Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do úroku ve výši 25,23 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 25,23 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO], byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále též jen „podmínky“) otištěné na zadní smlouvě smlouvy. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] poukázané převodem na účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 25,23 % ročně, odměny za zpracování úvěru ve výši [částka] a pojistné za doplňkové pojištění ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, poplatku a pojistného se žalovaný zavázal uhradit v 15měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem [částka]. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši [částka] sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky, do data postoupení [datum]), kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 25,23 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení [datum]), zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení a úrok ve výši 25,23 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu dne [datum] se žalovaný nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručováno do datové schránky. Z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky soud zjistil, že předvolání bylo dodáno do datové schránky žalovaného dne [datum] a doručeno fikcí dne [datum]. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, zástupce žalobkyně se k jednání dostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OSŘ“) v nepřítomnosti žalovaného, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, se žalovaným, jako zákazníkem, na základě, které poskytla žalovanému úvěr v celkové výši [částka]. Žalovaný se zavázal částku [částka] spolu s poplatkem ve výši [částka], vypočteným jako součet úroku ve výši [částka], poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši [částka] a poplatku za pojistné za doplňkové pojištění ve výši [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v 15 splátkách po [částka] a poslední splátku ve výši [částka] s tím, že splátky jsou splatné vždy ke konci splátkového období. Ze zadní strany smlouvy soud zjistil, že úroková sazba činí 86 % a je pevná pro celou dobu trvání smlouvy. Úvěr byl žalovanému poskytnut formou splácení v bezhotovostní formě, převodem na účet vedený na jméno zákazníka č. [č. účtu]. V případě bezhotovostního spotřebitelského úvěru se splátkovým obdobím rozumí doba jednoho měsíce, za kterou musí zákazník uhradit jednu splátku spotřebitelského úvěru a první splátkové období začíná běžet 5. kalendářním dnem po uzavření smlouvy.
4. Ze Smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, které jsou nedílnou součástí smlouvy soud z čl. 6 odst. 6.6. zjistil, že žádným ustanovením smlouvy nejsou dotčena zákonná práva předchůdkyně žalobkyně spojená s prodlením zákazníka či jiným případným porušením smlouvy zákazníkem. Těmito právy jsou zejména: a) právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), b) právo na náhradu škody podle § 2913 o. z. a c) právo na náhradu nákladů soudního řízení spojené s případným soudním vymáháním závazku podle § 142 a násl. OSŘ.
5. Z listiny označené Zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný podpisem této listiny přistoupil ke Skupinové pojistné smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum], kterou právní předchůdkyně žalobkyně sjednala jako pojistník se společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], IČO: [IČO] a) pro své zákazníky v rozsahu životního pojištění pro případ smrti následkem úrazu nebo nemoci, v rozsahu neživotního pojištění pro případ zlomenin v důsledku úrazu, a pro případ pracovní neschopnosti následkem úrazu nebo nemoci a b) pro své zákazníky a jejich děti v rozsahu neživotního pojištění pro případ hospitalizace a následné rekonvalescence v důsledku úrazu nebo nemoci.
6. Ze zákaznické karty – Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že jsou v ní obsaženy informace od žalovaného týkající se jeho rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů a tyto informace sloužily právní předchůdkyni žalobkyně k posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Ze zákaznické karty mimo jiné vyplývá, že žalovaný bydlí v nájemním bytě, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost k jiné osobě, je zaměstnán na plný pracovní úvazek u společnosti [Anonymizováno], se sídlem [Anonymizováno] – [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa] [Anonymizováno], na pracovní pozici kuchař. Jeho pravidelné měsíční příjmy činí [částka], další čisté příjmy domácnosti činí částku [částka], celkem [částka]. Nemá vydanou žádnou kreditní kartu, nemá úvěr u jiné společnosti a má na své jméno veden bankovní účet. Běžné měsíční výdaje žalovaného činí [částka] a představují odhadované měsíční výdaje, žádné další měsíční výdaje neuvedl. Tyto skutečnosti měla předchůdkyně žalobkyně ověřit z pracovní smlouvy a dvou výplatních pásek za výplatní období únor a březen [Anonymizováno]. Úvěr byl žalovanému poskytnut za účelem refinancování úvěru.
7. Z tabulky umoření pro číslo smlouvy [Anonymizováno] soud zjistil, že žalovaný na svůj dluh zaplatil celkem [částka], a to dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka].
8. Z listiny označené Potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že dne [datum] byla z účtu vedeného na právní předchůdkyni žalobkyně odeslána platba ve výši [částka], která byla poukázána na účet číslo [č. účtu]. Platba byla označena variabilním symbolem: [var. symbol] a zprávou plátci a příjemci: Smlouva č. [hodnota].
9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že ji uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník dne [datum] a její nedílnou součástí se stala Příloha č. [hodnota] smlouvy o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni.
10. Z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky ze smlouvy č. [hodnota] činí celkem [částka]. Dluh ze smlouvy měl žalovaný předchůdkyni žalobkyně uhradit ve lhůtě deseti dnů od data doručení dopisu.
11. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z pohledávky č. [hodnota], a to nejpozději do [datum].
12. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
13. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 věty první o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
14. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
15. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
17. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel uzavřela se žalovaným jako dlužníkem dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Na základě této smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to s čerpáním a formou splácení v bezhotovostní formě. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr navýšený o poplatky a pojistné za doplňkové pojištění splatit v dohodnutých splátkách, jak je uvedeno výše. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátka úvěru byla uhrazena dne [datum], přičemž dne [datum] uhradil žalovaný pouze částečnou platbu úvěru ve výši [částka]. Od té doby již úvěr dále nesplácel a od následujícího termínu splatnosti další splátky se žalovaný s nesplacenou částkou úvěru dostal do prodlení.
19. Soud vzal za prokázané, že žalovaný do [datum] zaplatil ze smlouvy na poskytnutý úvěr celkem částku [částka]. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru žalovanému nepostupovala v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když její zástupce pouze formálně vyplnil zákaznickou kartu – Žádost o spotřebitelský úvěr. Ze zákaznické karty mimo jiné vyplývá, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy zaměstnán na plný pracovní úvazek v zaměstnaneckém poměru a úvěruschopnost žalovaného byla předchůdkyní žalobkyně ověřena z pracovní smlouvy a dvou výplatních pásek za měsíc únor a březen [Anonymizováno]. Ze sdělení žalobkyně ale vyplývá, že kopie dokladů žalovaného nemá k dispozici. Předchůdkyně žalobkyně se vůbec nezabývala zkoumáním výdajů žalovaného, když vyšla z částky [částka]. Tato částka v žádném případě nemůže pokrýt výdaje žalovaného spojené s nájemním bydlením, výdaje spojené se zajištěním základním potřeb žalovaného, např. zajištění výživy, oblečení, volnočasové aktivity apod. Navíc, pokud žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že finanční prostředky potřebuje na refinancování úvěru, měla se předchůdkyně žalobkyně zabývat tím, o jaký úvěr se jedná, když podle zákaznické karty žalovaný uvedl, že nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti a po úhradě běžných výdajů měla žalovanému zbývat částka přesahující [částka] měsíčně. Ve smlouvě nejsou uvedeny žádné údaje týkající se případného refinancování zůstatku celkové dlužné částky z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce či spotřebitelském úvěru. Kolonka „Refinancování spotřebitelského úvěru“ není zaškrtnuta, není uvedeno číslo žádné předchozí smlouvy, k níž by se mělo refinancování vztahovat, chybí údaj o výši celkové dlužné částky, stejně jako částka, která by měla být zákazníkovi vyplacena po jejím odečtení. Příjmy a výdaje žalovaného mohla předchůdkyně žalobkyně v době uzavření smlouvy ověřit prostřednictvím výpisu z bankovního účtu, neboť jak je uvedeno v zákaznické kartě, má žalovaný veden bankovní účet na své jméno. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného má tak soud za nedostatečné a zjevně nesprávné.
20. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] částku [částka], nicméně již neposoudila řádně schopnost žalovaného úvěr splatit, neboť nezjišťovala další čisté příjmy domácnosti a zejména jeho skutečné výdaje. V důsledku toho je smlouva dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru neplatné. Podle § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, neboť smlouva odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Účastníkům z tohoto neplatného právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti. Zde soud odkazuje na judikaturu (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] či nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III ÚS 4129/18).
21. Žalovaný je tak povinen žalobkyni vrátit pouze peněžní prostředky, které mu předchůdkyně žalobkyně poskytla a o které se tak žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně podle § 2993 o. z., ponížené o úhradu, kterou žalovaný předchůdkyni na svůj dluh již zaplatil. Žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka], na kterou žalovaný uhradil částku [částka], k úhradě zbývá částka [částka], kterou soud žalobkyni přiznal. Rovněž přiznal žalobkyni také požadovaný zákonný úrok z prodlení z přisouzené částky (z částky [částka]) od [datum] do zaplacení. Vzhledem k tomu, že soud nezná aktuální možnosti žalovaného, uložil mu povinnost vrátit dlužnou jistinu žalobkyni ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
22. Z hlediska nároku na zaplacení zákonných úroků z prodlení jsou nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění, popřípadě ve lhůtě k plnění stanovené věřitelem. Podle poštovního podacího lístku byla výzva k zaplacení dlužné částky, za kterou soud považuje Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], odeslána dlužníku dne [datum], jak je zřejmé z poštovního podacího lístku RR [Anonymizováno] F. Ve smyslu ustanovení § 573 o. z. došlo k doručení oznámení dne [datum] (pondělí). Lhůta pro vydání bezdůvodného obohacení žalovanému marně uplynula dne [datum]. Od následujícího dne se tedy žalovaný ocitl v prodlení s úhradou dluhu. Výše úroku z prodlení odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobkyni.
23. Jak je patrné z výše uvedeného, další nároky žalobkyně opírající se o znění předmětné smlouvy (úroky, poplatky) jsou s ohledem na neplatnost této smlouvy nedůvodné. Proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.
24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Žalobkyně požadovala ze smlouvy částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka] a úrokem ve výši 25,23 % ročně, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem [částka]. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši [částka] a co do zákonného úroku z prodlení, jehož výše za období do [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem [částka]. Žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka]. Neúspěch pak zaznamenala co do částky [částka], ohledně které byla žaloba zamítnuta. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 45,41 % a neúspěch v rozsahu 54,59 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalobkyně nahradit žalovanému 9,18 % mu vzniklých nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.