Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], co do úroku ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO], smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen „podmínky“). Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný obdržel převodem na číslo účtu uvedené ve smlouvě. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit také částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně, odměnu za zpracování úvěru ve výši [částka] a pojistné za volitelné doplňkové pojištění ve výši [částka]. Celkovou částku [částka] se žalovaný zavázal uhradit v 24měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když od uzavření smlouvy do okamžiku podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem [částka]. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně tedy po žalovaném požaduje zaplacení celkové částky [částka] sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do [datum]); kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 12,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum]. tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do [datum]); zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení a úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu dne [datum] se žalovaný nedostavil, neomluvil se, přestože předvolání k jednání mu bylo doručeno fikcí dne [datum]. Žalobkyně a její zástupce se z nařízeného jednání omluvili. Soud proto ve věci jednal a rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OSŘ“) v nepřítomnosti účastníků.
3. Žalobkyně zaslala soudu dne [datum] žádost o odročení jednání, nařízeného na tentýž den. Žádost byla do datové schránky soudu doručena v 8:42 hod. Byla odůvodněna akutním onemocněním smluveného substituenta [tituly před jménem] [jméno FO] a kolizí spolupracujících advokátů v [adresa] a okolí. Soud tuto žádost posoudil jako nedůvodnou a opožděnou. Tvrzení uvedená v žádosti nebyla nijak doložena (nebyla předložena ani substituční plná moc, ani doklad o onemocnění substituenta), navíc žádost byla soudu doručena pouhých 10 minut před začátkem jednání. Proto soud žádosti o odročení nevyhověl, podání žalobkyně posoudil jako omluvu z jednání a ve věci jednal a rozhodl.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], IČO: [IČO], se žalovaným jako zákazníkem a na jejím základě poskytla žalovanému formou peněžité zápůjčky převodem na bankovní účet č. [č. účtu] uvedený ve smlouvě peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru [částka] a poplatku za volitelné doplňkové pojištění ve výši [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit převodem ze svého účtu na bankovní účet předchůdkyně žalobkyně uvedený ve smlouvě, a to 24 splátkami po [částka] a poslední splátku ve výši [částka] s tím, že splátky byly splatné vždy ke konci splátkového období. V případě bezhotovostního spotřebitelského úvěru se splátkovým obdobím rozumí doba jednoho měsíce, za kterou musí zákazník uhradit jednu splátku spotřebitelského úvěru a první splátkové období začíná běžet 5. kalendářním dnem po uzavření smlouvy. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. Úroková sazba byla sjednána jako pevná po celou dobu trvání smlouvy a činí [Anonymizováno] % ročně. Z čl. 6 odst. 6.8. podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně je oprávněna vyzvat zákazníka k vrácení celé dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, pokud zákazník dosáhne nedoplatku v souhrnné výši dvanáctinásobku první týdenní splátky v případě týdenního splátkového období, případně nedoplatku v souhrnné výši trojnásobku první měsíční splátky v případě měsíčního splátkového období, a zákazník ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy neuhradí dlužné splatné splátky.
5. Ze zákaznické karty - Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že jsou v ní informace od žalovaného týkající se jeho rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů, které sloužily právní předchůdkyni žalobkyně k posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Podle zákaznické karty je žalovaný podnikatelem podnikajícím ve společnosti [Anonymizováno]. [Anonymizováno] s.r.o., sídlem [adresa]. Výše jeho pravidelného měsíčního příjmu měla ke dni uzavření smlouvy částku činit [částka]. Běžné měsíční výdaje jsou uvedeny v souhrnné výši [částka], bez dalšího upřesnění, nejsou uvedeny žádné externí ani interní splátky. Žalovaný není majitelem kreditní karty, nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti a má na své jméno veden bankovní účet. Je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost a má zajištěno bydlení jako spoluvlastník. Peněžní prostředky potřeboval na neočekávané výdaje. Získané informace ověřila oprávněná osoba právní předchůdkyně žalobkyně předloženými výpisy z bankovního účtu za měsíce září, říjen a listopad [Anonymizováno], pracovní smlouvou/živnostenským listem z [datum] a fakturami za měsíce září, říjen a listopad [Anonymizováno].
6. Z listiny nadepsané Zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný podpisem tohoto formuláře přistoupil ke skupinové pojistné smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum], kterou právní předchůdkyně žalobkyně sjednala jako pojistník s [Anonymizováno] [Anonymizováno] d.a.s., irská společnost s reg. číslem [hodnota], se sídlem v Dublinu, podnikající v ČR prostřednictvím [právnická osoba], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, pod sp. značkou [SPZ], pro své zákazníky v rozsahu (i)životního pojištění pro případ smrti následkem úrazu nebo nemoci, (ii) neživotního pojištění pro případ zlomenin v důsledku úrazu a pro případ pracovní neschopnosti následkem úrazu nebo nemoci.
7. Z tabulky umoření ze dne [datum], číslo smlouvy [Anonymizováno] soud zjistil, že dne [datum] čerpal žalovaný úvěr ve výši [částka], na který zaplatil celkem [částka], když dne [datum] byla zaúčtována platba ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka]. Nesplacena zůstala jistina úvěru ve výši [částka].
8. Z potvrzení o provedené transakce soud zjistil, že dne [datum] byla zaúčtována platba poukázána z účtu právní předchůdkyně žalobkyně ve výši [částka], která byla následně odeslána na účet č. [č. účtu]. Ve zprávě plátci a příjemci je uveden tento text: „smlouva č. [hodnota] “.
9. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a poštovního podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z pohledávky č. [hodnota], a to nejpozději do [datum].
10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], a její nedílnou součástí je Příloha č. [hodnota] smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota].
11. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalovaného činí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] celkem [částka]. Celkovou dlužnou částku [částka] měl žalovaný uhradit ve lhůtě deseti dnů od data doručení tohoto dopisu. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dopis ze dne [datum] byl žalovanému zaslán dne [datum] na kontaktní adresu uvedenou v zákaznické kartě – [adresa].
12. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
13. Podle ustanovení § 2392 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
14. Podle ustanovení § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona č 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
16. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], kterou soud podle obsahu posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně zaslala převodem na účet uvedený ve smlouvě finanční hotovost ve výši [částka], a to ve formě peněžité zápůjčky, kterou měl žalovaný spolu s poplatky ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané 24 splátky. Žalovaný do [datum] (datum poslední splátky žalovaného) zaplatil na poskytnutou zápůjčku pouze částku [částka].
18. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému nepostupovala v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Co se týká samotného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy posoudila právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet úvěr pouze z informací, které jí žalovaný sám sdělil. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zaznamenány do zákaznické karty. Získané informace si následně právní předchůdkyně žalobkyně ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Žalobkyně sice tvrdila, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, a splnila tím povinnost stanovenou § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Ze sdělení žalobkyně ale vyplývá, že kopie dokladů žalovaného nemá k dispozici. Příjmy žalovaného tak zůstaly pouze v rovině jeho tvrzení, aniž by předchůdkyně žalobkyně ověřila jejich pravdivost či pravidelnost. Údaje o výdajích jsou v zákaznické kartě uvedeny pouze souhrnně jednou částkou [částka], aniž by bylo zřejmé, jaké konkrétní položky tato částka zahrnuje. Takový postup znemožňuje jakékoli přezkoumání správnosti výdajové části rozpočtu spotřebitele. Zejména není uveden žádný výdaj související s bydlením, přestože žalovaný měl dle údajů předchůdkyně žalobkyně byt užívat jako spoluvlastník. Absence jakéhokoli nákladu na bydlení je zcela nereálná a svědčí o tom, že předchůdkyně žalobkyně skutkový stav neprověřila. Předchůdkyně žalobkyně dále tvrdí, že posuzovala úvěruschopnost i na základě bankovních výpisů za měsíce září, říjen, listopad [Anonymizováno], avšak tyto výpisy ani jiný doklad o příjmové či výdajové historii žalovaného nedoložila. Dále předchůdkyně žalobkyně ani nezjišťovala, k jakému účelu měly být prostředky z úvěru použity, ačkoliv účel úvěru je významný pro posouzení schopnosti spotřebitele úvěr splácet a pro vyhodnocení rizikovosti transakce. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného má tak soud za nedostatečné a zjevně nesprávné. Za této situace nezbylo soudu než uzavřít, že v řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti zakotvené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž následkem je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 702/20, bod 31. odůvodnění). Žalovaný je tak povinen žalobkyni vrátit pouze peněžní prostředky, které mu předchůdkyně žalobkyně poskytla a o které se tak žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně podle § 2993 o. z., ponížené o provedené úhrady žalovaného. Žalovaný je povinen dlužnou jistinu zápůjčky vrátit v době přiměřené jeho schopnostem. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy č. [hodnota] částku [částka], na kterou žalovaný uhradil [částka], bezdůvodné obohacení žalovaného tak představuje částka [částka]. Soud tedy žalobkyni přiznal částku [částka] a zákonný úrok z prodlení z přisouzené částky od [datum] do zaplacení.
19. Splatnost přiznané částky soud odvíjí od listiny označené „Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne [datum], která byla žalovanému odeslána dne [datum]. Tento dopis byl žalovanému doručen třetí pracovní den po odeslání, tj. dne [datum] ve smyslu ustanovení § 573 o. z. Splatnost pohledávky nastala uplynutím desetidenní lhůty po obdržení dopisu ve smyslu ustanovení § 605 odst. 1 o. z., tedy dne [datum] (čtvrtek). Od data [datum] je žalovaný s úhradou dluhu v prodlení. Ke dni [datum] činila zákonná výše úroku z prodlení 12 % ročně, soud proto přiznal žalobkyni u pohledávky zákonný úrok z prodlení v této výši. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobkyni.
20. Jak je patrné z výše uvedeného, další nároky žalobkyně opírající se o znění předmětné smlouvy, (úroky) jsou s ohledem na neplatnost této smlouvy nedůvodné. Obdobná situace je i ohledně zákonného úroku z prodlení, neboť přiměřená doba k vrácení dlužné jistiny je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný by se ocitl v prodlení, teprve pokud by nesplácel dle rozhodnutí soudu. Proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.
21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu částku [částka], zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], úrok ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka] a úrok ve výši 12,75 % ročně, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem ke dni rozhodování soudu částku [částka]. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši [částka] a co do zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 81,38 % a neúspěch v rozsahu 18,62 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalovaného nahradit žalobkyni 62,76 % jí vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum] (dále jen „a. t.“), dle níž činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 7 bod 5 a. t. sestávající se z částky [částka] za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1, písm. a), a. t. (převzetí a příprava zastoupení ze dne [datum]) včetně jedné paušální náhrady výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., ve znění účinném do [datum], tedy částka [částka], odměny stanovené dle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 7 bod 5 a. t. sestávající se z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1, písm. d), a. t. (návrh ve věci samé ze dne [datum], výzva k plnění ze dne [datum]) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., ve znění účinném od [datum], tedy částka [částka], což celkem činí [částka]. K tomu náleží advokátovi žalobkyně daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Náklady za právní zastoupení advokátem činí celkem částku [částka]. Tato částka spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] a doplatkem soudního poplatku ve výši [částka] dle položky 2 bodu 1 písm. c), položky 1 bodu 1 písm. b) a položky 2 bodu 2 sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, činí celkem částku [částka]. S ohledem na částečný úspěch žalobkyně, proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalovaného celkem [částka].