Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci:částku 18.932,08 Kč,kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.028,43 Kč,kapitalizovaný úrok ve výši 1.603,68 Kč,8,5 % zákonný úrok z prodlení ročně z částky 11.432,08 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení,8,5 % úrok ročně z částky 10.700 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci:částku 9.705,93 Kč,kapitalizovaný úrok ve výši 1.760,08 Kč,6,5 % úrok ročně z částky 10.700 Kč od 12. 7. 2023 do zaplaceníse zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 827,73 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem podaným u soudu dne 29. 11. 2023, ve spojení s podáním ze dne 5. 1. 2024 a ze dne 2. 5. 2024, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalované bylo uloženo zaplatit mu 28.638,01 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba]. IČ [IČO], uzavřel se žalovanou dne 14. 10. 2020 Smlouvu o úvěru č. [hodnota] na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do 14. 12. 2021 se žalovaná zavázala zaplatit úrok v pevné výši 1.444 Kč. Dále se žalovaná zavázala předchůdci žalobce zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 7.350 Kč, úhradu za administrativní činnost vyhodnocení úvěrového případu 1.394 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti 2.700 Kč. Celkovou částku 27.888 Kč se žalovaná zavázala předchůdci žalobce uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaná uhradila dne 28. 10. 2021 ve výši 2.000 Kč. Dnem následujícím po datu splatnosti poslední sjednané splátky, tj. dne 14. 12. 2021 byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami. Po lhůtě splatnosti je úvěr úročen sjednanou úrokovou sazbou 15 % ročně. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo předchůdci žalobce právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, která je vyčíslena za období od 15. 12. 2020 do 19. 9. 2022 částkou 9.250 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 uzavřené mezi předchůdcem žalobce a žalobcem přešla pohledávka za žalovanou na společnost [Jméno žalobce]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky žalovaná neuhradila ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení jistiny 10.700 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 732,08 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 5.109,79 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 969,07 Kč, úhrady za možnost splácet v hotovosti 1.877,07 Kč, smluvní pokuty 9.250 Kč, kapitalizovaného úroku 3.363,76 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 2.028,43 Kč a dále úroku a úroku z prodlení za dobu od 12. 7. 2023 do zaplacení. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k plnění.
2. Žalovaná se k věci nikterak nevyjádřila.
3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o úvěru (ExpressCash Nejrychlejší půjčka) číslo [hodnota] ze dne 14. 10. 2020, uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba]., IČ: [IČO], bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úrok ve výši 1.444 Kč. Dále měla žalovaná zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7.350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1.394 Kč a inkasní poplatek ve výši 2.700 Kč. Celkovou částku 27.888 Kč měla žalovaná uhradit ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1.992 Kč se splatností první splátky do měsíce od podpisu smlouvy. Pro období následující po splatnosti úvěru byl sjednán úrok ve výši 15 % ročně. Účastníci se dohodli, že v případě prodlení žalované s úhradou jakékoli splátky je žalovaná povinna zaplatit předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení. Z Transakční historie ke smlouvě číslo [hodnota] bylo zjištěno, že za dobu od 15. 10. 2020 do 28. 10. 2021 žalovaná uhradila 8.500 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023, ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 15. 8. 2023, bylo prokázáno, že žalobce se stal věřitelem pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo [hodnota] a toto postoupení bylo žalované oznámeno. Výzvou k plnění ze dne 1. 11. 2023 s podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky v celkové výši 34.839 Kč.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určují, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru), souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
10. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
11. Po provedeném dokazování a za užití shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků žalované ve výši 15.000 Kč s tím, že se žalovaná zavázala poskytnuté peněžní prostředky, společně se sjednaným úrokem, předchůdci žalobce zaplatit formou pravidelných měsíčních splátek (§ 2395 o. z.), což žalovaná řádně neučinila a v důsledku porušení smluvních povinností vznikl žalované dluh i na sjednané smluvní pokutě (§ 2048 o. z.). Jelikož i postoupení pohledávky na žalovanou bylo prokázáno, soud shledal žalobu jako důvodnou v části neuhrazené jistiny 10.700 Kč, úroku 732,08 Kč a smluvní pokuty 7.500 Kč, tj. v rozsahu dlužné částky 18.932,08 Kč, a dále kapitalizovaného úroku 1.603,08 Kč a 8,5 % úroku z dlužné jistiny od 12.7.2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení 2.028,43 Kč a 8,5 % úroku z prodlení z dlužné částky 11.432,08 Kč od 12.7.2023 do zaplacení, a proto žalované uložil povinnost zaplatit tyto částky žalobci.
12. Co se týče nároku žalobce na zaplacení úplaty (poplatků) ve výši 7.955,93 Kč a smluvní pokuty ve výši 1.750 Kč, pak tyto soud výrokem II. zamítl, neboť jej považuje za sjednané v rozporu se zákonem (§ 588 o. z.). Podle ust. § 2395 o. z. za poskytnutí úvěru úvěrovaný zaplatí úroky, jinou úplatu sjednat nelze. S odkazem na rozhodnutí Krajského soud v Brně (sp. zn. 14 Co 3/2012) a rozhodnutí Krajského soud v Praze v rozhodnutí (sp. zn. 28 Co 33/2003) dle kterých úplatu za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Předchůdce žalobce v postavení věřitele v době poskytnutí peněžních prostředků žalované nebyl bankou ve smyslu uvedeného zákona. Proto soud žalobě v části týkající se těchto úplat (poplatků) ve výši 7.955,93 Kč nemohl vyhovět. Stejně tak vyčíslená smluvní pokuta ve výši 9.250 Kč odporuje ustanovení § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť o 1.750 Kč přesahuje polovinu výše poskytnutého úvěru. Proto soud zamítl i nárok žalobce na smluvní pokutu právě v rozsahu částky 1.750 Kč.
13. Dále soud zamítl požadavek žalobce na smluvní úrok z úvěru v kapitalizované výši 1.760,08 Kč a ve výši 6,5 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 12.7.2023 do zaplacení, neboť podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru je žalobcem uplatněná výše 15 % ročně z dlužné částky po devadesátém dnu prodlení žalovaného se splácením úvěru v rozporu s právě citovaným zákonným ustanovením.
14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou za tři úkony právní pomoci po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a písemné podání), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní, tedy 300 Kč, dále 21 % DPH z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 1.117 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení by tak činila 2.569 Kč. Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 32,33 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaná povinna zaplatit žalobci činí částku 827,73 Kč.