Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do úroku z úvěru ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a ve výši 0,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO], smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen „podmínky“). Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši [částka], což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit také částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně, odměnu za zpracování úvěru ve výši [částka], odměnu za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] a pojistného za doplňkové pojištění ve výši [částka]. Celkovou částku [částka] se žalovaná zavázala uhradit v 18měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Žalovaná od uzavření smlouvy do okamžiku podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem [částka]. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně tedy po žalované požaduje zaplacení celkové částky [částka] sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka], dlužného poplatku ve výši [částka] a dlužné smluvní pokuty ve výši [částka] (jedná se o součet postoupené smluvní pokuty ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši [částka] ode dne následujícího po postoupení, tj. od [datum] do dne [datum]). Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do [datum]); kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 12,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do [datum]); zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení a úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu dne [datum] se žalovaná nedostavila, neomluvila se, přestože předvolání k jednání jí bylo doručeno postupem podle ustanovení § 50m zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OSŘ“) dne [datum]. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, její zástupce se jednání zúčastnil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl dle ustanovení § 101 odst.
3 OSŘ v nepřítomnosti žalované.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], IČO: [IČO] se žalovanou jako zákazníkem a tentýž den žalované poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru [částka], poplatku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] a pojistného za doplňkové pojištění ve výši [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v 18 splátkách po [částka] a poslední splátku ve výši [částka] s tím, že splátky jsou splatné vždy ke konci splátkového období. V případě hotovostního spotřebitelského úvěru s rozšířenou doplňkovou službou komfortního a flexibilního splácení se měsíčním splátkovým obdobím rozumí doba jednoho měsíce, za kterou musí zákazník uhradit jednu splátku spotřebitelského úvěru a první splátkové období začíná běžet vždy dnem uzavření smlouvy. V odstavci označeném „Ujednání o smluvní pokutě pro případ prodlení“ bylo dohodnuto pro případ prodlení s úhradou řádné a včasné splátky celkové dlužné částky právo předchůdkyně žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ohledně níž je zákazník v prodlení. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. Úroková sazba byla sjednána jako pevná po celou dobu trvání smlouvy a činí 86 % ročně.
4. Z čl. 6 odst. 6.8. podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně je oprávněna vyzvat zákazníka k vrácení celé dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, pokud zákazník dosáhne nedoplatku v souhrnné výši dvanáctinásobku první týdenní splátky v případě týdenního splátkového období, případně nedoplatku v souhrnné výši trojnásobku první měsíční splátky v případě měsíčního splátkového období, a zákazník ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy neuhradí dlužné splatné splátky.
5. Ze zákaznické karty - Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že jsou v ní informace od žalované týkající se jejich rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů, které sloužily právní předchůdkyni žalobkyně k posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Podle zákaznické karty je žalovaná zaměstnána na plný pracovní úvazek u společnosti Hotel [Anonymizováno], sídlem [adresa], na pracovní pozici pokojská. Výše jejího pravidelného měsíčního příjmu činila ke dni uzavření smlouvy částku [částka], ostatní příjmy nemá a další čisté příjmy domácnosti činí částku [částka], celkem [částka]. Běžné měsíční výdaje jsou uvedeny v souhrnné výši [částka], bez dalšího upřesnění, nemá žádné externí ani interní splátky. Žalovaná není majitelem kreditní karty, nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti a nemá na své jméno veden bankovní účet. Je vdaná, má jednu vyživovací povinnost a má zajištěno bydlení jako spoluvlastník. Peněžní prostředky potřebovala na vybavení domácnosti. Získané informace ověřila oprávněná osoba právní předchůdkyně žalobkyně předloženými výplatními páskami za měsíce březen a duben [Anonymizováno] a pracovní smlouvou.
6. Z listiny označené Zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná podpisem této listiny přistoupila ke skupinové pojistné smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum], kterou právní předchůdkyně žalobkyně sjednala jako pojistník se společností MetLife Europe d.a.c., irská společnost s reg. číslem [hodnota], podnikající v ČR prostřednictvím [právnická osoba], IČO: [IČO] pro své zákazníky v rozsahu (i) životního pojištění pro případ smrti následkem úrazu nebo nemoci, (ii) neživotního pojištění pro případ zlomenin v důsledku úrazu, a pro případ pracovní neschopnosti následkem úrazu nebo nemoci.
7. Z tabulky umoření ze dne [datum], číslo smlouvy [Anonymizováno] soud zjistil, že dne [datum] čerpala žalovaná úvěr ve výši [částka], na který zaplatila platbou ze dne [datum] částku [částka]. Nesplacena zůstala jistina úvěru ve výši [částka].
8. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z pohledávky č. [hodnota], a to nejpozději do [datum].
9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], a její nedílnou součástí je Příloha č. [hodnota] smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota].
10. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalované činí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] celkem [částka]. Celkovou dlužnou částku [částka] měla žalovaná uhradit ve lhůtě deseti dnů od data doručení tohoto dopisu. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dopis ze dne [datum] byl žalované zaslán dne [datum] na kontaktní adresu uvedenou v zákaznické kartě – [adresa].
11. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle ustanovení § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona č 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované finanční hotovost ve výši [částka], kterou měla žalovaná spolu s poplatky ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané 18 splátky. Žalovaná do [datum] (datum poslední splátky žalované) zaplatila na poskytnutou zápůjčku pouze částku [částka].
17. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru žalované nepostupovala v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Co se týká samotného zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy posoudila právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet úvěr pouze z informací, které jí žalovaná sama sdělila. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zaznamenány do zákaznické karty. Získané informace si následně právní předchůdkyně žalobkyně ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalované. Žalobkyně sice tvrdila, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr, a splnila tím povinnost stanovenou § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Ze sdělení žalobkyně ale vyplývá, že kopie dokladů žalované nemá k dispozici. Příjmy žalované tak zůstaly pouze v rovině jejich tvrzení, aniž by předchůdkyně žalobkyně ověřila jejich výši či pravidelnost. V zákaznické kartě žalovaná uvedla jako své zaměstnání práci pokojské s deklarovaným měsíčním příjmem ve výši [částka]. Zároveň uvedla další čisté příjmy domácnosti ve výši [částka], přičemž z předložených podkladů není zřejmé, z jakého zdroje tyto další příjmy plynou, ani zda se jedná o příjmy pravidelné a dlouhodobé. Údaje o výdajích jsou v zákaznické kartě uvedeny pouze souhrnně jednou částkou [částka]. Zejména není uveden žádný výdaj související s bydlením, přestože žalovaná měla dle údajů předchůdkyně žalobkyně byt užívat jako spoluvlastník. Absence jakéhokoli nákladu na bydlení je zcela nereálná a svědčí o tom, že předchůdkyně žalobkyně skutkový stav neprověřila. Posouzení úvěruschopnosti žalované má tak soud za nedostatečné a zjevně nesprávné. Za této situace nezbylo soudu než uzavřít, že v řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti zakotvené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž následkem je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 702/20, bod 31. odůvodnění). Žalovaná je tak povinna žalobkyni vrátit pouze peněžní prostředky, které jí předchůdkyně žalobkyně poskytla a o které se tak žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně podle § 2993 o. z., ponížené o provedené úhrady žalované. Žalovaná je povinna dlužnou jistinu úvěru vrátit v době přiměřené jejím schopnostem. Žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy č. [hodnota] částku [částka], na kterou žalovaná uhradila [částka], bezdůvodné obohacení žalované tak představuje částka [částka]. Soud tedy žalobkyni přiznal částku [částka] a zákonný úrok z prodlení z přisouzené částky od [datum] do zaplacení.
18. Splatnost přiznané částky soud odvíjí od listiny označené „Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne [datum], která byla žalované odeslána dne [datum]. Tento dopis byl žalované doručen třetí pracovní den po odeslání, tj. dne [datum] ve smyslu ustanovení § 573 o. z. Splatnost pohledávky nastala uplynutím desetidenní lhůty po obdržení dopisu ve smyslu ustanovení § 605 odst. 1 o. z., tedy dne [datum] (čtvrtek). Od data [datum] je žalovaná s úhradou dluhu v prodlení. Ke dni [datum] činila zákonná výše úroku z prodlení 12 % ročně, soud proto přiznal žalobkyni u pohledávky zákonný úrok z prodlení v této výši. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaná ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobkyni.
19. Jak je patrné z výše uvedeného, další nároky žalobkyně opírající se o znění předmětné smlouvy (úroky, smluvní pokuta, poplatky) jsou s ohledem na neplatnost této smlouvy nedůvodné.
20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, neboť žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze částečně, její neúspěch převážil nad dosaženým úspěchem a žalované žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.