Výrok
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž se žalovaný dostane do prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do třetího dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku a dále z částky [částka] od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení a částku [částka], zamítá.
III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám zástupkyně žalobce, advokátky [Jméno advokátky].
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne [datum], domáhal zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částky [částka]. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] (dále jen „Smlouva“) poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to dne [datum] převodem na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splácet společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně z poskytnuté jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou s tím, že žalovaný se zavázal jej průběžně splácet pravidelnými měsíčními splátkami. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy žalobce uvedl, že výši příjmu žalovaného ověřil výpisem z bankovního účtu žalovaného či případně výplatní listiny a dále žalobce provedl lustraci žalovaného ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě zjištěných skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného, a proto byla jeho žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru schválena. Vzhledem k tomu, že žalovaný poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas nesplácel, informoval ho žalobce v upomínce ze dne [datum] o zesplatnění celého úvěru ke dni [datum]. Žalovaný přes opakované výzvy žalobce dlužnou částku v celkové výši [částka], která se skládala z dlužné jistiny ve výši [částka] a smluvního úroku ve výši [částka] (40 % měsíčně z jistiny za první měsíc čerpání úvěru), nezaplatil. Žalobce dále požadoval v důsledku prodlení žalovaného s vrácením poskytnutých peněžních prostředků smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum], tj. celkem v částce [částka]. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce zaslal žalovanému předžalobní upomínku dne [datum].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), aniž ve věci nařizoval jednání.
4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] a z kopie občanského a řidičského průkazu žalovaného má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše [částka] a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splácet spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou do doby úplného splacení jistiny. Žalovaný se zavázal hradit úrok v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku přirostlého za období od předcházejícího dne splatnosti, vždy k 25. dni v měsíci, a jistinu se zavázal splatit nejpozději ke dni ukončení Smlouvy. Totožnost žalovaného při uzavření Smlouvy byla ověřena na základě kopií občanského a řidičského průkazu.
6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] shora, z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] od [právnická osoba] a ze sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovanému byly na základě Smlouvy dne [datum] poskytnuty žalobcem peněžní prostředky ve výši [částka], které mu byly zaslány bezhotovostně na účet č. [č. účtu], jehož majitelem byl v době připsání peněžních prostředků na účet žalovaný.
7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a současně ho upozornil na možnost jejího vymáhání soudní cestou. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] a žalovanému byla ve výzvě stanovena lhůta 3 dnů k úhradě dlužné částky.
8. Z výplatních pásek na jméno žalovaného od zaměstnavatele [právnická osoba]. bylo zjištěno, že žalovanému byly od tohoto zaměstnavatele vyplaceny na účet částky za období [Anonymizováno] ve výši [částka], za období [Anonymizováno] ve výši [částka], za období [Anonymizováno] ve výši [částka] a za období [Anonymizováno] ve výši [částka].
9. Z dalších žalobcem předložených listinných důkazů, konkrétně ze zesplatnění spotřebitelského úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy č. [hodnota] ke [Anonymizováno] a ke [Anonymizováno] ze dne [datum], nebyly zjištěny žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu ve věci.
10. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky celkem ve výši [částka], které se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně z poskytnuté jistiny. Žalovaný doposud na dlužnou částku ničeho nezaplatil. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy, dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že žalobce úvěruschopnost žalovaného řádně a s odbornou péčí nezkoumal, resp. nevyhodnotil, a to zejména pokud jde o výdajovou stránku. Z žalobního návrhu a z výplatních pásek žalovaného shora je zřejmé, že žalobce prověřil pouze příjmy žalovaného, jeho výdaje nijak nezkoumal. Přes všechny tyto skutečnosti vyhodnotil žalobce žalovaného jako způsobilého poskytnuté peněžní prostředky splácet a úvěr mu poskytl. Žádné jiné listiny použité k ověření úvěruschopnosti žalovaného, ani ty, které uvedl v žalobě (výstupy z lustrací žalovaného ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI), žalobce soudu nepředložil, ani údaje z nich zjištěné netvrdil.
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od [datum] (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum] (dále jen „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném od [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., která je současně smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú. Soud se nejdříve zabýval tím, zda se žalobce v souladu s citovaným ustanovením § 86 z. s. ú. před uzavřením Smlouvy řádně zabýval schopností žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Soud přitom na základě provedeného dokazování dospěl závěru, že žalobce nepostupoval při posouzení úvěruschopnosti žalovaného řádně a s odbornou péčí, jak již bylo rozebráno výše. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce řádně nesplnil svou zákonnou povinnost posoudit před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě shora uvedeného posoudil soud Smlouvu jako absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, dospěl k závěru, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nadto z konstantní judikatury dále vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena. Soud tedy s ohledem na uvedenou judikaturu uzavírá, že z úřední povinnosti zkoumal, zda žalobce posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, přičemž dospěl k závěru, že žalobce tuto svou povinnost řádně nesplnil.
18. Vzhledem k tomu, že soud posoudil Smlouvu jako absolutně neplatnou, je žalovaný podle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú. povinen žalobci vydat to, oč se na jeho úkor bezdůvodně obohatil plněním poskytnutým na základě absolutně neplatného právního jednání. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a že žalovaný doposud žalobci na dlužnou částku ničeho nezaplatil. Soud proto shledal žalobu důvodnou v částce dlužné jistiny ve výši [částka]. Soud žalovanému uložil povinnost tuto částku žalobci uhradit společně se zákonným úrokem z prodlení, který žalobci přiznal z nesplacené částky jistiny od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku, neboť má za to, že do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení se žalovaný dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené mu ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ustanovení § 87 z. s. ú. lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nadto z konstantní judikatury dále vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena. Soud s ohledem na právě citované závěry Nejvyššího soudu zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky v klasické třídenní lhůtě, neboť vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení nečinný, nebylo možné zjistit jeho současné majetkové a další poměry, přičemž tato skutečnost nemůže jít k tíži žalobce, je naopak na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že není schopen bezdůvodné obohacení žalobci vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.
19. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny a příslušenství soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy nemohou žalobci náležet žádné další smluvní nároky (poplatky, smluvní pokuta, smluvní úrok). Soud rovněž zamítl žalobu v části požadovaného úroku z prodlení z důvodu, že do prodlení se žalovaný dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené mu ve výroku I. tohoto rozsudku, jak je blíže popsáno shora.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 16,34 % z jejich celkové výše [částka] (rozdíl úspěchu žalobce v řízení v rozsahu 58,17 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 41,83 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění ze dne [datum]) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].