Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do úroku ve výši 21,39 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 21,39 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO], byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále též jen „podmínky“) otištěné na zadní smlouvě smlouvy. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši [částka], což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 21,39 % ročně, odměny za zpracování úvěru ve výši [částka] a náklady za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 65týdenních (sedmidenních) splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne [datum]. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem [částka]. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené smlouvy byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši [částka] sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou, do data postoupení [datum]), kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 21,39 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení [datum]), zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a úrok ve výši 21,39 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu dne [datum] se žalovaná nedostavila, přestože předvolání k jednání jí bylo doručeno postupem podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“) dne [datum]. Žalobkyně i zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvili. Soud proto ve věci jednal a rozhodl dle ustanovení § 101 odst.
3 OSŘ v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, se žalovanou, jako klientem, a tentýž den žalované poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala částku [částka] spolu s poplatkem ve výši [částka], vypočteným jako součet úroku ve výši [částka], poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši [částka] a nákladů za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v [Anonymizováno] splátkách po [částka] a poslední splátku ve výši [částka] s tím, že splátky jsou splatné vždy ke konci splátkového období. Ze zadní strany smlouvy soud zjistil, že úroková sazba činí 88 % a je pevná pro celou dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na další straně smlouvy.
4. Ze zákaznické karty – Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že jsou v ní obsaženy informace od žalované týkající se jejich rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů a tyto informace sloužily právní předchůdkyni žalobkyně k posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Ze zákaznické karty soud dále zjistil, že žalovaná je vdaná, má zajištěno bydlení v nájemním bytě, nemá žádnou vyživovací povinnost k další osobě. Je zaměstnána v pracovním poměru na pracovní pozici pomocná kuchařka a její měsíční příjem ze zaměstnání činí [částka] a další čisté příjmy domácnosti činí [částka], celkem [částka]. Běžné měsíční výdaje uvedla ve výši [částka]. Žalovaná nemá na své jméno vydánu kreditní kartu, nemá žádný spotřebitelský úvěr u jiné společnosti a má na své jméno veden bankovní účet. Tyto žalovanou tvrzené skutečnosti měla předchůdkyně žalobkyně ověřit z pracovní smlouvy, dvou výplatních pásek za platební období červenec a srpen [Anonymizováno].
5. Z tabulky umoření pro číslo smlouvy [Anonymizováno] soud zjistil, že žalovaná na svůj dluh zaplatila celkem [částka], a to dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka].
6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že ji uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník dne [datum] a její nedílnou součástí se stala Příloha č. [hodnota] smlouvy o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni.
7. Z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky ze smlouvy č. [hodnota] činí celkem [částka].
8. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z pohledávky č. [hodnota], a to nejpozději do [datum].
9. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
10. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
11. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
12. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel uzavřela se žalovanou jako dlužníkem dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Na základě této smlouvy poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr navýšený o poplatky splatit v dohodnutých splátkách, jak je uvedeno výše. Sjednané splátky nehradila žalovaná řádně a včas, přičemž poslední splátka byla uhrazena dne [datum]; od následujícího termínu splatnosti další splátky se žalovaná s nesplacenou částkou úvěru dostala do prodlení.
16. Soud vzal za prokázané, že žalovaná do [datum] zaplatila ze smlouvy na poskytnutý úvěr celkem částku [částka]. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru žalované nepostupovala v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když její zástupce pouze formálně vyplnil zákaznickou kartu – Žádost o spotřebitelský úvěr. Zástupce předchůdkyně žalobkyně se vůbec nezabýval tím, že v zákaznické kartě je vedle příjmu ze zaměstnání v kolonce další čisté příjmy domácnosti uvedena částka [částka]. Není zřejmé, z jaké činnosti tyto příjmy žalované plynou. Co se týká běžných měsíčních výdajů uvedených v zákaznické kartě jsou tyto výdaje podle přesvědčení soudu zjevně neúplné, když žalovaná uvedla, že bydlí v nájemním bytě, a přitom v kolonce „Běžné měsíční výdaje“ nemá uvedeny žádné částky spojené s nájmem. S ohledem na uvedené má soud posouzení úvěruschopnosti žalované za nedostatečné a zjevně nesprávné. Pokud by předchůdkyně žalobkyně měla dostát své povinnosti, měla si nechat vyjasnit situaci ohledně položky „Další čisté příjmy domácnosti“, popř. zkoumat příjmy a výdaje žalované předložením výpisu z bankovního účtu. Nic z toho však předchůdkyně žalobkyně neučinila. Za této situace nezbylo soudu než uzavřít, že v řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti zakotvené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž následkem je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 702/20, bod 31. odůvodnění). Žalovaná je tak povinna podle posledně uvedeného ustanovení vrátit dlužnou jistinu úvěru. Žalobkyně poskytla žalované ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] částku [částka], na kterou žalovaná splátkami uhradila celkem [hodnota], k úhradě tak zbývá částka [částka], kterou soud žalobkyni přiznal.
17. Pokud jde o splatnost bezdůvodného obohacení, za výzvu k jeho vydání soud považuje oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od doručení oznámení. Oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne [datum] (jak je zřejmé z podacího lístku podací číslo [Anonymizováno]). Ve smyslu ustanovení § 573 o. z. došlo k doručení oznámení dne [datum] (pondělí). Lhůta pro vydání bezdůvodného obohacení žalované marně uplynula dne [datum]. Od následujícího dne se se tedy žalovaná ocitla v prodlení s úhradou dluhu. Proto soud od [datum] přiznal žalobkyni podle § 1970 o. z. zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, jehož výše je nižší, než výše stanovená nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
18. Jak je patrné z výše uvedeného, další nároky žalobkyně opírající se o znění předmětné smlouvy (úroky, poplatky) jsou s ohledem na neplatnost této smlouvy nedůvodné. Proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.
19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala ze smlouvy částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka] a úrokem ve výši 21,39 % ročně, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem [částka]. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši [částka] a co do zákonného úroku z prodlení, jehož výše za období do [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem [částka]. Žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka]. Neúspěch pak zaznamenala co do částky [částka], ohledně které byla žaloba zamítnuta. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 30,73 % a neúspěch v rozsahu 69,27 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalobkyně nahradit žalované 38,54 % jí vzniklých nákladů řízení. Žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.