Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky [částka] a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO], smlouvu o půjčce č. [hodnota] (dále jen „smlouva“), jejíž nedílnou součástí se staly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce (dále jen „smluvní podmínky“) otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši [částka], což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit také souhrnný poplatek ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku, tedy částku [částka] se zavázal zaplatit v hotovosti v 60týdenních (sedmidenních) splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně měla tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku [částka]. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Žalobkyně tedy po žalovaném požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši [částka] sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně počítaný z celkové dlužné částky ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do data postoupení [datum]) a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,5 % za každý den prodlení z dlužné částky od prvního dne prodlení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jednání ve věci bylo nařízené na den [datum]. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, přestože předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem podle ustanovení § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OSŘ“) dne [datum]. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, její zástupce se k nařízenému jednání dostavil. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst.
3 OSŘ věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.3. Ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] soud zjistil, že ji uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel se žalovaným jako zákazníkem dne [datum] a tentýž den mu v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal půjčenou finanční částku ve výši [částka] spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], tedy celkem [částka] zaplatit v hotovosti v 60týdenních splátkách po [částka] a poslední splátku ve výši [částka], když první splátku byl žalovaný povinen zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období, a to vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána.
4. Ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud z čl. 8 zjistil, že smluvní strany se dohodly, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka.
5. Ze zákaznické karty datované dnem [datum] soud zjistil, že jsou v ní informace od žalovaného týkající se jeho rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Z této karty soud dále zjistil, že žalovaný má zajištěno vlastní bydlení, je zaměstnán jako jednatel společnosti [právnická osoba]., se sídlem [adresa]. Příjmy žalovaného činí celkem [částka] měsíčně, žádné jiné příjmy nemá. Výdaje žalovaného činí měsíčně [částka], z toho částka [částka] je uvedena na nájem/inkaso[částka] částka, představuje výdaje na spoření/pojištění[částka] částka, představuje výdaje na telefon, a částka [částka] souvisí s výdaji na domácnost. Použitelný příjem žalovaného činí [částka]. Žalovaný má na své jméno veden bankovní účet, má vydanou bankovní platební kartu a nákupní úvěrovou kartu. Tyto žalovaným tvrzené skutečnosti měla předchůdkyně žalobkyně ověřit z pracovní smlouvy a dokladu SIPO.
6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], a její nedílnou součástí se stala Příloha č. [hodnota] smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o půjčce č. [hodnota].
7. Z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud také zjistil, že výše pohledávky žalovaného činí ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] celkem [částka].
8. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dopis ze dne [datum] byl žalovanému odeslán dne [datum] na adresu [adresa].
9. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] ve spojení s poštovním podacím lístkem ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z pohledávky č. [hodnota], a to nejpozději do [datum].
10. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do [datum] (dále též jen „ObčZ“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
11. Podle ustanovení § 658 odst. 1 ObčZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
12. Podle ustanovení § 517 odst. 1, odst. 2 ObčZ, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
13. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně, v písemné podobě uzavřena smlouva o půjčce č. [hodnota] ve smyslu ustanovení § 657 ObčZ, na základě které předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve výši [částka], kterou měl spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané 60 splátky. Žalovaný do [datum] (datum poslední splátky žalovaného) zaplatil na poskytnutou půjčku celkem částku [částka]. Vzhledem k tomu, že soud považuje ujednání smlouvy v části týkající se souhrnného poplatku za neplatné pro rozpor se zákonem, jak je uvedeno níže, započetl celkové plnění žalovaného na jistinu půjčky ve výši [částka]. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni jistinu půjčky ve výši [částka], kterou soud žalobkyni přiznal. Rovněž přiznal žalobkyni i požadovaný zákonný úrok z prodlení z této částky ([částka]) od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, tj. od [datum] do zaplacení. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 517 odst. 1, odst. 2 ObčZ, neboť se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobkyni. Výše úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Soud v této části nároku žalobkyně vyhověl.
14. Ohledně zbývajících částek [částka] představující sjednaný souhrnný poplatek a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení soud žalobu zamítl z následujících důvodů.
15. Pokud jde o sjednaný souhrnný poplatek u smlouvy č. [hodnota] ve výši [částka], pak tento poplatek považuje soud za sjednaný v rozporu se zákonem. Podle ustanovení § 658 odst. 1 ObčZ, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Jiné plnění z peněžité půjčky sjednat nelze. To ostatně konstatuje i Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] a Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], přičemž soud sdílí názor uvedený ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatky) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Proto soud žalobu v části týkající se tohoto poplatku i ohledně zbývající části požadovaných úroků, zamítl.
16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu částku [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a dále zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem ke dni rozhodování soudu [částka]. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši [částka] a co do zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 36,38 % a neúspěch v rozsahu 63,62 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalobkyně nahradit žalovanému 27,24 % mu vzniklých nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
17. Soud pro úplnost uvádí, že hmotněprávně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle dosavadních předpisů.