Výrok
I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 4 048 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 048 Kč od 17. 8. 2021 do zaplacení, částku 7 816 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 816 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, částku 7 384 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 7 384 Kč od 1. 2. 2020 do zaplacení, částku 585 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 585 Kč od 1. 4. 2019 do zaplacení, částku 450 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 450 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení, částku 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 200 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení, částku 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 200 Kč od 1. 4. 2021 do zaplacení, částku 450 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 450 Kč od 1. 4. 2021 do zaplacení, částku 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 200 Kč od 1. 4. 2022 do zaplacení, částku 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 500 Kč od 1. 4. 2022 do zaplacení, částku 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 200 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení a částku 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 500 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 127 Kč.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou, doručenou Okresnímu soudu Brno-venkov dne 14. 3. 2024, domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 22 533 Kč se zákonnými úroky z prodlení z dílčích nároků, které budou podrobněji popsány níže.
2. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], Okresní soud Brno-venkov vyslovil svou místní nepříslušnost s odůvodněním, že žalovaná je hlášena k trvalému pobytu v obci [adresa], která spadá do obvodu Okresního soudu v [adresa]. Po právní moci usnesení tak byla věc postoupena zdejšímu soudu.
3. Nárok žalobce sestává z celkem 12 dílčích nároků, kdy žalovaná podle tvrzení žalobce neuhradila faktury za stočné, poplatky za komunální odpad a za psa, konkrétně takto (seřazeno shodně jako v žalobě):NárokObdobíČástkaČíslo fakturySplatnost1stočné1-6/2021, částka[Anonymizováno] datum2stočné1-4/2020, 5-12/2020, částka[Anonymizováno] datum3stočné1-3/2019, 4-12/2020, částka[Anonymizováno] datum4stočné2018[částka] *[Anonymizováno] datum5poplatek za odpad2020, částkax, datum6poplatek za psa2020, částkax, datum7poplatek za psa2021, částkax, datum8poplatek za odpad2021, částkax, datum9poplatek za psa2022, částkax, datum10poplatek za odpad2022, částkax, datum11poplatek za psa2023, částkax, datum12poplatek za odpad2023, částkax, datumCelkem:, částka* dlužná částka po odečtení záloh4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.5. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), aniž ve věci nařizoval jednání.6. Ze žalobcem předložených listinných důkazů soud učinil následující skutkové závěry.7. Z faktur č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a ze seznamu pohledávek soud zjistil, že žalované vznikla povinnost uhradit stočné a poplatky ve výši a v datech splatnosti tak, jak byly specifikovány výše.8. Po právní stránce soud posoudil nároky žalobce č. [hodnota] jako dlužné stočné z titulu užívání nemovitosti na adrese [adresa]. Nároky č. [hodnota] pak soud posoudil jako poplatky ze psů podle § 2 a poplatky za komunální odpad podle § 10d a násl. zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve spojení s příslušnými obecně závaznými vyhláškami obce [adresa]. Splatnost jednotlivých dílčích nároků pak vyplývá z faktur, resp. z příslušných obecně závazných vyhlášek obce [adresa].9. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení se splácením peněžitých dluhů, vzniklo žalobci právo požadovat zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Soud proto uložil žalované, aby žalobci uhradila zákonné úroky z prodlení. Splatnost jednotlivých dílčích nároků soud odvíjel od faktur, resp. od příslušných obecně závazných vyhlášek obce [adresa]. Výši úroku pro každý dílčí nárok pak soud stanovil v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku.10. Jelikož se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], což odpovídá žalobcem uhrazenému soudnímu poplatku. Na náhradu dalších nákladů žalobci právo nevzniklo, jelikož žalované před podáním žaloby nezaslal výzvu k plnění ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř.