Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] s tím, že je oprávněn tuto částku žalobci uhradit v měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy do 20. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž výrok I. tohoto rozsudku nabyde právní moci, pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení některé ze splátek řádně a včas.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to k rukám zástupce žalobce, advokáta [Jméno advokáta], s tím, že je oprávněn tuto částku žalobci uhradit v měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy do 20. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž bude zcela uhrazena dlužná částka uvedená ve výroku I. tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení některé ze splátek řádně a včas.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba].[IČO] IČO, ) a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do [datum]. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy žalobce uvedl, že úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě lustrace žalovaného v databázích CEE, ISIR, CRKI a EUCB. Na základě těchto skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného. Žalovaný ve sjednané lhůtě peněžní prostředky nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobce. Dlužná částka ve výši [částka] se vedle dlužné jistiny ve výši [částka] dále skládala z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku nezaplatil.
2. Žalovaný nesouhlasil s výší žalované částky, neboť měl za to, že na dlužnou částku nějaké částky uhradil. Jelikož mu však byl zrušen bankovní účet, z něhož částky platil, nemůže tyto platby dohledat. Na jednání doplnil, že dlužnou částku nemohl uhradit, neboť se dostal do finančních problémů. Nyní je jeho finanční situace lepší, proto požádal o možnost uhradit dluh ve splátkách. V současné době pracuje jako OSVČ pro polskou společnost, jeho čistý měsíční příjem činí [částka]. Jeho nejvýznamnější výdajovou položkou je nájem ve výši [částka] měsíčně včetně energií. S manželkou budou mít soud ohledně dluhu u [právnická osoba], výše tohoto dluhu je asi [částka]. Měsíčně je schopen splácet asi [částka].
3. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno] ze dne [datum], formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o platbě a sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum] má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalovanému převodem na bankovní účet č. [č. účtu], jehož majitelem a jediným disponentem byl ke dni poskytnutí peněžních prostředků žalovaný, poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] nejpozději do [datum].
5. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla na základě této smlouvy právním předchůdcem žalobce postoupena na žalobce.
6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že postoupení pohledávky bylo žalovanému právním předchůdcem žalobce řádně oznámeno dopisem ze dne [datum].
7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a z poštovního podacího lístku ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a současně jej upozornil na možnost jejího vymáhání soudní cestou. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum].
8. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě písemně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno] ze dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do [datum]. Žalovaný však ve sjednané lhůtě peněžní prostředky ani zčásti nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem žalobce postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy, žalobce pouze uvedl, že úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě lustrace žalovaného v databázích CEE, ISIR, CRKI a EUCB s tím, že k prokázání tohoto tvrzení nenavrhuje žádné další důkazy. Soud na základě těchto tvrzení dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy nebyla právním předchůdcem žalobce řádně zkoumána.
9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
10. Podle § 2392 odst. 1věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 1. 2024 (dále jen „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., která je současně smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú. Soud se nejdříve zabýval tím, zda se právní předchůdce žalobce v souladu s citovaným § 86 z. s. ú. před uzavřením Smlouvy řádně zabýval schopností žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Soud přitom na základě provedeného dokazování a tvrzení žalobce dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že žalobce uvedl, že úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána pouze nahlédnutím do databází CEE, ISIR, CRKI a EUCB s tím, že k tomuto tvrzení nenavrhuje žádné důkazy, nebyla úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy řádně zkoumána. Soud proto Smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 z. s. ú., a nárok žalobce tedy posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
16. Vzhledem k tomu, že soud posoudil Smlouvu jako absolutně neplatnou, je žalovaný podle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú. povinen žalobci vydat to, oč se na jeho úkor bezdůvodně obohatil plněním poskytnutým na základě absolutně neplatného právního jednání. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a že žalovaný doposud žalobci na dlužnou částku ničeho nezaplatil. Soud proto shledal žalobu důvodnou v částce dlužné jistiny ve výši [částka]. Soud žalovanému uložil povinnost tuto částku žalobci uhradit na základě informací zjištěných od žalovaného ohledně jeho majetkových, výdělkových a dalších poměrů v měsíčních splátkách po [částka], pod ztrátou výhody splátek. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru účinný od 1. 12. 2016) lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nadto z konstantní judikatury dále vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena. Zákonný úrok z prodlení soud žalobci nepřiznal, neboť do prodlení s úhradou dlužné částky se žalovaný dostane až v případě nesplnění povinnosti uložené mu ve výroku I. tohoto rozsudku.
17. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny představující poplatek za poskytnutí úvěru soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy nemohou žalobci náležet žádné úroky z úvěru ani další smluvní nároky.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”), tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný jen zčásti, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 19,06 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 59,53 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 40,47 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne [datum]) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen žalobci zaplatit v měsíčních splátkách po [částka] poté, co zcela uhradí částku [částka] uloženou mu ve výroku I. tohoto rozsudku.