Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekZamítnuto

Spisová značka

7 C 68/2023

Soud: Okresní soud v BřeclaviDatum rozhodnutí: 25. 7. 2025Č. j.: 7 C 68/2023-223Samosoudce: Mgr. PhDr. Roman NovákAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 22. 9. 2025Předmět řízení: 30.519,64 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSBV:2025:7.C.68.2023.223
postoupení pohledávkybezdůvodné obohacenílichvasmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 10. 11. 2026 máme 603 527 z 614 251 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (149) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba se v částce [částka] spolu s úrokem z prodlení z částky [částka] ode dne [datum] do zpětvzetí z částky [částka] ode dne [datum] do zpětvzetí z částky [částka] ode dne [datum] do zpětvzetí z částky [částka] ode dne [datum] do zpětvzetí z částky [částka] ode dne [datum] do zpětvzetí z částky [částka] ode dne [datum] do zpětvzetí z částky [částka] ode dne [datum] do zpětvzetí z částky [částka] ode dne [datum] do zpětvzetí z částky [částka] ode dne [datum] do zpětvzetí z částky [částka] ode dne [datum] do zpětvzetí z částky [částka] ode dne [datum] do zpětvzetí z částky [částka] ode dne [datum] do zpětvzetí z částky [částka] ode dne [datum] do zpětvzetí z částky [částka] ode dne [datum] do zpětvzetí z částky [částka] ode dne [datum] do zpětvzetí z částky [částka] ode dne [datum] do zpětvzetí z částky [částka] ode dne [datum] do zpětvzetí z částky [částka] ode dne [datum] do zpětvzetí, zastavuje.

II. Žaloba se v částce [částka] spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, a dále úrok z prodlení v zákonné výši ročně z částky [částka] ode dne [datum] do [datum] z částky [částka] ode dne [datum] do [datum] z částky [částka] ode dne [datum] do [datum] z částky [částka] ode dne [datum] do [datum] z částky [částka] ode dne [datum] do [datum] z částky [částka] ode dne [datum] do [datum] z částky [částka] ode dne [datum] do [datum] z částky [částka] ode dne [datum] do [datum] z částky [částka] ode dne [datum] do [datum] z částky [částka] ode dne [datum] do [datum] z částky [částka] ode dne [datum] do [datum] z částky [částka] ode dne [datum] do [datum] z částky [částka] ode dne [datum] do [datum] z částky [částka] ode dne [datum] do [datum] z částky [částka] ode dne [datum] do [datum] z částky [částka] ode dne [datum] do [datum] z částky [částka] ode dne [datum] do [datum] z částky [částka] ode dne [datum] do [datum], se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne [datum], se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum], kterou se žalovanou měl uzavřít předchůdce žalobce, společnost Multitude Bank p.l.c., (dříve Ferratum Bank p.l.c.,) se sídlem ST Business Centre, 120 [jméno FO], Gzira, GZR 1027, Malta (dále jen „Smlouva“). Žalobce požadoval také zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala včasný odpor, a proto byl zrušen. Žalovaná namítla, že Smlouva obsahovala nepřiměřenou smluvní podmínku – RPSN ve výši kolem 270 %. Smlouvu proto považuje za neplatnou z titulu lichvy. Současně poukázala na skutečnost, že žalobce nezkoumal schopnost žalované splácet úvěr, jak to požaduje § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

3. Při jednání dne [datum] soud mj. poučil žalobce podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) o tom, že ve věci zůstalo sporné, zda žalované vyplatil částku celkem [částka] a dále jakým způsobem žalobce prověřoval úvěruschopnost žalované. K doplnění těchto skutkových tvrzení a odpovídajících důkazů soud poskytl žalované lhůtu do [datum].

4. Podáním ze dne [datum] žalobce doplnil svá žalobní tvrzení tak, že ke zkoumání úvěruschopnosti žalované uvedl následující:

5. „Úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, k čemuž žalovaná dala uzavřením smlouvy souhlas. Odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaná prohlásila, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdila, že je schopna zápůjčku splatit a že řádně zvážila své možnosti. V případě, že měla pochybnosti o svých možnostech zápůjčku splatit, byla povinna kontaktovat původního věřitele, aby společně posoudili její schopnost zápůjčku splatit. Na základě této lustrace a prohlášení žalované původní věřitel nepojal důvodné podezření o neschopnosti žalované zápůjčku splatit.

6. Žalobce sděluje, že úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 4 860 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr.“

7. Ohledně čerpání smlouvy žalobce doložil platební historii žalované s tím, že žalovaná čerpala úvěr ve výši [částka], před postoupením pohledávky uhradila celkem [částka].

8. Dále žalobce sdělil, že žalovaná po podání žaloby uhradila dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], které byly započteny na jistinu. V návaznosti na to žalobce vzal žalobu zpět co do částky [částka] a co do části zákonných úroků z prodlení, odpovídajících každé dílčí úhradě dluhu. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku rozhodl podle § 96 odst. 2 o. s. ř. tak, že řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. O případném vrácení části soudního poplatku soud nerozhodoval, neboť ve věci již proběhlo několik jednání.

9. Soud ve věci provedl dokazování, při němž učinil následující skutkové závěry.

10. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] má soud za prokázané, že předchůdce žalobce se žalovanou uzavřel tuto smlouvu. Mezi účastníky není sporu o tom, že předchůdce žalobce na základě této smlouvy postupně vyplatil částku [částka]. Mezi stranami je nesporné také to, že žalovaná již na závazky vyplývající ze Smlouvy uhradila částku celkem [částka] ([částka] před postoupením pohledávky žalobci a [částka] po něm).

11. S ohledem na pravidla zakotvená v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum] (dále jen „z. s. ú.“), při zohlednění současného znění zákona a judikatury vztahující se k ochraně spotřebitelů (např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III.ÚS 4129/18), se soud nejprve z úřední povinnosti zabýval otázkou, zda žalobce před poskytnutím úvěru řádně zkoumal schopnost žalované splácet úvěr.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Žalobce sice soudu předložil určitá tvrzení týkající se toho, jak jeho předchůdce zkoumal schopnost žalované splácet poskytovaný úvěr. Tato tvrzení jsou však zcela obecná a nereflektující požadavky vyplývající z § 86 z. s. ú. Zejména pak žalobce ani přes poučení soudu neoznačil a nepředložil žádné důkazy, které by umožnily soudu učinit si obrázek o tom, zda a jakým způsobem předchůdce žalobce zkoumal schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Je tedy zřejmé, že žalobce v tomto směru neunesl ani břemeno tvrzení, natož pak břemeno důkazní. Soud tak vyhodnotil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou pro rozpor s § 86 a 87 z. s. ú. Pouze nad rámec již uvedeného soud konstatuje, že žalobce své vyjádření doručil soudu až dlouho poté, co bylo řízení koncentrováno (uplynula lhůta, kterou soud žalobci k doplnění svých tvrzení a označení důkazů poskytl).

16. Soud se tak dále zabýval žalobou pouze z pohledu případného bezdůvodného obohacení na straně žalované. Jelikož ale mezi stranami není sporu o tom, že žalovaná již v okamžiku postoupení pohledávky žalobci uhradila předchůdci žalobci více, než kolik činila jistina úvěru, nemohlo u ní dojít k bezdůvodnému obohacení. Soud proto žalobu v rozsahu, který zůstal předmětem řízení po částečném zastavení, zamítl výrokem II. tohoto rozsudku.

17. Vzhledem k právě uvedenému se již soud podrobně nezabýval námitkou neplatnosti smlouvy z důvodu nepřiměřeně vysokého RPSN, která by velmi pravděpodobně také vedla k zamítnutí žaloby.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, a to proto, že soud má za to, že, přestože žalovaná po podání žaloby ve splátkách částečně plnila, a to ve výši odpovídající částce, o kterou vzal žalobce žalobu zpět, tedy v této částce ve smyslu ust. § 146 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaná „zavinila“, že řízení v této části muselo být zastaveno, soud by i v případě, že by žaloba nebyla vzata částečně zpět, žalobu zamítl i v této částce, a to ze stejných důvodů, jak uvedeno výše.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací