Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

6 C 133/2026

Soud: Okresní soud v BřeclaviDatum rozhodnutí: 24. 8. 2026Č. j.: 6 C 133/2026-38Samosoudkyně: JUDr. Radka KonečnáAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 9. 11. 2026Předmět řízení: 36.226,14 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSBV:2026:6.C.133.2026.38
náklady řízeníbezdůvodné obohacenílhůtypracovní poměrdokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladů
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (84) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 16.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 16.000 Kč od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž se žalovaný dostane do prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 19.942,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 16.512,68 Kč od 18. 7. 2025 do třetího dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku a dále z částky 512,68 Kč od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení a částku 283,27 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum], soudu doručeným dne [datum], vůči žalovanému domáhal zaplacení částky ve výši 35.942,87 Kč spolu s příslušenstvím, sestávajícím ze zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 16.512,68 Kč od 18. 7. 2025 do zaplacení, a částky ve výši 283,27 Kč (představující smluvní pokutu).

2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi ním a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které poskytl žalobce žalovanému úvěr až do výše 30.000 Kč s možností postupného čerpání, a to konkrétně peněžní prostředky celkem ve výši 16.000 Kč, které byly žalovanému zaslány na jeho účet č. [č. účtu] dne [datum]. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit žalobci spolu s jistinou shora, ku dni podání žaloby v nesplacené výši 16.000 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, ku dni podání žaloby ve výši 318,40 Kč, smluvní úrok ve výši 1,02 % denně z nesplacené části jistiny, ku dni podání žaloby ve výši 19.430,19 Kč, poplatek za službu [Anonymizováno] ku dni podání žaloby ve výši 29,28 Kč, a poplatek za službu [Anonymizováno], ku dni podání žaloby ve výši 165 Kč. Žalovaný nehradil své smluvní závazky řádně a včas, žalobci neuhradil do podání žaloby ničeho. Žalobci tak dále vznikl nárok na smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, kterou uplatňuje pouze za prvních 90 dnů prodlení za období od 18. 4. 2025 do 17. 7. 2025 ve výši 283,27 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř., zaslanou mu dne [datum].

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Při splnění podmínek soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

6. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru „[Anonymizováno] “ č. [hodnota] ze dne [datum] a z přílohy: Předpis denních splátek soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel žalobce jako věřitel a žalovaný jako klient. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce poskytnout žalovanému jako revolvingový spotřebitelský úvěr s postupným a opakovaným čerpáním finanční částku až do výše kreditního rámce 30.000 Kč, bezhotovostním převodem na účet uvedený ve smlouvě, pod variabilním symbolem [var. symbol], a závazek žalovaného poskytnuté finanční prostředky žalobci vrátit spolu s poplatkem za vyplacení tranše úvěru, smluvním úrokem ve výši 1,016 % denně a poplatky za volitelné služby [Anonymizováno], [Anonymizováno] a Informační SMS servis, budou-li tyto aktivovány, a to do 29. dne ode dne následujícího po posledním dni doby platnosti kreditního rámce, tj. do [datum].

7. Z listiny, označené jako Autorizace ověření totožnosti, ze dne [datum], a z listiny BankID výpis soud zjistil, že je zde uvedeno, že ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet č. [č. účtu].

8. Z nedatované listiny označené jako Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, vystavené žalobcem, soud zjistil, že je zde uvedeno, že dne [datum] byla pod VS [var. symbol] na účet č. [č. účtu], uvedený v záhlaví smlouvy o úvěru shora, s poznámkou [Anonymizováno], odeslána částka ve výši 16.000 Kč.

9. Z odpovědi na dotaz soudu – sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum] soud zjistil, že majitelem běžného účtu uvedeného v záhlaví smlouvy o úvěru shora č. [č. účtu] byl v období od [datum] do [datum] žalovaný, a že na tento účet byla v tomto období připsána pod VS [var. symbol] dne [datum] částka ve výši 16.000 Kč.

10. Z nedatované listiny označené jako Identifikované příjmy, vystavené žalobcem, soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalobcem byl na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ověřen čistý měsíční příjem spotřebitele, doložený prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce za období od [datum] do [datum]. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu: 19.710 Kč.

11. Z nedatovaného výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba] na jméno žalovaného soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalovaný žije ve společně hospodařící domácnosti o počtu členů 3, z toho s příjmem 3. Výše jeho pravidelných měsíčních výdajů (uvedených žalovaným) není v listině vyplněna. Výše jeho ověřeného čistého měsíčního příjmu činí 19.710 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného žalovaným činí 22.000 Kč. Regionální koeficient: 1.3, rezerva pro výdaje: 650 Kč, vypočítané minimální výdaje 10.509,3333333333 Kč, disponibilní příjem 9.200,66666666667 Kč, počet doporučených prodloužení 0, posouzení úvěruschopnosti: úspěšné.

12. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 37.387,86 Kč a upozornil ho na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. Z potvrzení o podání doporučené zásilky od [právnická osoba]. pak vzal soud za prokázané, že předžalobní výzvu shora žalobce dne [datum] žalovanému odeslal.

13. Na výzvu soudu, aby doplnil svá skutková tvrzení uvedená v žalobním návrhu ohledně toho, jaké konkrétní informace o výdajích žalovaného při posouzení úvěruschopnosti získal a na základě čeho byly ověřeny údaje o příjmech a výdajích žalovaného, a aby k prokázání těchto tvrzení současně označil důkazy, žalobce ve svém podání ze dne [datum], soudu doručeném dne [datum], sdělil, že při ověřování úvěruschopnosti žalovaného nejprve zjistil informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 25.000 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému, což žalobce doložil výpisem o posouzení úvěruschopnosti. K ověření majitele bankovního účtu a výše příjmu využil žalobce licence AISP, jak je doloženo autorizací ověření totožnosti, a výpisem z běžného účtu žalovaného, vyhotoveného prostřednictvím služby Kontomatik, které žalobce předkládá soudu. Dále žalobce ověřil, zda se žalovaný nenachází v registrech Centrální evidence exekucí, Insolvenční rejstřík, Registr neplatných dokladů MVČR, Registr TelcoScore, Společnost pro informační databáze, a.s., Registr hledaných osob PČR, Registr politicky aktivních osob (registr Starostové), Katastrální rejstřík – kontrola platnosti adresy, Registr „sankční seznamy“.

14. Z kopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že tento byl vydán dne [datum] s platností do [datum].

15. Z výpisu z běžného účtu [IBAN] na jméno žalovaného, vyhotoveného systémem Kontomatik za období od [datum] do [datum], soud zjistil, že počáteční zůstatek ta tomto účtu činil 0 Kč, konečný zůstatek činil 6.749,62 Kč. Na účet byly v tomto období připsány příchozí platby od plátce [Anonymizováno], označené jako mzda žalovaného, dne [datum] ve výši 12.861 Kč (09/24), dne [datum] ve výši 6.000 Kč (záloha na mzdu 10/24), dne [datum] ve výši 24.981 Kč (10/24), dne [datum] ve výši 13.998 Kč (11/24), dne [datum] ve výši 21.843 Kč (12/2024), dne [datum] ve výši 26.934 Kč (01/25), dne [datum] ve výši 5.355 Kč. Na účet byla připsána a z účtu odepsána řada plateb, u nichž není patrný důvod platby, resp. ani zdroj či adresát platby. Na účet byly připsány platby dne [datum] ve výši 9.500 Kč od [Anonymizováno] označená jako [Anonymizováno] ze dne [datum]) a dne [datum] ve výši 5.000 Kč od [právnická osoba] Z účtu byla provedena řada odchozích plateb ve prospěch portálu [Anonymizováno], a toza období [datum] – [datum] celkem 2 platby v celkové výši 2.000 Kč ([datum] - 1.000 Kč, [datum] – 1.000 Kč), a za období od [datum] do [datum] celkem 59 plateb v celkové výši 178.900 Kč ([datum] – 2 platby – 4.000 Kč, [datum] – 15 plateb – 47.000 Kč, [datum] – 7 plateb – 23.000 Kč, [datum] – 4 platby – 22.000 Kč, [datum] – 14 plateb – 55.000 Kč, [datum] – 8 plateb – 18.000 Kč, [datum] – 3 platby – 8.000 Kč, [datum] – 1 platba – 500 Kč, [datum] – 1 platba – 200 Kč, [datum] – 2 platby – 500 Kč, [datum] – 1 platba – 500 Kč, [datum] – 1 platba – 200 Kč). Za období od [datum] do [datum] činí suma odchozích plateb z účtu částku 40.678,47 Kč.

16. Dokazování dalšími žalobcem předloženými listinnými důkazy, jimiž byly vypovězení smlouvy s výzvou k úhradě dluhu ze dne [datum], informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním osobních údajů, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, všeobecné obchodní podmínky, platné od [datum], a informace o zprostředkovateli a obecné principy posuzování a filozofie Společnosti, soud z důvodu nadbytečnosti neprováděl.

17. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, uzavřené ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.

18. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Dle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

21. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

22. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

24. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 ([právnická osoba]. vs. [Anonymizováno]), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

26. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

27. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně zabýval úvěruschopností žalovaného při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání předmětné smlouvy řádně ověřoval úvěruschopnost žalovaného, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť tento dle názoru soudu potřebné skutečnosti v této otázce dostatečně pečlivě nezjišťoval, resp. ty zjištěné řádně nezohlednil. Ohledně příjmů žalovaného soud z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného a z listiny Identifikované příjmy shora zjistil, že výše žalobcem ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného měla činit 19.710 Kč, přičemž žalobce uvedl, že tento ověřil na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, s tím, že příjem byl doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce. Z předloženého výpisu z bankovního účtu shora však soud zjistil, že příchozí platby (od plátce [Anonymizováno]), které lze jednoznačně identifikovat jako příjem (ze mzdy) činí (za pobírané období 6 měsíců) celkem částku 111.972 Kč, tj. 18.662 Kč měsíčně. U ostatních příchozích plateb nelze jejich původ ani důvod zjistit, a nelze je tak ani jednoznačně označit za příjmy (může se jednat např. o půjčky). Tomu svědčí i skutečnost, že sám žalovaný uvedl výši svého čistého měsíčního příjmu v částce pouze 22.000 Kč (viz výpis o posouzení úvěruschopnosti). Navíc žalobce sám ve svém doplnění žaloby ze dne [datum] uvedl jako ověřenou výši čistého měsíčního příjmu žalovaného další částku 25.000 Kč. Tento rozpor nebyl ze strany žalobce nijak reflektován. Tento údaj je tak nepřezkoumatelný a z hlediska výpovědní hodnoty ohledně příjmové stránky žalovaného nepříliš cenný. Ohledně výdajů žalovaného ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného shora nebyla uvedena žádná částka (sdělená žalovaným), jako vypočítané minimální výdaje je zde uvedena částka 10.509,3333333333 Kč, bez jakéhokoli bližšího upřesnění a konkretizace co do výše a charakteru jednotlivých druhů těchto výdajů, a bez uvedení zdrojů či způsobu verifikace těchto údajů, což nevzbuzuje důvěru ve validitu těchto údajů. Tento údaj je navíc v jasném rozporu s údaji vyplývajícími z předloženého výpisu z bankovního účtu shora, z něhož je jednoznačně patrné, že výše výdajů žalovaného byla mnohem (násobně) vyšší než výše výdajů uváděná ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti shora (např. za poslední měsíc bezprostředně předcházející poskytnutí úvěru činily dle výpisu celkové výdaje žalovaného částku 40.678,47 Kč). Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti nevyplývá, že by žalobce vůbec ověřoval výdaje žalovaného, nejsou zde zmíněny žádné doklady předložené k ověření výdajové stránky žalovaného. V doplnění žalobního návrhu z [datum] žalobcem uvedené provedení ověření v insolvenčním rejstříku a v evidenci exekucí, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční ani exekuční řízení, resp. v registrech neplatných dokladů MVČR, TelcoScore, Společnost pro informační databáze, a.s., registru hledaných osob PČR, registru politicky aktivních osob (registr Starostové), katastrálním rejstříku a registru „sankční seznamy“, se soudu jeví jako úkony pro forma činěné, s bagatelní výpovědní hodnotou (z neexistence insolvenčního či exekučního řízení vůči osobě nevyplývá její solventnost, ani její nezadluženost, z platnosti dokladů totožnosti resp. případné politické aktivity o schopnosti splácet úvěr nevyplývá nic). Navíc žalobce výsledky těchto údajných šetření soudu nedoložil ani netvrdil. V této situaci učiněný závěr, že při tvrzených příjmech a výdajích má žalovaný dostatečný příjem k úhradě poskytovaného úvěru (jak vyplývá z vyhodnocení posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako úspěšné), se soudu jeví jako nedostatečně zdůvodněný a účelový. Údaj o disponibilním příjmu žalovaného ve výši 9.200,66666666667 Kč, uvedený ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného shora, se tak soudu jeví jako naprosto nedoložený a o finanční situaci žalovaného nic nevypovídající. Rovněž žalobcem nijak nekomentovaná ani nereflektovaná skutečnost, že žalovaný v období bezprostředně předcházejícím poskytnutí úvěru začal konzumovat půjčky, vesměs vysokonákladové (s krátkou dobou splatnosti a vysokou cenou za půjčení), patrná z výpisu z bankovního účtu žalovaného shora, je dle názoru soudu skutečností, která též nepřisvědčuje tomu, že by žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalovaného další poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Stejného charakteru je pak i z výpisu z účtu patrná, a tedy žalobci v době rozhodování o poskytnutí úvěru známá skutečnost (opět žalobcem nijak nekomentovaná), že žalovaný v období před poskytnutím úvěru začal náhle ve velkém rozsahu sázet, a to značné částky (178.900 Kč), převyšující cca o polovinu jeho doložené příjmy z pracovního poměru za šest měsíců).Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalovaného zejména po stránce výdajové řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně.

28. Vzhledem k tomu, že soud posoudil Smlouvu jako absolutně neplatnou, je žalovaný podle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú. povinen žalobci vydat to, oč se na jeho úkor bezdůvodně obohatil plněním poskytnutým na základě absolutně neplatného právního jednání. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce poskytl žalovanému v případě uplatňovaného nároku částku ve výši 16.000 Kč a že žalovaný na poskytnutou částku žalobci nezaplatil ničeho. Žalovaný je tedy povinen nesplacenou částku jistiny ve výši 16.000 Kč žalobci vrátit dle § 87 odst. 1 věta třetí z. s. ú. jako bezdůvodné obohacení. Soud žalovanému uložil povinnost tuto částku žalobci uhradit společně se zákonným úrokem z prodlení, který žalobci přiznal z nesplacené částky jistiny od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku, neboť má za to, že do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení se žalovaný dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené mu ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nadto z konstantní judikatury dále vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena. Soud s ohledem na právě citované závěry Nejvyššího soudu zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky v klasické třídenní lhůtě, neboť vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení nečinný, nebylo možné zjistit jeho současné majetkové a další poměry, přičemž tato skutečnost nemůže jít k tíži žalobce, je naopak na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že není schopen bezdůvodné obohacení žalobci vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

29. Ve zbývajícím rozsahu uplatňovaného nároku a příslušenství soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy nemohou žalobci náležet žádné další smluvní nároky (smluvní pokuta, smluvní úrok, smluvní poplatky). Soud rovněž zamítl žalobu v části požadovaného úroku z prodlení z důvodu, že do prodlení se žalovaný dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené mu ve výroku I. tohoto rozsudku, jak je blíže popsáno shora.

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný, resp. žalovanému žádné náklady nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací