Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do kapitalizovaného úroku za období do [datum] ve výši [částka], co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období do [datum] ve výši [částka], co do úroku ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a z částky [částka] za období od [datum] do zaplaceníIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO], smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen „smluvní podmínky“) otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaná obdržela v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit také částku [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 11,75 % ročně, odměny za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši [částka] a nákladů za komfortní a flexibilní splácení ve výši [částka], a to v hotovosti v 21měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne [datum]. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku [částka]. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení částky [částka], která se skládá z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do data postoupení [datum]); kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 11,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení [datum]); zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a úrok ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.
2. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud podle § 95 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OSŘ“), připustil změnu žaloby navrženou žalobkyní v podání ze dne [datum], kterou se domáhá dalšího kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a dalšího kapitalizovaného úroku ve výši [částka]. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne [datum].
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Jednání ve věci bylo nařízené na den [datum]. Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila, přestože předvolání k jednání jí bylo doručeno postupem podle ustanovení § 50m OSŘ dne [datum]. Žalobkyně a její zástupce se z nařízeného jednání omluvili. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], IČO: [IČO], se žalovanou jako zákazníkem a tentýž den jí v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru [částka], poplatku za komfortní a flexibilní splácení [částka] a pojistné za doplňkové pojištění [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti v 21 splátkách po [částka] a poslední splátku ve výši [částka] s tím, že splátky jsou platné vždy ke konci splátkového období. V případě hotovostního spotřebitelského úvěru s rozšířenou doplňkovou službou komfortního a flexibilního splácení se měsíčním splátkovým obdobím rozumí doba jednoho měsíce, za kterou musí zákazník uhradit jednu splátku spotřebitelského úvěru. První splátkové období začíná běžet vždy dnem uzavření smlouvy. Úroková sazba činí 86 % a je pevná po celou dobu trvání smlouvy. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána.
5. Ze Smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, které jsou nedílnou součástí smlouvy soud z čl. 6 odst. 6.6. zjistil, že žádným ustanovením smlouvy nejsou dotčena zákonná práva předchůdkyně žalobkyně spojená s prodlením zákazníka či jiným případným porušením smlouvy zákazníkem. Těmito právy jsou zejména: a) právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), b) právo na náhradu škody podle § 2913 o. z. a c) právo na náhradu nákladů soudního řízení spojené s případným soudním vymáháním závazku podle § 142 a násl. OSŘ.
6. Ze zákaznické karty – Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že jsou v ní informace od žalované týkající se jejich rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Tyto informace sloužily právní předchůdkyni žalobkyně k posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Z karty mimo jiné vyplývá, že žalovaná bydlí v nájemním bytě, je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost k jiné osobě, je zaměstnána na plný pracovní úvazek u společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], na pozici uklízečka, a její měsíční příjem ze zaměstnání činí [částka], ostatní příjmy žadatele činí [částka] a další čisté příjmy domácnosti částku [částka], celkem [částka]. Nemá vydanou žádnou kreditní kartu, nemá úvěr u jiné společnosti a má na své jméno veden bankovní účet. Běžné měsíční výdaje žalované činí [částka], když tato částka představuje odhadované měsíční výdaje. Tyto skutečnosti měla předchůdkyně žalobkyně ověřit z pracovní smlouvy uzavřené na dobu neurčitou a dvou výpisů z bankovního účtu za měsíce březen a duben [Anonymizováno]. Peněžní prostředky měly být žalovanou použity na neočekávané výdaje.
7. Z tabulky umoření ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná 36 platbami uhradila na pohledávku celkem [částka]. Poslední splátku uhradila žalovaná dne [datum] a dále svoji pohledávku již nesplácela. Dlužná jistina činí [částka].
8. Z Výdajového pokladního dokladu číslo [hodnota] ze dne [datum] a číslo [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba]., [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], Oblastní pobočka [adresa], sídlem [adresa], vyplatila žalované dne [datum] odměnu ve výši [částka] za výlep informačních plakátů v oblasti [adresa] a za výlep informačních letáků v oblasti [adresa] dne [datum] odměnu ve výši [částka].
9. Z výpisu z poštovního účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno žalované u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že počáteční zůstatek činil [částka] a konečný zůstatek [částka]. Na účet byly za uvedený měsíc připsány příjmy v celkové výši [částka], když dne [datum] byla připsána platba od společnosti [právnická osoba]. ve výši [částka] a téhož dne platba ve výši [částka] od společnosti [právnická osoba]. Odepsány byly výdaje v celkové výši [částka]. Z výpisu z poštovního účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno žalované u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že počáteční zůstatek činil [částka] a konečný zůstatek [částka]. Za měsíc duben [Anonymizováno] byly na účet žalované připsány celkové příjmy ve výši [částka], přičemž pouze od zaměstnavatele žalované byla připsána dne [datum] platba ve výši [částka] a dne [datum] platba ve výši [částka] od [Anonymizováno] jako výplata nemocenské dávky.
10. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a poštovního podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z pohledávky č. [hodnota], a to nejpozději do [datum]. Dopis ze dne [datum] byl žalované odeslán na kontaktní adresu uvedenou v zákaznické kartě - Žádost o spotřebitelský úvěr ([adresa]).
11. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], a její nedílnou součástí se stala Příloha č. [hodnota] smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota].
12. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky k datu postoupení činí [částka] a žalovaná byla současně vyzvána k úhradě dlužné částky do deseti dnů od data doručení tohoto dopisu.
13. Podle ustanovení § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
14. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
16. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla v písemné podobě uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované finanční hotovost ve výši [částka], kterou měla spolu s poplatkem ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané 21. měsíční splátky. Žalovaná na předmětnou smlouvu zaplatila do [datum] (poslední splátka žalované) částku [částka].
18. Soud se předně zabýval tím, zda předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila schopnost žalované splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že nikoliv. Ze zákaznické karty mimo jiné vyplývá, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy zaměstnána v pracovním poměru a úvěruschopnost žalované byla předchůdkyní žalobkyně ověřena z pracovní smlouvy a výpisů z bankovního účtu za měsíce březen a duben [Anonymizováno]. Podle výpisu za měsíc březen [Anonymizováno] činil příjem žalované ze zaměstnaneckého poměru [částka] ([částka] + [částka]) a dále jí byla vyplacena odměna ve výši [částka] za výlep informačních plakátů, tedy celkem [částka]. Výdaje žalované činily [částka]. Z výpisu za měsíc duben [Anonymizováno] se podává, že příjem žalované ze zaměstnaneckého poměru činil [částka], dále jí byly vyplaceny dávky nemocenského pojištění ve výši [částka] a odměna ve výši [částka] za výlep informačních letáků, tedy celkem [částka]. Výdaje v měsíci dubnu [Anonymizováno] činily [částka]. Předchůdkyně žalobkyně se nijak nezabývala tím, že v zákaznické kartě ze dne [datum] je v kolonce další čisté příjmy domácnosti uveden příjem ve výši [částka]. Není zřejmé z čeho tyto příjmy žalované plynou. Předchůdkyně žalobkyně se nezabývala zkoumáním výdajů žalované, když vyšla z částky [částka]. Tato částka v žádném případě nemůže pokrýt výdaje žalované spojené s nájemním bydlením, výdaje spojené se zajištěním základním potřeb žalované, např. zajištění výživy, oblečení, volnočasové aktivity apod. Ze zjištěných skutečností dále vyplývá, že žalovaná podle výpisů z poštovního účtu disponovala pouze nízkými finančními prostředky. Konečný zůstatek na účtu činil v měsíci březnu [částka] a v měsíci dubnu [Anonymizováno] částku [částka]. Sjednané měsíční splátky úvěru byly stanoveny ve výši [částka], což zjevně neodpovídá finančním možnostem žalované. Navíc není zřejmé, jakým způsobem hradila náklady spojené se zajištěním nájemního bydlení, když z předložených výpisů nevyplývá, že by tyto platby byly realizovány. Vzhledem k tomu, že žalovaná nepředložila pracovní smlouvu, nemohl soud učinit závěr, zda by byla schopna v budoucnu plnit své závazky z příjmu ze zaměstnání. Lze tedy uzavřít, že žalovaná neměla dostatek peněžních prostředků ke krytí těchto závazků. Pokud žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že finanční prostředky potřebuje ke krytí neočekávaných výdajů, měla se předchůdkyně žalobkyně zabývat tím, o jaké výdaje se jedná, když podle zákaznické karty ze dne [datum] měla žalované po úhradě běžných výdajů zbývat částka přes [částka] měsíčně. Posouzení úvěruschopnosti žalované má tak soud za nedostatečné a zjevně nesprávné.
19. Žalobkyně poskytla žalované na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] částku [částka], nicméně již neposoudila řádně schopnost žalované úvěr splatit, neboť nezjišťovala další čisté příjmy domácnosti žalované, nezabývala se zůstatky na účtu žalované a nezjišťovala její skutečné výdaje. V důsledku toho je smlouva dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru neplatné. Účastníkům z tohoto neplatného právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti. Zde soud odkazuje na judikaturu (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] či nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III ÚS 4129/18).
20. Žalovaná je tak povinna žalobkyni vrátit pouze peněžní prostředky, které jí předchůdkyně žalobkyně poskytla a o které se tak žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně podle § 2993 o. z., ponížené o úhradu, kterou žalovaná předchůdkyni na svůj dluh již zaplatila. Žalobkyně poskytla žalované částku [částka], na kterou žalovaná uhradila částku [částka] a k úhradě zbývá částka [částka], kterou soud žalobkyni přiznal. Rovněž přiznal žalobkyni také požadovaný zákonný úrok z prodlení z přisouzené částky [částka] od [datum] do zaplacení. Vzhledem k tomu, že soud nezná aktuální možnosti žalované, uložil jí povinnost vrátit dlužnou jistinu žalobkyni ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
21. Z hlediska nároku na zaplacení zákonných úroků z prodlení jsou nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění, popřípadě ve lhůtě k plnění stanovené věřitelem. Podle poštovního podacího lístku byla výzva k zaplacení dlužné částky, za kterou soud považuje oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], odeslána dlužníku dne [datum] a třetím pracovním dnem od odeslání je považována za doručenou (§ 573 o. z.), tedy dnem [datum]. Prodlení žalované nastalo na základě zaslané výzvy dnem následujícím po uplynutí lhůty pro zaplacení, tedy uplynutím lhůty 10 dnů od doručení výzvy k zaplacení. Dluh měla tak žalovaná uhradit do [datum]. Od data [datum] je tedy v prodlení. Výše úroku z prodlení je nižší, než výše stanovená v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaná ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobkyni.
22. Jak je patrné z výše uvedeného, další nároky žalobkyně opírající se o znění předmětné smlouvy (úroky, poplatky) jsou s ohledem na neplatnost této smlouvy nedůvodné. Proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.
23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V této věci byla žalobkyně zjevně převážně neúspěšná, avšak žalované žádné náklady řízení nevznikly.