9 C 34/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 26,43 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 24,81 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO] byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen „smluvní podmínky“) otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaná obdržela v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit také částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 26,43 % ročně, odměny za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši [částka] a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 65týdenních (sedmidenních) splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když na předmětnou pohledávku za celou dobu trvání smlouvy ničeho nezaplatila. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené smlouvy byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení dlužné částky ve výši [částka] sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky, do data postoupení [datum]), kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 26,43 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení [datum]), zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení a úrok ve výši 26,43 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

2. Dále byla mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO] uzavřena dne [datum] smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „úvěrová smlouva“), jejíž nedílnou součástí se staly Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen „podmínky“) otištěné na zadní straně úvěrové smlouvy. Na základě této úvěrové smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaná obdržela v hotovosti v den uzavření úvěrové smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem úvěrové smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná v úvěrové smlouvě zavázala zaplatit také částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání úvěrové smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 24,81 % ročně, odměny za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši [částka], poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] a pojistného za doplňkové pojištění ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, poplatku a pojistného se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 65týdenních (sedmidenních) splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední příslušná splátka byla žalovanou uhrazena dne [datum]. Žalovaná od uzavření úvěrové smlouvy do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem [částka]. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené úvěrové smlouvy byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení dlužné částky ve výši [částka] sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalované, do data postoupení [datum]), kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 24,81 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení [datum]), zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení, tedy nižší jež jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a úrok ve výši 24,81 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu dne [datum] se žalovaná nedostavila, přestože předvolání k jednání jí bylo doručeno postupem podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“) dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ v nepřítomnosti účastníků řízení, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], IČO: [IČO] se žalovanou jako zákazníkem a tentýž den jí v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru [částka] a poplatku za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti v 65týdenních splátkách po [částka] a poslední splátku ve výši [částka] s tím, že splátky jsou splatné vždy ke konci splátkového období. Týdenním splátkovým obdobím se přitom rozumí doba 7 dnů, za kterou musí zákazník uhradit jednu splátku spotřebitelského úvěru. První splátkové období začíná běžet vždy dnem uzavření smlouvy. Úroková sazba činí 86 % ročně a je pevná pro celou dobu trvání smlouvy. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána.

5. Ze Smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, které jsou nedílnou součástí smlouvy soud z čl. 6 odst. 6.6. zjistil, že žádným ustanovením smlouvy nejsou dotčena zákonná práva předchůdkyně žalobkyně spojená s prodlením zákazníka či jiným případným porušením smlouvy zákazníkem. Těmito právy jsou zejména: a) právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), b) právo na náhradu škody podle § 2913 o. z. a c) právo na náhradu nákladů soudního řízení spojené s případným soudním vymáháním závazku podle § 142 a násl. OSŘ.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], IČO: [IČO] se žalovanou jako zákazníkem a tentýž den jí v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru [částka], poplatku za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení [částka] a poplatku za pojistné za doplňkové pojištění ve výši [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti v 65týdenních splátkách po [částka] a poslední splátku ve výši [částka] s tím, že splátky jsou splatné vždy ke konci splátkového období. Týdenním splátkovým obdobím se přitom rozumí doba 7 dnů, za kterou musí zákazník uhradit jednu splátku spotřebitelského úvěru. První splátkové období začíná běžet vždy dnem uzavření úvěrové smlouvy. Úroková sazba činí 88 % ročně a je pevná pro celou dobu trvání úvěrové smlouvy. Úvěrová smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána.

7. Ze Smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, které jsou nedílnou součástí úvěrové smlouvy soud z čl. 6 odst. 6.6. zjistil, že žádným ustanovením smlouvy nejsou dotčena zákonná práva předchůdkyně žalobkyně spojená s prodlením zákazníka či jiným případným porušením smlouvy zákazníkem. Těmito právy jsou zejména: a) právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., b) právo na náhradu škody podle § 2913 o. z. a c) právo na náhradu nákladů soudního řízení spojené s případným soudním vymáháním závazku podle § 142 a násl. OSŘ.

8. Ze zákaznické karty – Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že jsou v ní informace od žalované týkající se jejich rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Tyto informace sloužily právní předchůdkyni žalobkyně k posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Z karty mimo jiné vyplývá, že žalovaná bydlí ve vlastním bytě, je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost k jiné osobě, je na mateřské/rodičovské dovolené a její měsíční příjmy jsou z dávek státní sociální podpory (mateřského/rodičovského příspěvku) ve výši [částka], ostatní příjmy žadatele činí [částka] a další čistý příjem domácnosti částku [částka], celkem [částka]. Nemá vydanou žádnou kreditní kartu, nemá úvěr u jiné společnosti a má na své jméno veden bankovní účet. Běžné měsíční výdaje žalované činí [částka], z toho částka [částka] je na interní splátky a částka [právnická osoba] Kč představuje odhadované výdaje. Tyto skutečnosti měla předchůdkyně žalobkyně ověřit ze složenek a výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky.

9. Ze zákaznické karty – Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že jsou v ní informace od žalované týkající se jejich rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Tyto informace sloužily právní předchůdkyni žalobkyně k posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Z karty mimo jiné vyplývá, že žalovaná bydlí ve vlastním bytě, je svobodná, nemá k jiné osobě žádnou vyživovací povinnost a je na mateřské/ rodičovské dovolené. Má měsíční příjmy z dávek státní sociální podpory spojené s dávkou mateřského či rodičovského příspěvku ve výši [částka], ostatní příjmy žadatele činí [částka] a další čistý příjem domácnosti částku [částka], celkem [částka]. Nemá vydanou žádnou kreditní kartu, nemá úvěr u jiné společnosti a má na své jméno veden bankovní účet. Odhadované měsíční výdaje žalované činí [právnická osoba] Kč. Tyto skutečnosti měla předchůdkyně žalobkyně ověřit z pracovní smlouvy a dvou výpisů z bankovního účtu.

10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], a její nedílnou součástí se stala Příloha č. [hodnota] smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota].

11. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalované činí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] celkem [částka] bez příslušenství a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] celkem [částka] bez příslušenství. Uvedené částky byla žalovaná povinna předchůdkyni žalobkyně zaplatit ve lhůtě deseti dnů od data doručení tohoto dopisu. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dopis ze dne [datum] byl žalované dne [datum] odeslán na adresu [adresa].

12. Z tabulky umoření ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že žalovaná na svůj dluh předchůdkyni žalobkyně ničeho neuhradila.

13. Z tabulky umoření ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že žalovaná čtyřmi platbami uhradila na úvěrovou pohledávku celkem [částka], když dne [datum] uhradila [právnická osoba] Kč, dne [datum] částku [právnická osoba] Kč, dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Dále svoji pohledávku již nesplácela.

14. Ze dvou Výzev k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a poštovního podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z pohledávky č. [hodnota] a pohledávky č. [hodnota], a to nejpozději do [datum].

15. Podle ustanovení § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

18. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla v písemné podobě uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované v prvním případě finanční hotovost ve výši [částka], kterou měla spolu s poplatkem ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané 65 týdenní splátky. Ve druhém případě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které měla spolu s poplatkem ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané 65týdenní splátky. Žalovaná na smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ničeho nezaplatila, na smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] zaplatila do [datum] (poslední splátka žalované) částku [částka].

20. Soud se předně zabýval tím, zda předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smluv o spotřebitelském úvěru řádně posoudila schopnost žalované splácet úvěry ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že nikoliv. Z obou zákaznických karet mimo jiné vyplývá, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] na mateřské/rodičovské dovolené a úvěruschopnost žalované byla předchůdkyní žalobkyně v prvním případě ověřena ze složenek a rozhodnutí o přiznání dávky, a ve druhém případě z pracovní smlouvy a dvou výpisů z bankovního účtu. Ze sdělení žalobkyně ale vyplývá, že kopie dokladů žalované nemá k dispozici. Je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně se nijak nezabývala tím, že v zákaznické kartě ze dne [datum] je v kolonce ostatní příjmy uveden příjem ve výši [částka] a v kolonce další čisté příjmy domácnosti uveden příjem ve výši [částka]. V zákaznické kartě ze dne [datum] je v kolonce ostatní příjmy uveden příjem ve výši [částka] a v kolonce další čisté příjmy domácnosti uveden příjem ve výši [částka]. Není zřejmé z čeho tyto příjmy žalované plynou. Zejména se pak předchůdkyně žalobkyně vůbec nezabývala zkoumáním výdajů žalované, když vyšla v prvním případě z částky [částka] pokrývající interní splátky úvěru ve výši [částka] a běžné výdaje ve výši [právnická osoba] Kč a ve druhém případě vyšla z částky [právnická osoba] Kč. Tyto částky v žádném případě nemohou pokrýt výdaje žalované spojené s vlastním bydlením (placení záloh na energie, vodné, stočné, plyn), výdaje spojené se zajištěním základním potřeb žalované a nezletilého dítěte, se kterým v době uzavření smlouvy a úvěrové smlouvy byla na mateřské či rodičovské dovolené, např. zajištění výživy, oblečení, volnočasové aktivity apod. Navíc, pokud žalovaná v zákaznických kartách uvedla, že finanční prostředky potřebuje ke krytí neočekávaných výdajů, měla se předchůdkyně žalobkyně zabývat tím, o jaké výdaje se jedná, když podle zákaznické karty ze dne [datum] měla žalované po úhradě běžných výdajů zbývat částka přes [částka] měsíčně, a podle zákaznické karty ze dne [datum] částka přesahující [částka] měsíčně. Posouzení úvěruschopnosti žalované má tak soud za nedostatečné a zjevně nesprávné.

21. Žalobkyně poskytla žalované na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] částku [částka] a na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] částku [částka], nicméně již neposoudila řádně schopnost žalované úvěry splatit, neboť nezjišťovala ostatní příjmy žalované a další příjmy domácnosti a zejména její skutečné výdaje. V důsledku toho je smlouva i úvěrová smlouva dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru neplatné. Podle § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, neboť smlouva odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Účastníkům z tohoto neplatného právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti. Zde soud odkazuje na judikaturu (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] či nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III ÚS 4129/18).

22. Žalovaná je tak povinna žalobkyni vrátit pouze peněžní prostředky, které jí předchůdkyně žalobkyně poskytla a o které se tak žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně podle § 2993 o. z., ponížené o úhradu, kterou žalovaná předchůdkyni na svůj dluh již zaplatila. V prvním případě žalobkyně poskytla žalované částku [částka], na kterou žalovaná ničeho neuhradila a k úhradě zbývá částka [částka], kterou soud žalobkyni přiznal. Ve druhém případě poskytla žalobkyně žalované částku [částka], na kterou uhradila částku [částka], k úhradě zbývá částka [částka], kterou soud žalobkyni přiznal. Rovněž přiznal žalobkyni také požadované zákonné úroky z prodlení z přisouzených částek (v prvním případě z částky [částka], ve druhém případě z částky [částka]) od [datum] do zaplacení. Vzhledem k tomu, že soud nezná aktuální možnosti žalované, uložil jí povinnost vrátit dlužnou jistinu a část jistiny žalobkyni ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

23. Z hlediska nároku na zaplacení zákonných úroků z prodlení jsou nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění, popřípadě ve lhůtě k plnění stanovené věřitelem. Podle poštovního podacího lístku byla výzva k zaplacení dlužné částky, za kterou soud považuje oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], odeslána dlužníku dne [datum] a třetím pracovním dnem od odeslání je považována za doručenou (§ 573 o. z.), tedy dnem [datum]. Prodlení žalované nastalo na základě zaslané výzvy dnem následujícím po uplynutí lhůty pro zaplacení, tedy uplynutím lhůty 10 dnů od doručení výzvy k zaplacení. Dluh měla tak žalovaná uhradit do [datum]. Od data [datum] je tedy v prodlení. Výše úroku z prodlení v případě prvního nároku odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v případě druhého nároku je výše úroku z prodlení nižší, než výše stanovená v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaná ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobkyni.

24. Jak je patrné z výše uvedeného, další nároky žalobkyně opírající se o znění předmětné smlouvy a úvěrové smlouvy (úroky, poplatky) jsou s ohledem na neplatnost těchto smluv nedůvodné. Proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem II. a IV. tohoto rozsudku zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V této věci soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich byl částečný.