datum ukončení [datum], osobní úvěr z [datum], celková částka úvěru [částka], datum ukončení [datum].Žádosti o splátkový kontrakt – osobní úvěr ve výši [částka], žádost ze dne [datum].Existující splátkový kontrakt – osobní úvěr z [datum], celková částka úvěru [částka], výše měsíční splátky [částka], počet zbývajících splátek 54, zbývající suma ke splacení [částka].Ukončená kreditní karta splátková – počáteční datum [datum], úvěrový rámec [částka], datum ukončení [datum].Existující revolvingový úvěr – počáteční datum [datum], úvěrový rámec v době vytvoření zprávy [částka], suma zbývajících splátek [částka].Existující kreditní karta splátková – počáteční datum [datum], úvěrový rámec v době vytvoření zprávy [částka], suma zbývajících splátek [částka], počáteční datum [datum], úvěrový rámec v době vytvoření zprávy [částka], suma zbývajících splátek [částka].

13. Z [Anonymizováno] výpisu z běžného účtu č. [č. účtu], vedeného na jméno žalovaného u [právnická osoba]., za období od [datum] do [datum], soud zjistil, že zůstatek na účtu činil [částka], na účet byly ve výše uvedeném období připsány mimo jiné částky ve výši [částka] ([datum]), ve výši [částka] ([datum]) a ve výši [částka] ([datum]), všechny od plátce [právnická osoba]., a dále částka ve výši [částka] ([datum]) od plátce [právnická osoba]. a částky ve výši [částka] ([datum]) a ve výši [částka] ([datum]), obě od plátce [právnická osoba]. Dále bylo v tomto období z účtu odepsáno 44 odchozích plateb v celkové výši [částka] ve prospěch příjemců MerkurXtip, TIPSPORT.CZ, sazka.cz.

14. Z dalších žalobcem předložených důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnosti mající vliv na posouzení žalobního návrhu.

15. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.), jako spotřebitelský úvěr.

16. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

17. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

19. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

20. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od[Anonymizováno] 29. 5. 2022 (dále jen „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.).

25. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. vs. GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

26. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

27. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně věnoval posouzení úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání smlouvy o hotovostním úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] shora řádně tuto úvěruschopnost žalovaného ověřoval, neboť jednak vycházel z údajů, jejichž výpovědní hodnota k předmětu zkoumání je velmi omezená (neexistence zápisu v insolvenčním rejstříku schopnost splácet úvěr nevyvrací, ale ani nepotvrzuje), anebo částečná a neúplná (údaje o příjmech a zejména výdajích žalovaného uvedené žalovaným v žádosti o úvěr), a z tohoto důvodu v souhrnu nedostatečná. Především však dle názoru soudu i ty skutečnosti, které vyplývají z žalobcem předložených dokumentů, nebyly řádně zohledněny. Co se příjmů žalovaného týče, soud z vyjádření žalobce shora zjistil, že tyto měly dle sdělení žalovaného činit [částka] jako hlavní příjem ze zaměstnání od [právnická osoba]. Tyto byly žalobci řádně doloženy a prokázány výpisy z běžného účtu žalovaného shora, z nichž je patrné, že tato částka cca odpovídá průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Dle soudu předložených výpisů za období tří měsíců přecházejících uzavření smlouvy o úvěru výše hlavního příjmu žalovaného dosahovala v průměru přesně částky uvedené v Potvrzení o prověření úvěruschopnosti shora jako žalobcem ověřený příjem ([částka]). Nijak však nebyl doložen údaj o příjmu ostatních členů domácnosti ve výši [částka], ani nebyl nijak specifikován a konkretizován. Tento údaj je tak naprosto nepřezkoumatelný.Ohledně výdajů žalovaného vycházel žalobce z informací poskytnutých mu žalovaným a z údajů zjištěných z interních a externích databází (NRKI, BRKI), resp. z normativních nákladů na bydlení, životního minima a výpisu z účtu žalovaného. Údaje zjištěné z úvěrových registrů, zaznamenané v úvěrové zprávě, v podstatě odpovídají údajům uvedeným Potvrzení o prověření úvěruschopnosti (kde však nebyly uvedeny žádné údaje o úvěrové historii žalovaného). Skutečnost, že žalovaný dříve poskytnuté úvěry řádně splácel, sice vyplývá ze soudu předložené úvěrové zprávy (není zde uvedena žádná platba po lhůtě), ovšem skutečnost, že žalovaný v době žádosti o předmětný úvěr stále čerpal dřívější dosud nesplacené (refinancovaný, kreditní karty) úvěry, jak vyplývá z úvěrové zprávy i ze samotné smlouvy o úvěru (včetně výše nesplacené částky refinancovaného úvěru), resp. již v minulosti čerpal další úvěrové produkty (byť řádně splacené) dle názoru soudu rozhodně nepřisvědčuje tomu, že by žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalovaného nově poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Naopak dle názoru soudu žalobce tyto pochybnosti rozhodně nabýt měl s ohledem na skutečnosti, vyplývající z předloženého výpisu z běžného účtu žalovaného, a sice bagatelní konečný zůstatek na tomto účtu ([částka]), počet (3), výše částek (celkem [částka] na jistině) a charakter (úvěry s vysokou nákladovostí, resp. cenou půjčených peněz) dalších nebankovních úvěrů, čerpaných žalovaným v období bezprostředně předcházejícím poskytnutí úvěru u žalobce, a zejména pak skutečnost, že žalovaný v tomto období ve značném rozsahu co do počtu (44) i výše (celkem [částka]) sázek prováděl platby ve prospěch sázkových portálů. Soud tak dospěl k závěru, že v případě posouzení úvěruschopnosti žalovaného se žalobce dostatečně nevypořádal především s výdajovou stránkou finančních poměrů žalovaného, kdy tato byla dle názoru soudu zmíněna, resp. prověřena jen zběžně a pro forma, navíc očividně v rozporu se skutečnostmi vyplývajícími z předložených listin, a tedy naprosto nedostatečně. V této situaci učiněný závěr, že příjem žalovaného byl dostatečný k pokrytí splátek poskytovaného úvěru, se soudu jeví jako neodůvodněný a účelový.Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalovaného zejména po stránce výdajové řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně.

28. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy žalobce poskytl ve prospěch žalovaného částku [částka]. Žalovaný na poskytnutou částku uhradil [částka], proto je povinen nesplacenou částku jistiny ve výši [částka] žalobci vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 o. z., resp. § 87 odst. 1 věta třetí z. s. ú. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, neboť má za to, že do prodlení se žalovaný dostal právě až dnem [datum], což je den následující po dni stanoveném v předžalobní výzvě k úhradě ze dne [datum] jako nejzazší den k úhradě dluhu (ve spojení se zákonnou domněnkou doby dojití třetí pracovní den po odeslání se dnem [datum] považuje výzva za doručenou, žalobce žalovanému ve výzvě stanovil lhůtu k plnění do [datum], v souladu s ustanovením § 607 o. z. splatnost nastala dne [datum], v prodlení je tak žalovaný od [datum]). Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni druhého pololetí roku 2025, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 3,5 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky a za období, jak je uvedeno a zdůvodněno výše.

29. Protože soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru za neplatnou, žalobce má právo pouze na úhradu nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodu soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.

30. Účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, žalobci soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení, a to jednak v částce [částka] v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka představující [částka] za každý ze dvou úkonů (předžalobní výzva k plnění a podání žaloby) dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, tedy celkem částka ve výši [částka]. K tomuto žalobci náleží částka ve výši [částka], kterou vynaložil na úhradu soudního poplatku dle položky 1 bodu 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění. Celkem tak náklady řízení žalobce činily částku [částka]. Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, resp. byl úspěšný pouze částečně, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 85,68 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaný povinen zaplatit žalobci, činí částku [částka]. Lhůtu k zaplacení dlužné částky stanovil soud do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).