Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 500 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč měsíčně splatných vždy do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se co do částky 14 139,68 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 927,08 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 364,33 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 14 500 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a úrokem ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 14 500 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u nadepsaného soudu domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 15 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení, která představuje nevypořádané nároky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČ [IČO], a žalovanou dne [datum]. Před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně náležitě přezkoumala úvěruschopnost žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě uzavřené smlouvy poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v 65 pravidelných týdenních splátkách po [částka]. Spolu s dlužnou jistinou se žalovaná zavázala uhradit také úrok za zapůjčené peněžní prostředky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu splácení úvěru ve výši 15 % ročně. Žalovaná na tuto pohledávku uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši [částka], tedy poskytnutý úvěr nesplácela řádně a včas a dostala se do prodlení s úhradou. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou s účinností ke dni [datum] postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem. Žalovaná na svůj dluh ničeho více neuhradila ani k zaslané předžalobní výzvě žalobkyně.
2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila.
3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. Žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, žalovaná se k nařízenému jednání soudu bez omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně i žalované.
4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
5. Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], IČ [IČO], se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byla žalované v den podpisu smlouvy v hotovosti poskytnuta částka ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr v 65 týdenních splátkách po [částka] (poslední splátka ve výši [částka]), celkem tedy částku ve výši [částka] představující poskytnuté finanční prostředky ve výši [částka], kapitalizované úroky ve výši [částka], poplatek za zpracování ve výši [částka], poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] a doplňkové pojištění ve výši [částka]. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. (Zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] a smluvních podmínek.) Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala od žalované informace o její finanční situaci v rámci žádosti o poskytnutí úvěru, když žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně sdělila své příjmy, které doložila výplatní páskou za měsíc [Anonymizováno]. Čisté měsíční příjmy žalované byly zjištěny ve výši [částka] měsíčně, jako další čisté měsíční příjmy domácnosti byla uvedena částka [částka], přičemž žalovaná uvedla, že má jediný zdroj příjmů, není tedy zřejmé, odkud právní předchůdkyně žalobkyně čerpala další příjem domácnosti ve výši [částka] a jak byla tato výše příjmu ověřena. Žalovaná dále uvedla, že je vdaná, vyživuje pouze jednu osobu, bydlí v nájmu, nevlastní osobní automobil, má zřízen bankovní účet, má kreditní kartu, nemá spotřebitelský úvěr od jiného poskytovatele a poskytovaný úvěr má sloužit k pokrytí neočekávaných výdajů. V případě měsíčních výdajů žalované právní předchůdkyně žalobkyně kalkulovala v žádosti o úvěr s částkou odhadovaných měsíčních výdajů ve výši [částka]. Žalovaná své závazky nesplnila řádně a včas. Žalovaná za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila celkem částku ve výši [částka] (zjištěno z tabulky umoření). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení se seznamem postoupených pohledávek a potvrzením o uhrazení úplaty má soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou z titulu uzavřené smlouvy byla postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] podaným k poštovní přepravě dne [datum] (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně poštovního podacího lístku ze dne [datum]). Předžalobní upomínka ze dne [datum] byla žalované odeslána dne [datum] (zjištěno z předžalobní výzvy včetně poštovního podacího lístku).
6. Na základě shora uvedených důkazů, které jsou ve vzájemném souladu, vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru za shora uvedených podmínek finanční prostředky ve výši [částka] v hotovosti dne [datum]. Žalovaná poskytnuté finanční prostředky řádně nesplácela a dostala se do prodlení, když celkem právní předchůdkyni žalobkyně uhradila částku ve výši [částka]. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované, když při tomto prověřování vycházela z informací poskytnutých žalovanou v zákaznické kartě při žádosti o spotřebitelský úvěr, které si částečně ověřila žalovanou předloženými listinami.
7. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Právně byla věc posouzena podle ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jako nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení, neboť uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru byla soudem shledána neplatnou ve smyslu ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně. S ohledem na zjištěný skutkový stav na základě provedeného dokazování a nepřítomnost žalobkyně na nařízeném jednání soudu nemohlo být žalobkyni soudem uděleno poučení o nutnosti doplnit žalobní tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované s náležitou odbornou péčí. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) nelze za řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované považovat objektivně nedoložené osobní prohlášení dlužníka, a to ani v případě, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Žalobkyně k otázce úvěruschopnosti odkázala na žalovanou vyplněnou zákaznickou kartu. Ze zákaznické karty je přitom zřejmé, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně ke své finanční situaci předložila jednu výplatní pásku, na jejímž základě měla žalovaná dosahovat čistého měsíčního příjmu ve výši [částka], další příjmy domácnosti byly uvedeny ve výši [částka] měsíčně, jedná se však o příjmy, o nichž není zřejmé, zda byly právní předchůdkyní žalobkyně jakkoli ověřovány a z jakých zdrojů tyto tvrzené příjmy pocházejí. Právní předchůdkyně žalobkyně také nijak neověřovala výdaje sdělené žalovanou, když pracovala s výší „odhadovaných měsíčních výdajů“, které nejsou nijak doloženy ani odůvodněny. K výši těchto nákladů, které byly stanoveny na [částka], soud konstatuje, že se jedná o výši nákladů, kterou lze připustit za reálnou v situaci, kdy by žalovaná neměla žádné výdaje na bydlení ani žádné jiné pravidelné výdaje významnější výše spojené např. se [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [Anonymizováno] či volnočasovými aktivitami. Žalovaná však ke své majetkové a finanční situaci uvedla, že bydlí v nájmu, je tedy zřejmé, že je povinna hradit také pravidelné měsíční náklady na bydlení v nezanedbatelné výši. Právní předchůdkyně žalobkyně se však bez dalšího zjišťování skutečných poměrů žalované spokojila s odhadovanou výší jejích měsíčních výdajů, přestože tato výše byla zcela evidentně nikoli na hranici možných reálných výdajů, ale pod takovouto hranicí. Právní předchůdkyně žalobkyně se blíže nezabývala ani prokázáním dalšího příjmu domácnosti v uváděné výši [částka]. Popsaný přezkum proto nemůže splnit zákonné podmínky odborného posouzení, které nemůže vycházet pouze z informací poskytnutých dlužníkem, z odhadů či dokonce pouze ze statistických údajů, které nijak nezohledňují individuální situaci dlužníka a neumožňují učinit komplexní závěry o jeho poměrech. Nákladová část prohlášení žalované vychází pouze z odhadu právní předchůdkyně žalobkyně, odhadované náklady žalované nebyly podrobeny žádnému hodnocení právní předchůdkyní žalobkyně, neboť v opačném případě by právní předchůdkyně žalobkyně jistě nemohla dospět k závěru o dostatečnosti odhadovaných měsíčních nákladů žalované. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala při uzavírání smlouvy (resp. při posouzení schopnosti žalované splácet poskytovaný úvěr) s náležitou odbornou péčí, když posouzení úvěruschopnosti v převážné části (nákladech žalované) provedla pouze na základě odhadu bez toho, aby tyto skutečnosti dále ověřovala a hodnotila, když je zjevné, že ani provedený odhad nekoresponduje se skutečnostmi, které žalovaná uvedla. Právní předchůdkyně žalobkyně zde vycházela z výdajů, které nijak nezobrazují konkrétní situaci žalované a nevedou tedy k závěrům o konkrétních poměrech žalované. [adresa] kritériem pro platnost uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru totiž je dodržení zákonných požadavků na náležitou odbornost při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele, které právní předchůdkyně žalobkyně nedodržela, když náležitě nezjišťovala skutečné výdaje žalované, objektivně tedy nemohla dospět ke konkrétnímu závěru o úvěruschopnosti či neúvěruschopnosti žalované, neboť nezohlednila skutečné výdaje žalované a ani neměla povědomí o konkrétních výdajových poměrech žalované, neboť se vůbec nezabývala výší měsíčních nákladů na bydlení, které jsou přitom ze své povahy měsíčními výdaji v nezanedbatelné výši. Nedostatečnost ověřování úvěruschopnosti žalované se následně projevila v její neschopnosti poskytnutý úvěr řádně a včas splácet, když žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila celkem částku ve výši [částka] představující cca [právnická osoba] % poskytnutých finančních prostředků. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou vzniklou z titulu bezdůvodného obohacení v souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy na žalobkyni. Soud proto žalobkyni přiznal vůči žalované právo na úhradu dosud neuhrazené jistiny ve výši [částka], ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl. V souladu s ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru soud uložil žalované povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem, když žalobkyně v tomto směru neuvedla žádná tvrzení ani nenavrhla žádné důkazy k prokázání současné majetkové a finanční situace žalované a vzhledem ke své nepřítomnosti na nařízeném jednání soudu nemohla být o tomto ani soudem poučena ve smyslu § 118a o.s.ř. Soud proto při stanovení výše splátek vycházel z předpokladu, že původně sjednaná výše splátky ve výši [částka] týdně (tedy [částka] měsíčně) přesahovala možnosti žalované, když tyto splátky nedokázala žalovaná řádně a včas splácet, a proto stanovil splátku v nižší výši, a to [částka] měsíčně při zohlednění výše čistého měsíčního příjmu žalované uvedeného v žádosti o úvěr a doloženého výplatní páskou a dalších poměrů žalované, které byly v žádosti o úvěr sděleny (nájemní bydlení, bez vyživovací povinnosti, vyučena). Soud uložil žalované povinnost k plnění pod sankcí výhody plnění formou splátek, tedy při prodlení žalované s úhradou jakékoli ze splátek či její části, je žalobkyně oprávněna domáhat se úhrady celého dluhu. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaná zaplatila na dlužnou jistinu více, přechází na žalovanou, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaná něco neučinila. Je na žalované, aby soudu prokázala, že jistinu zaplatila řádně a včas či že na pohledávku uhradila více než žalobkyně uvedla. Žalovaná, která se k podané žalobě nijak nevyjádřila, netvrdila ani neprokazovala, že by žalobkyni či její právní předchůdkyni cokoli více plnila.
11. O náhradě nákladů řízení bylo mezi účastníky rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků v řízení. V řízení byl procesní úspěch a neúspěch žalobkyně i žalované přibližně stejný. S přihlédnutím k povaze věci, když žalobkyně se podanou žalobou domáhala úhrady z titulu uzavřené smlouvy o úvěru, avšak žalobě bylo vyhověno jako nároku z titulu bezdůvodného obohacení, proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.
12. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.