Výrok
I. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen zaplatit žalobci [název žalobkyně] částku11.185 Kč a dále zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky10.885 Kč od 5. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení na soudním poplatku částku800 Kč a na náhradě nákladů řízení za právní zastoupení advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 200 Kč, to vše k jejím rukám do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 7. 3. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 11.185 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10.885 Kč od 5. 4. 2020 do zaplacení. Nárok odůvodnil tím, že žalovaný jako vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1000 cm3 do 1350 cm3, [registrační značka],
VIN: [anonymizováno], neměl v období od 27. 2. 2019 do 3. 1. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaný je povinen uhradit žalobci příspěvek za dobu, po kterou bylo uvedené vozidlo provozováno v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“). Výši příspěvku určil žalobce dle § 4 citovaného zákona, přičemž základ příspěvku u osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1000 cm3 do
1350 cm3 činí částku 10.885 Kč (311 dní x 35 Kč) a poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (§4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb.). Žalobce zaslal žalovanému výzvu k zaplacení, které jsou podmínkou nároku na příspěvek s tím, že splatnost příspěvku nastala uplynutím 30 dnů od doručení výzvy. Splatnost příspěvku nastala dne
4. 4. 2020. Ode dne následujícího po splatnosti příspěvku žalobce požaduje i zákonné úroky z prodlení.
Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.
Žalovaný se k jednání nařízenému na den 29. 11. 2022 nedostavil, a to bez jakékoliv omluvy či žádosti o odročení. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 8. 9. 2022, a to postupem podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). K jednání soud se po předchozí omluvě nedostavil žalobce ani jeho právní zástupce a soud proto věc na základě ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků.
Na základě zjištění vyplývajících z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé a má tedy za prokázané následující skutečnosti. Ze zprávy [stát. instituce] má soud za prokázané, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem shora specifikovaného motorového vozidla. Z předložených výzev k zaplacení příspěvku a upomínek včetně dokladů o jejich zaslání, vzal soud za prokázané, že žalobce před vymáháním nároku, postupoval v souladu § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. a žalovaného řádně vyzval k zaplacení dlužné částky z titulu provozování vozidla bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
Dle ust. § 3 odst. 2 věta první zákona č. 168/1999 Sb. uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.
Dle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
Dle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.
Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 1.000 Kč představující jím zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a paušální náhrady účastníka nezastoupeného advokátem v částce 100 Kč za každý ze dvou úkonů (předžalobní upomínka, podání ve věci samé) dle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1, 3 vyhlášky 254/2018 Sb. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobce vůči žalovanému u soudu v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3344/12 (dostupný na www.usoud.cz). Dle citovaného ustanovení je možno přiznat pouze náhradu nákladů řízení, které byly v souvislosti s uplatňováním práva vynaloženy účelně.