Výrok
I. Řízení se v částce 20.793 Kč zastavuje.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum].
III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zamítá.
IV. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to k rukám zástupce žalobkyně, advokáta [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky ve výši [částka] od [datum] do zaplacení.
2. Žalobu odůvodnila tak, že na základě pravomocného usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], bylo rozhodnuto o tom, že žalobkyně je dědicem po zůstaviteli [jméno FO], nar. [datum], posledně bytem [adresa], zemřelém dne [datum]. Zůstavitel [jméno FO] před svou smrtí bydlel v bytě, který se nachází v bytovém domu na adrese [adresa], jehož vlastníkem je žalovaný, a to na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovaným jako pronajímatelem a [jméno FO] jako nájemcem. Na základě výzvy žalovaného k vyklizení tohoto bytu po úmrtí [jméno FO] žalobkyně byt vyklidila a dne [datum] předala žalovanému, čímž došlo k ukončení nájemního vztahu žalobkyně k tomuto bytu. Žalobkyně po ukončení dědického řízení po zůstaviteli [jméno FO] zjistila, že z účtu č. [č. účtu], který zdědila po zůstaviteli [jméno FO], ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] odešla na účet žalovaného formou trvalého příkazu částka vždy [částka], a to za účelem úhrady nájemného za užívání bytu, tj. celkem byla odeslána z tohoto účtu na účet žalovaného částka [částka]. Žalovaný vyúčtoval žalobkyni spotřebovanou elektřinu v bytě v období od [datum] do [datum], tj. po datu, kdy žalobkyně předala byt žalovaného, a to částkou ve výši [částka], kterou žalobkyně žalovanému uhradila. Přijetím shora uvedených plateb od žalobkyně vzniklo žalovanému na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení ve výši [částka], které je žalovaný povinen vydat žalobkyni. Žalovanému nevznikl nárok na placení nájemného za užívání bytu po datu, kdy žalobkyně předala vyklizený byt do užívání žalovaného, k čemuž došlo dne [datum], a žalovanému nevznikl nárok, aby mu žalobkyně uhradila elektřinu, která byla spotřebována v bytě a ve společných částech domu po datu, kdy žalobkyně předala vyklizený byt do užívání žalovaného, k čemuž došlo dne [datum]. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, přeplatky žádala vrátit do [datum]. Na tu žalovaný reagoval sdělením ze dne [datum], že na přeplatek nájemného započítává nedoplatek za spotřebovanou vodu ve výši [částka], zbytek přeplatku na nájemném ve výši [částka] žalobkyni vrátil. Přeplatek za spotřebovanou elektřinu ve výši [částka] vrátit odmítl. Započtení žalovaná neuznala, a proto se žalobou domáhala zaplacení částky [částka] z titulu přeplatku na nájemném a částky ve výši [částka] z titulu přeplatku za spotřebovanou elektřinu, celkem tedy [částka], spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne [datum] do zaplacení.
3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že dva nájmy, o něž je spor, ve výši [částka] započetl na dluh pana [jméno FO] na vodném a stočném ve výši [částka], kdy před jeho smrtí byli dohodnuti, že mu pan [jméno FO] tento dluh uhradí. [adresa].500 Kč za zbývající 3 nájmy žalobkyni vrátil. Odmítl, že by žalobkyni vyúčtoval energii za období až po úmrtí pana [jméno FO].
4. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud vyzval žalovaného, aby v soudem určené lhůtě označil důkazy k prokázání svého tvrzení, že si částku [částka] ponechal oprávněně, a poučil žalovaného o následcích nesplnění výzvy.
5. Na to reagoval žalovaný sdělením, že se potýká s psychickými problémy, a proto poslal žalobkyni částku [částka], čímž považoval věc za vyřízenou. Uvedl, že nemá sílu dohledávat, že je z jeho strany vše v pořádku.
6. Na to žalobkyně reagovala zpětvzetím žaloby co do žalované jistiny. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku rozhodl podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. Předmětem řízení tak nadále zůstal pouze nárok žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení, který žalobkyně nově požadovala od [datum] do [datum], kdy došlo k zaplacení jistiny.
7. Z jednání konaného ve věci dne [datum] se žalobkyně omluvila, žalovaný se k jednání nedostavil, ačkoli předvolání mu bylo řádně doručeno, neomluvil se a nepožádal o odročení jednání. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
8. Z provedených důkazů soud učinil následující skutkové závěry.
9. Z výpovědi z nájemní smlouvy dohodou ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný se dohodli na ukončení nájemní smlouvy k bytu, o nějž v projednávané věci jde, ke dni [datum].
10. Z oznámení o převzetí právního zastoupení a předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky uplatněné touto žalobou a poskytla mu k tomu lhůtu do [datum].
11. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že tento dopis byl sepsán zástupcem žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO], byl adresován zástupci žalobkyně, soud zjistil, že žalovaný v tomto dopise nerozporoval, že z účtu pana [jméno FO] po jeho úmrtí došly na účet žalovaného mj. dva nájmy ve výši [částka], tyto podle svého tvrzení započetl na nedoplatek „za spotřebu vody“. K požadavku na vrácení částky [částka] za dodávky elektřiny žalovaný uvedl, že v důsledku sdělení nesprávného EAN ze strany žalobkyně došlo omylem k přepisu elektroměru na zahradě pana [jméno FO], a nikoliv v bytě, a vyjádřil vůli po obdržení vyúčtování rozdíl vyrovnat.
12. Z poštovní poukázky C ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalovaný uvedeného dne odeslal žalobkyni částku [částka].
13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.
14. Žalobkyně a žalovaný se dohodli na ukončení nájmu bytu ke dni [datum], tohoto dne žalobkyně předala byt žalovanému. Mezi stranami je nesporné, že po úmrtí pana [jméno FO] odešlo na účet žalovaného celkem [hodnota] plateb nájemného ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Z předžalobní výzvy a reakce na ni vzal soud za prokázané, že žalobkyně uhradila žalovanému také částku [částka] za dodávky elektřiny do bytu za období po [datum], tedy období, kdy již nájem bytu netrval. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení právě uvedených částek ([částka] + [částka]) do [datum]. Částku [Anonymizováno] Kč žalovaný v uvedené lhůtě žalobkyni vrátil. Pokud jde o zbývající část nájemného za dva měsíce ve výši celkem [částka], žalovaný ani přes výzvu soudu v řízení neprokázal, že mu na úhradu těchto částek vznikl nárok. Jelikož se žalovaný nedostavil k jednání, připravil se o možnost poučení o neunesení důkazního břemene podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Konečně vzal soud za prokázané, že žalovaný dne [datum] odeslal žalobkyni celou dlužnou jistinu ve výši [částka] a že žalobkyně si částku převzala na poště dne [datum].
15. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od [datum] (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Žalobkyně prokázala oprávněnost svého nároku na vydání bezdůvodného obohacení, žalovaný oprávněnost jím vznesených protinároků neprokázal. Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaný nakonec v průběhu řízení žalovanou jistinu ve výši [částka] uhradil, v tomto rozsahu došlo k částečnému zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby. Předmětem řízení pak zůstal pouze nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky bezdůvodného obohacení, a to ode dne [datum] do dne [datum], kdy si žalobkyně vyzvedla na poště platbu od žalovaného. Soud dospěl k závěru, že jelikož žalobkyně v předžalobní výzvě poskytla žalovanému lhůtu k plnění do [datum], dostal se žalovaný do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení dne [datum]. Žalobkyně v žalobě požadovala zákonný úrok z prodlení ode dne [datum]. Patrně se jednalo o chybu v psaní, soud přesto pro úplnost žalobu výrokem III. částečně zamítl co do úroku za období od [datum] do [datum]. Co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] za období od [datum], kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, do [datum] pak soud žalobě výrokem II. vyhověl. Sazbu úroku z prodlení soud určil na 12,75 % ročně v souladu s nařízením vlády 351/2013 Sb. Částka, kterou je žalovaný podle výroku II. povinen žalobkyni zaplatit, tak činí [částka].
18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 a § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Ohledně částky [částka] bylo řízení zastaveno, zavinění však soud spatřuje na straně žalovaného. Návrh byl podán důvodně, řízení bylo zastaveno pro chování žalovaného, který žalovanou jistinu v průběhu řízení uhradil. I ve zbývajícím rozsahu byla žalobkyně převážně úspěšná, zamítnutí žaloby v rozsahu výroku III. tohoto rozsudku představuje v porovnání s celým žalovaným nárokem neúspěch žalobkyně pouze v nepatrné části předmětu řízení. Žalobkyni tak náleží nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, předžalobní výzva, žaloba, částečné zpětvzetí žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. (za úkony provedené v roce 2024) a dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. (za úkony provedené v roce 2025 a 2026) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].