Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do úroku ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu s úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o úvěru č. [č. účtu] (dále jen „smlouva), na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši [částka], počínaje únorem [Anonymizováno]. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] % ročně, od data [datum] je úvěr úročen úrokovou sazbou ve výši [Anonymizováno] % ročně. Žalobkyně v souladu se zákonem ověřila úvěruschopnost žalované a tato byla po posouzení vyhodnocena jako úvěruschopná. Žalovaná své smluvní povinnosti řádně a včas neplnila, když s úhradou splátek úvěru se dostala do prodlení. Žalobkyně proto celý zůstatek úvěru s příslušenstvím ke dni [datum] zesplatnila. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení splatného úvěru s příslušenstvím. Na základě zaslané výzvy nebyla zaplacena žádná splátka. K datu [datum] činí zůstatek úvěru částku [částka], z toho dlužná jistina úvěru činí [částka], řádný úrok částku [částka], úrok z prodlení částku [částka] a poplatky částku [částka]. Žalovaná na svůj závazek celkem uhradila [částka], přičemž uhrazená částka byla zaúčtována co do částky [částka] na dlužné poplatky a co do částky [částka] na jistinu úvěru. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od prvního dne prodlení a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Jednání ve věci bylo nařízené na den [datum]. Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila, přestože předvolání k jednání jí bylo doručeno postupem podle ustanovení § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OSŘ“) dne [datum]. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst.
3 OSŘ věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.3. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako bankou a žalovanou jako klientem dne [datum]. Na základě této smlouvy se banka zavázala poskytnout žalované úvěr v celkové výši [částka], vedený na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit 24 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši [částka], vždy v 15. den každého kalendářního měsíce s tím, že první splátku zaplatí [datum] a poslední splátku ve výši [částka] dne [datum], a tento den je také dnem konečné splatnosti úvěru. Smluvní strany si dohodly pevnou úrokovou sazbu ve výši 19,90 % ročně. Žalobkyně se zavázal peníze z úvěru převést bez zbytečného odkladu nejpozději do [datum] na bankovní účet č. [č. účtu]. V článku 8 odst. 1 písm. a) bylo ujednáno, že za porušení podmínek smlouvy banka považuje případ, kdy se klient dostane do prodlení se splácením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splácením více než 2 splátek. V témže článku odst. 8.2 písm. b) je poté uvedeno, že v případě porušení podmínek smlouvy prohlásí banka celý úvěr za splatný ve stanovené lhůtě. V tom případě žalovaná žalobkyni jednorázově zaplatí všechny dluhy z úvěru, a to za podmínek podle písemné výzvy žalobkyně.
4. Z listiny označené Poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovanou, že na jejím úvěru je ke dni [datum] dluh po splatnosti ve výši [částka] a žalovanou vyzvala k úhradě dluhu ve lhůtě nejpozději do [datum]. Současně žalovanou upozornila, že pokud dluh do výše uvedeného termínu nezaplatí, bude žalobkyně po ní požadovat okamžité splacení celého úvěru, jehož výše ke dni [datum] činí [částka]. Podle kopie poštovní obálky byl dopis ze dne [datum] odeslán k poštovní přepravě dne 24. [Anonymizováno].[Anonymizováno], adresa je uvedena [Anonymizováno]. [Jméno žalované B]. [adresa]. Dopis si žalovaná v úložní době nevyzvedla.
5. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že vzhledem k tomu, že nebyla ve stanoveném termínu uhrazena pohledávka žalované vedená na úvěrovém účtu č. [č. účtu], žalobkyně rozhodla na základě předchozí upomínky, že ode dne [datum] je celá zbývající částka úvěru splatná. Tato úvěrová pohledávka je ode dne [datum] úročena souběžně sazbou řádného úroku i sazbou úroku z prodlení. Ke dni zesplatnění, tedy [datum] dluží žalovaná celkovou částku [částka].
6. Z výzvy k zaplacení před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovanou, že i přes její upomínky zůstaly dlužné splátky úvěru stále neuhrazeny. Proto žalobkyně využila krajní opatření a prohlásila celý zůstatek úvěru i s příslušenstvím za okamžitě splatný ke dni [datum]. K [datum] činila dlužná částka [částka]. Žalovaná byla vyzvána k jejímu zaplacení nejpozději do [datum].
7. Z podkladů pro soudní jednání, sestava č. [Anonymizováno] _[Anonymizováno] a Seznamu splátek úvěru za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že dne [datum] byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši [částka]. Úvěr byl v době založení úročen úrokovou sazbou ve výši 19,9 % ročně, která se ke dni [datum] snížila na 15 % ročně. Žalovaná poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácela a se splátkami úvěru se dostávala do prodlení. Za celou dobu smluvního vztahu zaplatila žalovaná na pohledávku částku [částka], kdy částku [částka] započetla žalobkyně na poplatky a částku ve výši [částka] na jistinu úvěru. Úvěr byl k datu [datum] zesplatněn. K [datum] činí pohledávka žalované na jistině po splatnosti částku [částka], na řádných úrocích částku [částka], na dlužných úrocích z prodlení částku [částka] a neuhrazených poplatcích částku [částka], celkem [částka].
8. Z listiny nadepsané Posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že banka pomocí interního napojení na insolvenční rejstřík ověřila, že žalovaná nebyla v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení. Z informací z CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku žalované. Žalovaná v žádosti uvedla výdaje ve výši [částka]. Banka stanovila životní výdaje žalované na základě dat sdělených žalovanou na [částka]. Žalovaná v žádosti uvedla splátky ve výši [částka]. Banka dotazem do CCB a vlastního systému zjistila, že žalovaná neměla v době úvěrové žádosti žádné poskytnuté úvěry. Splátka nového úvěru činila [částka], nové splátkové zatížení tedy činilo [částka]. Příjem žalované byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů žalované zbylo [částka] k pokrytí životních nákladů.
9. Z výpisu z Plus účtu [právnická osoba]., číslo účtu [č. účtu], vedený na jméno žalované, období od [datum] do [datum], [datum] do [datum], [datum] do [datum], soud zjistil, že dne [datum] byla na tento účet připsána jako příchozí platba částka [částka], označená číslem „[č. účtu], [jméno FO]:“ Z výpisů soud dále zjistil, že v měsíci lednu [Anonymizováno] činil konečný zůstatek žalované [částka], disponibilní zůstatek [částka]; v listopadu [Anonymizováno] byl konečný zůstatek -[částka] a v měsíci prosinci [Anonymizováno] činil -[částka].
10. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona č 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl o. z., vedená na úvěrovém účtu č. [č. účtu], na základě které žalobkyně přenechala žalované finanční hotovost ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni úrok ve výši 19,90 % ročně, který byl od [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] snížen na sazbu 15 % ročně, a to s půjčenou částkou v pravidelných 24měsíčních splátkách po [částka], vždy v 15. den každého kalendářního měsíce s tím, že první splátku zaplatí [datum] a podlesní splátku nejpozději dne [datum]. Z výpisu z uvedeného účtu žalované č. [č. účtu] soud zjistil, že dne [datum] byla na tomto účtu jako příchozí platba zaúčtována částka ve výši [částka], a že ke dni [datum] byl na tomto účtu evidován konečný zůstatek ve výši [částka]. Z dalších výpisů z uvedeného účtu žalované bylo zjištěno, že ke dni [datum] byl konečný zůstatek účtu -[částka] a k datu [datum] ve výši -[částka]. Pokud se týká celkových úhrad žalované na předmětnou smlouvu, pak z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalovaná za celou dobu trvání úvěrové smlouvy uhradila celkem [částka].
15. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dospěl k závěru, že tak neučinila. Podle citovaného ustanovení je poskytovatel úvěru povinen před uzavřením smlouvy důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, a to zejména s ohledem na příjmy, výdaje, majetek, závazky a dosavadní plnění dluhů spotřebitele. V daném případě však nebylo prokázáno, že by žalobkyně tyto informace řádně ověřila. Ze žádného z provedených důkazů nevyplývá, jaké byly skutečné příjmy a výdaje žalované v době uzavření smlouvy. Naopak, z předloženého výpisu z účtu žalované je patrné, že její účet vykazoval opakovaně záporné zůstatky, a že ani z výpisu za měsíc leden [Anonymizováno], na kterém byl konečný zůstatek ve výši [částka] by žalovaná nebyla schopna pravidelnou splátku úvěru ve výši [částka] řádně zaplatit. Zároveň je zřejmé, že žalovaná měla příjmy výlučně ze systému státní sociální podpory, konkrétně z rodičovského příspěvku a přídavků na dvě děti, v celkové výši [částka] měsíčně. Přestože žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela z částky životních nákladů ve výši [částka], soud má za to, že tato částka byla zjevně nedostatečná k pokrytí potřeb žalované a jejích dvou dětí. Při zohlednění výše příjmů a počtu vyživovaných osob je zřejmé, že žalovaná nebyla schopna úvěr řádně splácet bez ohrožení základních životních potřeb. Soud proto uzavírá, že posouzení úvěruschopnosti žalované bylo nedostatečné a zjevně nesprávné.
16. Žalobkyně poskytla žalované na základě uzavřené smlouvy částku [částka], nicméně již neposoudila řádně schopnost žalované úvěr splatit, neboť nezjišťovala skutečné příjmy ani výdaje žalované. V důsledku toho je smlouva dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Účastníkům z tohoto neplatného právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti. Žalovaná je tak povinna žalobkyni vrátit pouze peněžní prostředky, které jí žalobkyně poskytla a o které se tak žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně podle § 2993 o. z., ponížené o úhradu, kterou žalovaná žalobkyni na svůj dluh již zaplatila. Žalobkyně poskytla žalované částku [částka], na kterou žalovaná uhradila částku [částka], k úhradě zbývá částka [částka], kterou soud žalobkyni přiznal. Rovněž přiznal žalobkyni také požadovaný zákonný úrok z prodlení z přisouzené částky od [datum] do zaplacení. Vzhledem k tomu, že soud nezná aktuální možnosti žalované, uložil jí povinnost vrátit dlužnou část jistiny žalobkyni ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
17. Z hlediska nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení jsou nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění, popřípadě ve lhůtě k plnění stanovené věřitelem. Podle poštovní obálky byla poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne [datum] odeslána dlužníku dne [datum] a třetím pracovním dnem od odeslání je považována za doručenou (§ 573 o. z.), tedy dnem [datum]. Prodlení žalované nastalo dnem následujícím po splatnosti úvěru. Dluh měla tak žalovaná uhradit do [datum]. Od data [datum] je tedy v prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaná ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobkyni.
18. Jak je patrné z výše uvedeného, další nároky žalobkyně opírající se o znění předmětné smlouvy (úroky, poplatky) jsou s ohledem na neplatnost této smlouvy nedůvodné. Proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.
19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu částku [částka] a zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru, jejichž výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem ke dni rozhodování soudu částku [částka]. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši [částka] a co do zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 65,52 % a neúspěch v rozsahu 34,48 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalované nahradit žalobkyni 31,04 % jí vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají z náhrady hotových výdajů ve výši [částka] podle ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 OSŘ a podle § 89a exekučního řádu za jeden úkon po [částka] spočívající v podání návrhu ve věci samé a z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], celkem [částka]. S ohledem na částečný úspěch žalobkyně, proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalované celkem [částka].