Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do úroku ve výši 19,98 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO], smlouvu o půjčce č. [hodnota] (dále jen „smlouva“), jejíž nedílnou součástí se staly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce (dále jen „smluvní podmínky“) otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši [částka], což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit také částku [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši [částka] a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], a to v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně měla tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku [částka]. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Žalobkyně tedy po žalovaném požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši [částka] sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do data postoupení [datum]); kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 19,98 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do data postoupení [datum]); zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení, tedy nižší, než jak je jeho výše upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a úrok ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jednání ve věci bylo nařízené na den [datum]. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, přestože předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem podle ustanovení § 50m zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OSŘ“) dne [datum]. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, její zástupce se k nařízenému jednání dostavil. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst.
3 OSŘ věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.3. Ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] soud zjistil, že ji uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel se žalovaným jako zákazníkem dne [datum] a tentýž den mu v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za administrativní činnost [částka] a poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti v 60 splátkách po [částka] a poslední splátku ve výši [částka] s tím, že první splátku uhradí 7 kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána.
4. Ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud z čl. 3 zjistil, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 60 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 19,9753 % ročně. Smluvní strany se současně dohodly, že v případě, že dojde ve smyslu článku 20 věty druhé smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Z čl. 11 smluvních podmínek soud zjistil, že smluvní strany se dohodly, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Podle čl. 19 smluvních podmínek, právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení žalovaného s placením splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. V článku 20 větě druhé bylo ujednáno, že bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání.
5. Ze zákaznické karty datované dnem [datum] soud zjistil, že jsou v ní informace od žalovaného týkající se jeho rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Z této karty soud dále zjistil, že žalovaný má zajištěno bydlení, neboť je spoluvlastníkem nemovitosti. Je zaměstnán jako operátor u společnosti [Anonymizováno] s.r.o., se [adresa]. Příjmy žalovaného činí celkem [částka], žádné další příjmy nemá. Výdaje žalovaného činí měsíčně [částka], z toho částka [částka] souvisí s platbou inkasa[částka] částka, představuje výdaje na telefon, a částka [částka] souvisí s výdaji na domácnost. Použitelný příjem žalovaného činí [částka]. Žalovaný má na své jméno veden bankovní účet a má vydanou kreditní kartu, u jiné společnosti nemá žádnou půjčku. Tyto žalovaným tvrzené skutečnosti měla předchůdkyně žalobkyně ověřit z pracovní smlouvy a výplatní pásky.
6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], a její nedílnou součástí se stala Příloha č. [hodnota] smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o půjčce č. [hodnota].
7. Z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud také zjistil, že výše pohledávky žalovaného činí ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] celkem [částka].
8. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dopis ze dne [datum] byl žalovanému odeslán dne [datum] na adresu [adresa], [adresa].
9. Z rekapitulace plateb soud zjistil, že žalovaný uhradil na svůj závazek za období od [datum] do [datum] (datum poslední platby) celkem částku [částka]. Zůstatek k datu postoupení pohledávky, tj. [datum] činí na jistině [částka] a na souhrnném poplatku částku [částka], celkem [částka].
10. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] ve spojení s poštovním podacím lístkem ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z pohledávky č. [hodnota], a to nejpozději do [datum].
11. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do [datum] (dále též jen „ObčZ“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
12. Podle ustanovení § 658 odst. 1 ObčZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
13. Podle ustanovení § 517 odst. 1, odst. 2 ObčZ, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
14. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně, v písemné podobě uzavřena smlouva o půjčce č. [hodnota] ve smyslu ustanovení § 657 ObčZ. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve výši [částka], kterou měl spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané 60 splátky. Žalovaný do [datum] (datum poslední splátky žalovaného) zaplatil na poskytnutou půjčku celkem částku [částka]. Vzhledem k tomu, že soud považuje ujednání smlouvy v části týkající se poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek za neplatné pro rozpor se zákonem, jak je uvedeno níže, započetl celkové plnění žalovaného nejprve na úrok za dohodnutou dobu trvání půjčky sjednaný pevnou částkou ve výši [částka] a poté na jistinu půjčky ve výši [částka]. Žalovaný tedy právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil úroky z půjčky smluvené konkrétní částkou a část jistiny co do výše [částka]. V řízení bylo prokázáno, že nároky právní předchůdkyně žalobkyně z uvedené smlouvy o půjčce přešly na žalobkyni a nebylo zjištěno, že žalovaný od poslední splátky, tj. od [datum] cokoliv dalšího na svůj závazek zaplatil. Soud žalobě co do částky [částka] ([částka] - [částka]) jako dosud nesplacené jistiny vyhověl. Rovněž přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z této částky ([částka]) od prvního dne prodlení, tj. od [datum] do zaplacení. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 517 odst. 1, odst. 2 ObčZ, neboť se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Výše úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Proto soud v této části nároku žalobkyně vyhověl.
15. Ohledně zbývajících částek [částka], co do úroku ve výši 19,98 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, soud žalobu zamítl z následujících důvodů.
16. Pokud jde o sjednaný poplatek za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], pak tyto poplatky považuje soud za sjednané v rozporu se zákonem. Podle ustanovení § 658 odst. 1 ObčZ, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Jiné plnění z peněžité půjčky sjednat nelze. To ostatně konstatuje i Krajský soud v [Anonymizováno] ve svém rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] a Krajský soud v [Anonymizováno] v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], přičemž soud sdílí názor uvedený ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatky) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Proto soud žalobu v části týkající se těchto poplatků, i ohledně zbývající části požadovaných úroků zamítl, a to s poukazem na článek 3 smluvních podmínek smlouvy o půjčce, podle kterého po splatnosti závazku nebude jistina půjčky již dále úročena.
17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 OSŘ, neboť žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch. Soud při posouzení poměru úspěchu a neúspěchu dospěl k závěru, že míra neúspěchu žalobkyně převyšuje její úspěch, a proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
18. Soud pro úplnost uvádí, že hmotněprávně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle dosavadních předpisů.