8 C 155/2025

Odůvodnění

1. Návrhem podaným u soudu dne 21.5.2025, ve spojení s podáním ze dne 14.6.2025, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalované bylo uloženo zaplatit mu celkem 138.492,35 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], IČ [IČO], dne 3.8.2022 uzavřel žalovanou Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 33.000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy (nárok 1 návrhu). V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala předchůdci žalobce zaplatit částku 37.319 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 28.655 Kč s úrokovou sazbou 12,75 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1.500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 7.164 Kč. Celkovou částku (zápůjčku, úrok, poplatky) se žalovaná zavázala předchůdci žalobce uhradit v 24 měsíčních splátkách po 2.930 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaná uhradila dne 18.11.2022 s tím, že na celkový dluh žalovaná uhradila 11.720 Kč. Žalobce po žalované požaduje zaplacení dlužné částky ve výši 56.246,01 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 27.986,13 Kč a dlužného poplatku ve výši 28.259,88 Kč. Dále žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], IČ [IČO], uzavřel se žalovanou dne 9.2.2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 67.000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy (nárok 2 návrhu). V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala předchůdci žalobce zaplatit částku 62.206 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 45.041 Kč s úrokovou sazbou 14,75 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1.500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 12.569 Kč. Celkovou částku (zápůjčku, úrok, poplatky) se žalovaná zavázala předchůdci žalobce uhradit v 24 měsíčních splátkách po 5.384 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaná uhradila dne 18.11.2022 s tím, že na celkový dluh žalovaná uhradila 43.072 Kč. Žalobce po žalované požaduje zaplacení dlužné částky ve výši 82.246,34 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 51.848,13 Kč a dlužného poplatku ve výši 30.398,21 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2025 uzavřené mezi předchůdcem žalobce a žalobcem přešly pohledávky z obou zápůjček za žalovanou na společnost [Jméno žalobce]. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k plnění.

2. Žalovaná se k věci nikterak nevyjádřila.

3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo [hodnota] ze dne 3.8.2022, uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], IČ [IČO], bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl žalované ke dni 3.8.2022 peněžní prostředky ve výši 33.000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s touto zápůjčkou úrok 28.655 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru 1.500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení 7.164 Kč. Celkovou dlužnou částku, kterou měla žalovaná na základě této smlouvy zaplatit předchůdci žalobce (zápůjčka, úrok, poplatky) činila 70.319 Kč. Žalovaná měla splatit celkovou částku v hotovosti ve 24 měsíčních splátkách po 2.930 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 69 % ročně. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 3.8.2022 bylo zjištěno, že žalovaná je rozvedená, bydlí na ubytovně a nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalovaná uvedla, že vlastní auto. Pravidelný měsíční příjem má žalovaná z pracovního poměru (operátorka výroby) ve výši 24.488 Kč a pracovní smlouva je uzavřena na dobu určitou do 1.7.2023. Jakožto další příjem domácnosti byla označena částka 25.000 Kč, aniž by bylo uvedeno a ověřeno, o jaký příjem se jedná a komu náleží. Své měsíční výdaje žalovaná označila ve výši 5.000 Kč a interní splátky předchůdci žalobce ve výši 7.782 Kč. Jako účel žádosti byly označeny neočekávané výdaje. Z Tabulky umoření ke smlouvě číslo [hodnota] soud zjistil, že žalovaná na svůj dluh uhradila 11.720 Kč.

5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo [hodnota] ze dne 9.2.2022, uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], IČ [IČO], bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl žalované ke dni 3.8.2022 peněžní prostředky ve výši 67.000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s touto zápůjčkou úrok 45.041 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru 1.500 Kč, částku za službu komfortního a flexibilního splácení 12.569 Kč a doplňkové pojištění. Celkovou dlužnou částku, kterou měla žalovaná na základě této smlouvy zaplatit předchůdci žalobce (zápůjčka, úrok, poplatky, pojištění) činila 129.206 Kč. Žalovaná měla splatit celkovou částku v hotovosti ve 24 měsíčních splátkách po 5.384 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 55,20 % ročně. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 9.2.2022 bylo zjištěno, že žalovaná je rozvedená, bydlí na ubytovně a nemá žádnou vyživovací povinnost. Pravidelný měsíční příjem má žalovaná z pracovního poměru (operátorka výroby) ve výši 25.575 Kč a pracovní smlouva je uzavřena na dobu určitou do 1.11.2022. Jakožto další příjem domácnosti byla označena částka 28.000 Kč, aniž by bylo uvedeno a ověřeno, o jaký příjem se jedná a komu náleží. Své měsíční výdaje žalovaná označila ve výši 4.000 Kč a interní splátky předchůdci žalobce ve výši 6.837 Kč. Jako účel žádosti byly označeny neočekávané výdaje. Z Tabulky umoření ke smlouvě číslo [hodnota] soud zjistil, že žalovaná na svůj dluh uhradila 43.032 Kč.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2025 ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2025, bylo prokázáno, že žalobce se stal věřitelem pohledávky ze smlouvy o zápůjčce číslo [hodnota] a pohledávky ze smlouvy o zápůjčce číslo [hodnota] a toto postoupení bylo žalované oznámeno.

7. Z Výzvy k plnění ze dne 16.4.2025 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu z titulu smlouvy č. [hodnota] a smlouvy č. [hodnota] v celkové výši 164.350,87 Kč ve lhůtě splatnosti do 1.5.2025.

8. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 3.8.2022 soud dovodil ze, že nárok uplatněný žalobcem v této věci na zaplacení částky 56.246,01 Kč (nárok 1) je založen na smluvním vztahu podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu zejména v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů, účinného od 29.5.2022 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

9. Soud dovodil ze smlouvy o zápůjčce ze dne 9.2.2022 že nárok uplatněný žalobcem v této věci na zaplacení částky 82.246,34 Kč (nárok 2) je založen na smluvním vztahu podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28.5.2022“).

10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28.5.2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Pro poskytnutí úvěru na základě smlouvy ze dne 3.8.2022 ve výši 33.000 Kč lze vycházet toliko ze zjištěného měsíčního příjmu žalované ve výši 24.488 Kč. Lze mít pochybnosti o výši měsíčních výdajů žalované ve výši 5.000 Kč, neboť je nepravděpodobné, že by tato částka pokryla běžné měsíční potřeby žalované (strava, bydlení, hygiena, ostatní poplatky, provoz automobilu, resp. cesta do zaměstnání). Žalovaná již v době žádosti měla vůči předchůdci závazek splátek ve výši 7.782 Kč a navýšení této částky o další splátku ve výši 2.930 Kč představovalo pro žalovanou dluhovou zátěž v rozsahu více než 40 % jejího příjmu. To vše za situace, kdy pracovní poměr žalované byl uzavřen na dobu určitou, a tudíž není zřejmé, z jakých prostředků by byla žalovaná schopna poskytnout zápůjčku splácet v době od srpna 2023 do srpna 2024.

16. Pro poskytnutí úvěru na základě smlouvy ze dne 9.2.2022 ve výši 67.000 Kč lze vycházet toliko ze zjištěného měsíčního příjmu žalované ve výši 25.575 Kč. Lze mít pochybnosti o výši měsíčních výdajů žalované ve výši 4.000 Kč, neboť je nepravděpodobné, že by tato částka pokryla běžné měsíční potřeby žalované (strava, bydlení, hygiena, ostatní poplatky, cesta do zaměstnání). Žalovaná již v době žádosti měla vůči předchůdci závazek splátek ve výši 6.837 Kč a navýšení této částka o další splátku ve výši 5.384 Kč představovalo pro žalovanou dluhovou zátěž v rozsahu přesahujícím 47 % jejího příjmu. To vše za situace, kdy pracovní poměr žalované byl uzavřen na dobu určitou, a tudíž není zřejmé, z jakých prostředků by byla žalovaná schopna poskytnout zápůjčku splácet v době od listopadu 2022 do února 2024.

17. Soud dospěl k závěru, že před poskytnutím zápůjčky na základě smlouvy č. [hodnota] ze dne 3.8.2022 a na základě smlouvy č. [hodnota] ze dne 9.2.2022 nebyl předchůdcem žalobce učiněn správný závěr o schopnosti žalované poskytnuté prostředky řádně a včas splácet.

18. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je přitom shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli (původnímu žalobci), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy.

19. V případě smlouvy č. [hodnota] sankce absolutní neplatnosti smlouvy při porušení této povinnosti vyplývá přímo z ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru (§ 87 odst. 1, věta prvá a druhá). Žalovaná od předchůdce žalobce obdržela částku 33.000 Kč, na kterou uhradila 11.720 Kč, a je tak povinna vrátit žalobci 21.280 Kč.

20. V případě smlouvy č. [hodnota] je takto stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlížet již z úřední povinnosti, což vyplývá z judikatury Ústavního soudu, který ve svém nálezu ze dne 6.10.2021 sp. zn. Pl. ÚS 3/20, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak jsou povinni vrátit, co si vzájemně plnili (§ 2991 o. z.). Žalovaná má proto povinnost vrátit žalobci, co jí bylo předchůdcem žalobce poskytnuto. Žalovaná obdržela částku 67.000 Kč, na kterou uhradila 43.072 Kč, a je tak povinna zaplatit žalobci 23.928 Kč.

21. V důsledku prodlení s plněním dluhu je žalovaná povinna zaplatit žalobci i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (§ 1970 o. z.) a to ve výši 12 % ročně z dlužné částky 21.280 Kč a dlužné částky 23.928 Kč, neboť prodlení žalované mohlo nastat nejdříve uplynutím lhůty k plnění určené v předžalobní výzvě, tj. dnem 2.5.2025. Ve zbytku soud oba žalobní nároky zamítl. žalobu zamítl.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V této věci byl úspěch žalobce menší, než činil jeho neúspěch, protože však žalované v řízení účelně vynaložené náklady na bránění svého práva nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.