Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

9 C 235/2023

Soud: Okresní soud v BřeclaviDatum rozhodnutí: 18. 4. 2024Č. j.: 9 C 235/2023Samosoudce: Mgr. Josef KavalecAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 22. 10. 2024Předmět řízení: o zaplacení 45.520,78 Kč s příslušenstvím,ECLI:CZ:OSBV:2024:9.C.235.2023.1
smlouva pracovnísmlouva o zápůjčcebezdůvodné obohacenípostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (125) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do úroku ve výši 23,43 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 23,43 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO] byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] (dále jen „smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen „smluvní podmínky“) otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný obdržel v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit také částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 23,43 % ročně, odměny za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši [částka], poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] a pojistné za doplňkové pojištění ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v [Anonymizováno] (sedmidenních) splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Žalovaný od uzavření smlouvy do data postoupení pohledávky uhradil celkem [částka]. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na pohledávku žalobkyně ničeho uhrazeno. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení dlužné částky ve výši [částka] sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, do data postoupení [datum]), kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 23,43 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení [datum]), zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení, (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a úrok ve výši 23,43 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu dne [datum] se žalovaný nedostavil, přestože předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“) dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl dle ustanovení § 101 odst.

3 OSŘ v nepřítomnosti účastníků řízení, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], IČO: [IČO], se žalovaným jako zákazníkem a tentýž den mu v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru [částka], poplatku za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení [částka] a pojistné za doplňkové pojištění ve výši [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti v [Anonymizováno] splátkách po [částka] a poslední splátku ve výši [částka] s tím, že splátky jsou splatné vždy ke konci splátkového období. Týdenním splátkovým obdobím se přitom rozumí doba 7 dnů, za kterou musí zákazník uhradit jednu splátku spotřebitelského úvěru. První splátkové období začíná běžet vždy dnem uzavření smlouvy. Úroková sazba činí 88 % ročně a je pevná pro celou dobu trvání smlouvy. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána.

4. Ze Smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, které jsou nedílnou součástí smlouvy soud z čl. 6 odst. 6.6. zjistil, že žádným ustanovením smlouvy nejsou dotčena zákonná práva předchůdkyně žalobkyně spojená s prodlením zákazníka či jiným případným porušením smlouvy zákazníkem. Těmito právy jsou zejména: a) právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), b) právo na náhradu škody podle § 2913 o. z. a c) právo na náhradu nákladů soudního řízení spojené s případným soudním vymáháním závazku podle § 142 a násl. OSŘ.

5. Ze zákaznické karty – Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že jsou v ní informace od žalovaného týkající se jeho rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Tyto informace sloužily právní předchůdkyni žalobkyně k posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Z karty mimo jiné vyplývá, že žalovaný žije s rodiči, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost k jiné osobě, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u společnosti [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno], se sídlem [adresa] na pracovní pozici zedník a jeho příjem ze zaměstnání činí [částka] a další čistý příjem domácnosti částku [částka], celkem [částka]. Nemá vydanou žádnou kreditní kartu, nemá zápůjčku u jiné společnosti a má na své jméno veden bankovní účet. Odhadované měsíční výdaje žalovaného činí [částka]. Tyto skutečnosti měla předchůdkyně žalobkyně ověřit z výplatní pásky za měsíc květen a červen (rok neuveden), pracovní smlouvy a dvou výpisů z účtu.

6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], a její nedílnou součástí se stala Příloha č. [hodnota] smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo].

7. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalovaného činí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] celkem [částka] bez příslušenství. Uvedenou částku byl žalovaný povinen předchůdkyni žalobkyně zaplatit ve lhůtě deseti dnů od data doručení oznámení. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dopis ze dne [datum] byl žalovanému dne [datum] zaslán na adresu [adresa].

8. Z tabulky umoření ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] soud zjistil, že poslední splátku uhradil žalovaný dne [datum] a dále svoji pohledávku již nesplácel. Celkem tak žalovaný uhradil částku [částka].

9. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a poštovního podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z pohledávky č. [tel. číslo], a to nejpozději do [datum].

10. Podle ustanovení § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla v písemné podobě uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve výši [částka], kterou měl spolu s poplatkem ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané [Anonymizováno] týdenní splátky. Žalovaný do [datum] (datum poslední splátky žalovaného) zaplatil na poskytnutý úvěr částku [částka].

15. Soud se předně zabýval tím, zda předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že nikoliv. Ze zákaznické karty mimo jiné vyplývá, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru zaměstnán v zaměstnaneckém poměru a úvěruschopnost žalovaného byla předchůdkyní žalobkyně ověřena z pracovní smlouvy, výplatních pásek a výpisu z bankovního účtu. Ze sdělení žalobkyně ale vyplývá, že kopie dokladů žalovaného nemá k dispozici. Je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně se nijak nezabývala tím, že v zákaznické kartě je v kolonce další čisté příjmy domácnosti uveden příjem ve výši [částka]. Není zřejmé z čeho tento příjem žalovanému plyne. Zejména se pak předchůdkyně žalobkyně vůbec nezabývala zkoumáním výdajů žalovaného, když vyšla z částky [částka]. Tato částka zjevně nemůže pokrýt výdaje dospělé osoby, i když žije u rodičů (strava, příspěvek rodičům na bydlení, oblečení, volnočasové aktivity atd.). Navíc, pokud žalovaný uvedl, že finanční prostředky potřebuje na krytí neočekávaných výdajů, měla se předchůdkyně žalobkyně zabývat tím, o jaké výdaje jde, když podle zákaznické karty měla žalovanému po úhradě běžných výdajů zbývat částka před [částka] měsíčně. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného má tak soud za nedostatečné a zjevně nesprávné. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru částku [částka], nicméně již neposoudila řádně schopnost žalovaného úvěr splatit, neboť nezjišťovala další příjmy domácnosti a zejména jeho skutečné výdaje. V důsledku toho je smlouva dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Podle § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, neboť smlouva a úvěrová smlouva odporují zákonu a zjevně narušují veřejný pořádek. Účastníkům z tohoto neplatného právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti. Zde soud odkazuje na judikaturu (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] či nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III ÚS 4129/18).

16. Žalovaný je tak povinen žalobkyni vrátit pouze peněžní prostředky, které mu předchůdkyně žalobkyně poskytla a o které se tak žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně podle § 2993 o. z., ponížené o úhradu, kterou žalovaný předchůdkyni na svůj dluh již zaplatil. Žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka], na kterou žalovaný uhradil částku [částka], k úhradě zbývá částka [částka]. Soud tedy žalobkyni přiznal částku [částka] a zákonný úrok z prodlení z přisouzené částky od [datum] do zaplacení. Vzhledem k tomu, že soud nezná aktuální možnosti žalovaného, uložil mu povinnost vrátit dlužnou část jistiny žalobkyni ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

17. Z hlediska nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení jsou nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění, popřípadě ve lhůtě k plnění stanovené věřitelem. Podle poštovního podacího lístku byla výzva k zaplacení dlužné částky (za kterou soud považuje oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]) odeslána dlužníku dne [datum] a třetím pracovním dnem od odeslání je považována za doručenou (§ 573 o. z.), tedy dnem [datum]. Prodlení žalovaného nastalo na základě zaslané výzvy dnem následujícím po uplynutí lhůty pro zaplacení, tedy uplynutím lhůty 10 dnů od doručení výzvy k zaplacení. Dluh měl tak žalovaný uhradit do [datum]. Od data [datum] je tedy v prodlení. Výše úroku z prodlení je nižší, než výše stanovená § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobkyni.

18. Jak je patrné z výše uvedeného, další nároky žalobkyně opírající se o znění předmětné smlouvy (úroky, poplatky) jsou s ohledem na neplatnost této smlouvy nedůvodné. Proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala jistinu ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka] a úrokem ve výši 23,43 % ročně, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem tedy ke dni rozhodování soudu [částka]. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši [Anonymizováno].[Anonymizováno] a co do zákonného úroku z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem tedy ke dni rozhodování soudu [částka]. Žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka]. Neúspěch pak zaznamenala co do částky [částka], ohledně které byla žaloba zamítnuta. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 26,25 % a neúspěch v rozsahu 73,75 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalobkyně nahradit žalovanému 47,5 % mu vzniklých nákladů řízení. Žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací