Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 288,54 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč měsíčně splatných vždy do 15. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení.
II. Žaloba se, co do kapitalizovaného úroku za období od 30. 6. 2023 do 30. 11. 2023 ve výši 1 838,87 Kč, úroku ve výši 21,9 % ročně jdoucího z částky 18 288,54 Kč od 13. 2. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucího z částky 18 288,54 Kč od 13. 2. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 736 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u nadepsaného soudu domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku [částka] s kapitalizovaným úrokem za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrokem ve výši 21,9 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení, která představuje nevypořádané nároky ze smlouvy o povoleném debetu č. [Anonymizováno] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne [datum]. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly také všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně splnila své zákonné povinnosti, když zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši [částka] a žalovaný se poskytnuté finanční prostředky zavázal splácet spol s úrokem ve výši 21,90 % ročně. Žalovaný však poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, a proto právní předchůdkyně žalobkyně využila dne [datum] svého oprávnění zesplatnit poskytnutý úvěr a požadovat zaplacení celé dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly pohledávky za žalovaným z titulu uzavřené smlouvy postoupeny na žalobkyni. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka] a z dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka]. Kapitalizovaný smluvní úrok ve výši [částka] tvoří částky naúčtovaného a neuhrazeného smluvního úroku v období od [datum] do [datum], smluvní úrok byl počítán z aktuální dlužné částky úrokovou sazbou ve výši dle smlouvy 21,90 % ročně. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění předžalobní výzvou ze dne [datum] zaslanou prostřednictvím právního zástupce žalobkyně.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl nadepsaným soudem usnesením ze dne [datum], č.j. EPR [č. účtu] -8 zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání na den [datum], ze kterého se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce omluvila a žalovaný se k tomuto nařízenému jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
5. Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na jejímž základě se zavázala zřídit a vést pro žalovaného běžný účet (zjištěno ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb). Dne [datum] uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr ve výši [částka]. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly také všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, produktové podmínky a ceník (zjištěno návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu ze dne [datum] a jeho akceptace). Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému před uzavřením smlouvy poskytla nezbytné informace o sjednávaném úvěru. Žalovaný se zavázal splácet úrok z čerpané a dosud nesplacené částky ve výši 21,90 % ročně pravidelnými měsíčními splátkami (čl. IV. návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu). Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. (Zjištěno z návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu). Ze souhrnu žádosti o úvěrový produkt a údajů klienta - fyzická osoba soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně v žádosti o úvěrový produkt vycházela při kalkulaci nabídky z průměrných výdajů na živobytí ve výši [částka], skutečné výdaje na živobytí však žalovaný uvedl ve výši [částka], současně z této žádosti není zřejmé, zda právní předchůdkyně žalobkyně žalovaným sdělenou částku při posouzení úvěruschopnosti zohlednila ve výsledném výpočtu ani zda a jak byla žalovaným sdělená výše výdajů právní předchůdkyní žalobkyně ověřována. Právní předchůdkyně žalobkyně dále provedla lustraci žalovaného v rejstřících SOLUS, veřejných databázích a BRKI. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta ve spojení s výpisem z běžného účtu soud nemohl učinit pro konkrétní poměry žalovaného žádné skutkové závěry kromě zjištění, že žádost žalovaného byla schválena na základě průměrných příjmů žalovaného na jeho běžném účtu ve výši [částka], které právní předchůdkyně žalobkyně ověřila. Žalovaný své závazky neplnil řádně a včas (zjištěno z mimořádného výpisu účtu), a proto právní předchůdkyně žalobkyně jeho dluh okamžitě zesplatnila dopisem ze dne [datum] předaným k poštovní přepravě téhož dne (zjištěno z prohlášení o okamžité splatnosti a potvrzení přehledu podacích čísel ze dne [datum]). Výpisem z povoleného debetu má soud za prokázané, že dlužná jistina činí [částka]. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. [Anonymizováno] ze dne [datum], smlouvy o postoupení pohledávek č. [Anonymizováno] ze dne [datum] včetně příloh a potvrzení úplaty ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka za žalovaným z titulu uzavřené smlouvy byla postoupena na žalobkyni. O postoupení pohledávky na žalobkyni byl žalovaný vyrozuměn oznámením ze dne [datum] předaným k poštovní přepravě dne [datum] (zjištěno z oznámení a přehledu podacích čísel ze dne [datum]). Předžalobní upomínka ze dne [datum] byla žalovanému zaslána dne [datum] (zjištěno z předžalobní výzvy včetně poštovního podacího archu).
6. Na základě shora uvedených důkazů, které jsou ve vzájemném souladu, vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému za shora uvedených podmínek úvěrový rámec ve výši [částka], na jehož základě žalovaný čerpal od žalobkyně finanční prostředky. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky řádně nesplácel a dostal se do prodlení, když na poskytnutý úvěr dosud nebyla žalovaným splacena jistina ve výši [částka]. Před uzavřením smlouvy o kontokorentním úvěru právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, když z provedeného dokazování není zcela zřejmé, zda při tomto prověřování vycházela z informací poskytnutých žalovaným a jak byly tyto informace ověřovány (zejména ve vztahu k tvrzeným výdajům žalovaného). Právní předchůdkyně žalobkyně dále vycházela z lustrace ve veřejných rejstřících a BRKI. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.
7. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Právně byla věc posouzena podle ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jako nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení, neboť uzavřená smlouva o revolvingovém úvěru je smlouvou o spotřebitelském úvěru, která byla soudem shledána neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní. S ohledem na zjištěný skutkový stav na základě provedeného dokazování a nepřítomnost žalobkyně na nařízeném jednání soudu nemohlo být žalobkyni soudem uděleno poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř nutnosti doplnit žalobní tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného s náležitou odbornou péčí. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) nelze za řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného považovat objektivně nedoložené osobní prohlášení dlužníka, a to ani v případě, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Žalobkyně k prokázání náležitého ověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy nepředložila žádné další důkazy. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti, výpisu z osobního účtu žalovaného a prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti je přitom zřejmé, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně ke své finanční situaci uvedl pouze čistý měsíční příjem, který byl ověřen s jeho bankovním účtem.
11. Ze souhrnu žádosti o úvěrový produkt je zřejmé, že se právní předchůdkyně žalobkyně zabývala pouze závazky žalovaného vyplývajícími z úvěrových registrů, nijak se blíže nezabývala skutečnými výdaji žalovaného na živobytí, které žalovaný uvedl ve vyšší výši než je právní předchůdkyní žalobkyně uvedená průměrná výše výdajů na živobytí. Z listiny je dále zřejmé, že se právní předchůdkyně žalobkyně blíže nezabývala osobními a majetkovými poměry žalovaného, nemohla tedy disponovat dostatečnými informacemi pro závěr o úvěruschopnosti či neúvěruschopnosti žalovaného, když neměla dostatek informací pro vyhodnocení skutečné výše měsíčních výdajů žalovaného (zda žalovaný platí nájem, vyživuje další osoby apod.). Popsaný přezkum nemůže splnit zákonné podmínky odborného posouzení, které nemůže vycházet pouze z informací poskytnutých dlužníkem či dokonce pouze ze statistických údajů, které nijak nezohledňují individuální situaci dlužníka a neumožňují učinit komplexní závěry o jeho poměrech. Z předložených důkazů není zřejmé, z jakých skutečností vychází nákladová část ověření úvěruschopnosti žalovaného, a tato část nemohla být tudíž ani podrobena žádnému hodnocení žalobkyní. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala při uzavírání smlouvy (resp. při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytovaný úvěr) s odbornou péčí, když posouzení úvěruschopnosti v převážné části provedla pouze na základě neúplných informací poskytnutých žalovaným, které nijak nezobrazují konkrétní situaci žalovaného a nevedou tedy k závěrům o konkrétních poměrech žalovaného. [adresa] kritériem pro platnost uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru totiž je dodržení zákonných požadavků na náležitou odbornost při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele, které žalobkyně nedodržela, když náležitě nezjišťovala skutečné výdaje žalovaného a pracovala na výdajové straně zejména se statistickou výší životního minima, popř. s normativními náklady na bydlení, objektivně tedy nemohla dospět ke konkrétnímu závěru o úvěruschopnosti či neúvěruschopnosti žalovaného, neboť nedisponovala dostatečnými informacemi o skutečných poměrech žalovaného, o nichž bylo následně zjištěno, že žalovanému neumožňovaly poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Soud proto žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na úhradu zbývající části dosud neuhrazené jistiny ve výši [částka], ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl. V souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru soud uložil žalovanému povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, když žalobkyně v tomto směru vzhledem ke své nepřítomnosti na nařízeném jednání soudu nemohla být poučena ve smyslu § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. o nutnosti doplnění tvrzení a důkazních návrhů k prokázání současných možností žalovaného splácet dlužnou částku. Soud proto při stanovení výše splátek vycházel z volného uvážení a s přihlédnutím k okolnostem věci stanovil jako přiměřenou splátku ve výši 1 500 Kč měsíčně. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný nezaplatil dlužnou jistinu, přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby soudu prokázal, že jistinu zaplatil řádně a včas. Žalovaný, který se k podané žalobě nijak nevyjádřil, ani se bez omluvy nedostavil k nařízenému jednání soudu, netvrdil ani neprokazoval, že by žalobkyni plnil cokoli více, než bylo v řízení tvrzeno a prokázáno.
12. O náhradě nákladů tohoto řízení soud rozhodl na základě ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů tohoto řízení, když neúspěch žalobkyně spočíval pouze v příslušenství žalované pohledávky, a to ve výši odměny za právní zastoupení advokátem podle ust. § 6 a násl. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) ve spojení s ust. § 14b advokátního tarifu za 4 úkony právní služby po 300 Kč za úkon (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, doplnění žaloby a výzva k plnění), celkem tedy 1 200 Kč, dále paušální náhrady hotových výdajů podle ust. § 13 odst. 1 ve spojení s ust. § 14b odst. 5 advokátního tarifu za 4 úkony právní služby po 100 Kč/1 úkon právní služby, celkem ve výši 400 Kč, příslušné položky byly navýšeny o 21% DPH, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Celkem tedy bylo žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 736 Kč.
13. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.