Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci:a) částku 14.000 Kč,14,75 % zákonný úrok z prodlení ročně z částky 14.000 Kč od 18.3.2024 do zaplacení,a) částku 1.980 Kč,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce na náhradě nákladůřízení částku 2.452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 10.12.2024 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalované bylo uloženo zaplatit mu 15.980 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že dne 13.11.2023 uzavřel se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] na základě které poskytl žalované peněžití prostředky ve výši 10.000 Kč převodem na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala žalobci uhradit poskytnutý úvěr a zaplatit úroky ve výši 40 % p.m. nejpozději do 17.3.2024. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru. Dlužná částka 14.000 Kč sestává z nesplacené části jistiny 10.000 Kč a smluvního úroku 4.000 Kč. Dále žalobci vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, kterou žalobce vyčíslil za období od 18.3.2024 do 2.10.2024 na částku 1.980 Kč. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k plnění výzvou odeslanou dne 2.10.2024.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 13.11.2023 (dále jen „Smlouva“) uzavřené mezi žalobcem a žalovanou bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 30.000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně s tím, že úvěr tzv. revolvingového typu bude poskytnut dne 13.11.2023. Žalovaná se zavázala splácet úroky měsíčními splátkami za období předcházejícího dne splatnosti a jistinu úvěru splatit nejpozději ke dni ukončení smlouvy. V článku IV. Smlouvy účastníci sjednali pro případ prodlení žalované se splácením povinnost žalované zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. V článku VI. Smlouvy účastníci sjednali oprávnění žalobce požadovat po žalované okamžité splacení celého dluhu v případě prodlení žalované po dobu dvou kalendářních měsíců nebo déle. Z Potvrzení o platbě ze dne 13.11.2023 bylo zjištěno, že žalobce zaslal na účet žalované částku 10.000 Kč. Ze Zesplatnění spotřebitelského úvěru č. [hodnota] ze dne 14.3.2024 bylo zjištěno, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou pohledávky ve výši 30.388 Kč. Z Výzvy k úhradě ze dne 2.10.2024 bylo zjištěno, že žalobce ještě před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 33.235,49 Kč.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2048 věta prvá o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Po provedeném dokazování a za užití shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků žalované až do výše 30.000 Kč a závazek žalované poskytnuté peněžní prostředky žalobci zaplatit společně se sjednaným úrokem (§ 2395 o. z.), což žalovaná řádně neučinila. V důsledku porušení smluvních povinností vznikla žalované povinnost zaplatit žalobci i sjednanou smluvní pokutu (§ 2048 o. z.). Soud shledal žalobu jako důvodnou, proto jí v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 14.000 Kč jakožto nesplacenou jistinu úvěru s kapitalizovaným úrokem, částku 1.980 Kč představující sjednanou smluvní pokutu, a dále úrok z prodlení z dlužné částky 14.000 Kč (§ 1970 o. z.) ve výši 14,75 % ročně, což odpovídá ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, neboť se žalovaná ocitla v prodlení se splácením peněžitého dluhu vůči žalobci, a to ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 18.3.2024.
9. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého, účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a písemné podání), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 300 Kč, dále 21 % DPH z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 2.452 Kč. Tuto je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).