Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 102 300 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč měsíčně splatných vždy do 15. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení.
II. Žaloba se co do částky 51 021,89 Kč s úrokem ve výši 76,04 % ročně jdoucím z částky 109 614,71 Kč od 26. 3. 2024 do 16. 4. 2024 ve výši 4 876,30 Kč, s úrokem ve výši 76,04 % ročně jdoucím z částky 109 614,71 Kč od 17. 4. 2024 do 17. 4. 2024 ve výši 41,33 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky 109 614,71 Kč od 18. 4. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 26. 3. 2024 dosáhne částky 423 705 Kč, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 14 782 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u nadepsaného soudu domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku [částka] s příslušenstvím, která představuje nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru č. [RČ], která byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena dne [datum]. Na základě uzavřené smlouvy žalobkyně poskytla žalované dne [datum] úvěr ve výši [částka] na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok ve výši 76,04 % ročně splácet v celkem [hodnota] pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k 17. dni příslušného měsíce dle splátkového kalendáře počínaje měsícem prosinec 2023. Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku a žalobkyně před jejím uzavřením řádně ověřovala úvěruschopnost žalované. Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila pouze částku ve výši [částka], a to dne [datum]. V důsledku prodlení žalované se splácením došlo k zesplatnění celého úvěru dle čl. [Anonymizováno] smlouvy o úvěru. Podle čl. [Anonymizováno] smlouvy o úvěru se ke dni zesplatnění dosud neuhrazená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění staly součástí nové jistiny úvěru, tuto novou jistinu ve výši [částka] byla žalovaná povinna uhradit nejpozději v den zesplatnění. V důsledku prodlení žalované s plněním vzniklo žalobkyni právo také na zaplacení smluvních pokut dle čl. [Anonymizováno] smlouvy v celkové výši [částka], dále na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované s plněním dle čl. [Anonymizováno] smlouvy v celkové výši [částka] ([částka] za každou ze splátek, u níž byla žalovaná v prodlení o délce 15 dnů). Dle čl. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] smlouvy žalobkyni vzniklo právo také na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny, neboť žalovaná novou dlužnou jistinu v den zesplatnění neuhradila, a to ode dne [datum] do zaplacení. Dle čl. [Anonymizováno] smlouvy běží sjednané úroky od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, a to i po jeho zesplatnění, žalobkyně proto podanou žalobou uplatňuje také nárok na úrok ve výši 76,04 % ročně jdoucí z částky [částka] ode dne [datum] do [datum], ode dne [datum] pak ve výši 14,75 % ročně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila ani se nedostavila k nařízenému jednání soudu.
3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
4. Dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovanou za užití prostředků komunikace na dálku a unikátního podpisového kódu smlouvu o úvěru č. [RČ] ve znění jejího dodatku č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši [částka], na poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala zaplatit celkem částku ve výši [částka] v celkem [hodnota] pravidelných měsíčních splátkách po [částka] (zjištěno ze smlouvy o úvěru a dodatku č. [hodnota]). Žalobkyně vyplatila žalované částku ve výši [částka] dne [datum] na bankovní účet č. [Anonymizováno] (zjištěno z dokladu o vyplacení úvěru). Ze základní informace o klientovi má soud za prokázané, že žalobkyně u žalované eviduje bankovní účet č. [Anonymizováno]. Důkazem o odeslání [částka] soud zjistil, že na účet č. [Anonymizováno] byla žalobkyní zaslána verifikační platba ve výši [částka] obsahující unikátní podpisový kód, o čemž byla žalovaná vyrozuměna sms (zjištěno z výpisu sms ze dne [datum] odeslané ve [Anonymizováno] hodin), na kterou žalovaná reagovala sms s textem obsahujícím souhlas (zjištěno z výpisu příchozí sms ze dne [datum] ve [Anonymizováno] hodin). Prohlášením klienta – informacemi pro klienta poskytovanými zprostředkovatelem úvěru a předsmluvním formulářem má soud za prokázané, že žalobkyně žalované před uzavřením smlouvy poskytla nezbytné informace o sjednávaném úvěru. Výpisem transakcí z účtu žalované soud zjistil, že žalovaná obdržela na účet vedený na její jméno s [Anonymizováno] od společnosti [právnická osoba]. dne [datum] částku ve výši [částka] a dne [datum] částku ve výši [částka]. Z hodnocení klienta ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná před uzavřením smlouvy sdělila, že je zaměstnána s celkovými měsíčními příjmy ve výši [částka], na výdajové straně bylo měsíčně kalkulováno se životním minimem ve výši [částka], splátkami úvěrů u žalobkyně ve výši [částka], náklady na bydlení ve výši [částka], tedy s celkovými měsíčními výdaji ve výši [částka] s měsíční rezervou [částka]. Žalovaná dále uvedla, že bydlí ve vlastní nemovitosti a je zaměstnána u společnosti [právnická osoba]. Po odečtení uvedených výdajů žalované od jejích tvrzených příjmů žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná má k dispozici volné finanční zdroje ve výši [částka] měsíčně. Výpisem z nebankovního registru klientských informací (NRKI) soud zjistil, že u žalované ke dni [datum] existoval dluh po splatnosti ve výši [částka]. Z oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře ze dne [datum] spolu s dodejkou ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně akceptovala návrh žalované na uzavření smlouvy o úvěru č. [RČ] ve znění jejího dodatku č. [hodnota], úvěr měla žalovaná dle splátkového kalendáře hradit formou 48 měsíčních splátek po [částka] počínaje dnem [datum] s poslední splátkou stanovenou na den [datum]. Z karty klienta ke smlouvě č. [RČ] soud zjistil, že žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila žalobkyni celkem částku ve výši [částka] (dne [datum] v částkách [částka] a [částka]). Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně upozorňovala žalovanou na prodlení s úhradou splátek splatných dne [datum] a dne [datum], tedy 1. a 2. splátky. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně upozorňovala žalovanou na prodlení s úhradou splátek splatných dne [datum] a dne [datum], tedy 2. a 3. splátky. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně upozorňovala žalovanou na prodlení s úhradou splátek splatných dne [datum], dne [datum] a dne [datum], tedy 2., 3. a 4. splátky. Z oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla upozorněna na prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů a v souladu s uzavřenou smlouvou žalobkyně okamžitě zesplavnila veškeré závazky ze smlouvy o úvěru č. [RČ] a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě částky ve výši [částka]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k plnění výzvou, která byla dne [datum] předána k poštovní přepravě (zjištěno z předžalobní výzvy a poštovního podacího archu).
5. Provedené důkazy soud posoudil ve smyslu § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a nemá pochybnosti o jejich věrohodnosti.
6. Na základě shora uvedených důkazů, které jsou ve vzájemném souladu, vzal soud za prokázané, že žalobkyně zaslala na bankovní účet č. [Anonymizováno], jehož byla žalovaná majitelkou, jak je zřejmé z porovnání čísla bankovního účtu s [Anonymizováno] uvedeným na předložených výpisech z účtu prokazujících nejen příjem žalované, ale také osobu majitele účtu, dne [datum] částku ve výši [částka] představující úvěr poskytnutý na základě uzavřené smlouvy o úvěru č. [RČ]. Žalovaná poskytnuté finanční prostředky řádně nesplácela, když se dostala do prodlení se splácením již od první splátky, a proto žalobkyně poskytnutý úvěr zesplavnila a vyzvala žalovanou k jeho okamžitému splacení. Žalovaná v souvislosti s uzavřenou smlouvou uhradila žalobkyni celkem částku ve výši [částka], vše dne [datum]. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované, příjmy žalované si ověřovala výpisy měsíčního příjmu za dobu 2 měsíců, avšak v hodnocení klienta žalobkyně kalkulovala s částkou čistého měsíčního příjmu ve výši [částka], který neodpovídal skutečně zjištěné výši příjmu, v řízení nebylo zjištěno, zda žalobkyně ověřovala výdaje žalované, když na výdajové stránce bylo počítáno s výší životního minima a nebyly zjištěny žádné výdaje žalované spojené s dopravou či trávením volného času. Současně z provedeného dokazování není zřejmé, jak žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti žalované zohlednila skutečnost, že u žalované již v době uzavírání smlouvy o úvěru existovala pohledávka po splatnosti ve výši [částka].
7. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Právně byla věc posouzena podle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jako nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení, neboť uzavřená smlouva o úvěru je smlouvou o spotřebitelském úvěru, která byla soudem shledána neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyní před uzavřením smlouvy o úvěru. S ohledem na skutkový stav zjištěný na základě provedeného dokazování bylo žalobkyni soudem uděleno poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř nutnosti doplnit žalobní tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované s náležitou odbornou péčí. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]) nelze za řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované považovat objektivně nedoložené osobní prohlášení dlužníka, a to ani v případě, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Žalobkyně k prokázání náležitého ověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy nepředložila žádné další důkazy. Z hodnocení klienta a výpisů z účtu žalované je přitom zřejmé, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované kalkulovala s čistým měsíčním příjmem žalované, který byl o více než [částka] vyšší než žalovanou doložený čistý měsíční příjem. Na straně měsíčních výdajů vycházela žalobkyně z výše životního minima, nikoli ze skutečné výše výdajů, které by žalovaná sdělovala, ani v tomto ohledu tedy soud nemohl dospět k závěru o vynaložení náležité odborné péče žalobkyní, neboť údaje o životním minimu, popřípadě statistické údaje, nemohou nahrazovat zjištění skutečných majetkových a finančních poměrů žalované, ale mají sloužit pouze jako orientační základ při posuzování žalovanou sdělených a dokládaných výdajů. K závěru o nedostatečném ověření úvěruschopnosti žalované dospěl soud také na základě zjištění z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI), v němž v době žádosti o úvěr byl evidován u žalované dluh po splatnosti ve výši [částka], o jehož důvodu žalobkyně ničeho nezjišťovala, ani jej nijak nepromítla do závěrů o úvěruschopnosti žalované a o disponibilních finančních prostředcích, přestože se jedná o dluh ve výši zhruba jedné třetiny čistých měsíčních příjmů žalované, který může indikovat problémy se splácením stávajících závazků. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala při uzavírání smlouvy (resp. při posouzení schopnosti žalované splácet poskytovaný úvěr) s odbornou péčí, když posouzení úvěruschopnosti v převážné části provedla pouze na základě neúplných informací poskytnutých žalovanou, které nijak nezobrazují konkrétní situaci žalované a nevedou tedy k závěrům o konkrétních poměrech žalované. [adresa] kritériem pro platnost uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru totiž je dodržení zákonných požadavků na náležitou odbornost při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele, které žalobkyně nedodržela, když náležitě nezjišťovala skutečné výdaje žalované a kalkulovala na výdajové straně zejména se statistickou výší životního minima, objektivně tedy nemohla dospět ke konkrétnímu závěru o úvěruschopnosti či neúvěruschopnosti žalované, neboť nedisponovala dostatečnými informacemi o skutečných poměrech žalované, o nichž bylo následně zjištěno, že žalované neumožňovaly poskytnutý úvěr řádně a včas splácet, když žalovaná byla v prodlení s plněním již u 1. splátky a žalobkyni celkem uhradila pouze částku ve výši [částka]. Soud proto žalobkyni přiznal vůči žalované právo na úhradu zbývající části dosud neuhrazené jistiny ve výši [částka], ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl. V souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru soud uložil žalované povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem, když žalobkyně v tomto směru k udělenému poučení soudu ve smyslu § 118a odst. 1 až 3 o.s.ř. o nutnosti doplnění tvrzení a důkazních návrhů k prokázání současných možností žalované splácet dlužnou částku pouze uvedla, že původně sjednaná výše splátky, tedy částka [částka], se žalobkyni jeví nadále jako adekvátní. Soud proto při stanovení výše splátek vycházel z volného uvážení a s přihlédnutím k okolnostem věci stanovil jako přiměřenou splátku ve výši [částka] měsíčně, která je nižší oproti původně sjednané splátce, a proto by mělo být v možnostech žalované takovou splátku řádně hradit, současně se však nejedná o splátku nepřiměřeně nízkou, která by žalovanou zásadně zvýhodňovala na úkor žalobkyně. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaná zaplatila na dlužnou jistinu více, než bylo v řízení zjištěno, přechází na žalovanou a je na žalované, aby soudu prokázala, že na jistinu zaplatila více či že ji uhradila řádně a včas. Žalovaná, která se k podané žalobě nijak nevyjádřila, ani se bez omluvy nedostavila k nařízenému jednání soudu, netvrdila ani neprokazovala, že by žalobkyni plnila cokoli více, než bylo v řízení tvrzeno a prokázáno.
11. O náhradě nákladů tohoto řízení soud rozhodl na základě § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení v poměrné výši, neúspěch žalobkyně představoval 33,3 % žalobou uplatněné jistiny oproti úspěchu co do 66,7 %, žalobkyni proto náleží právo na náhradu 33,4 % (66,7 % - 33,4 %) nákladů řízení. Náklady řízení představují náhradu nákladů na právní zastoupení žalobkyně advokátem podle § 6 a násl. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) ve spojení s § 7 bodu 5 advokátního tarifu za 4 úkony právní služby po 7 260 Kč za úkon (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, doplnění žaloby a účast na jednání soudu dne 26. 11. 2024), celkem tedy 29 040 Kč, dále paušální náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za 4 úkony právní služby po 300 Kč/1 úkon právní služby, celkem ve výši 1 200 Kč, příslušné položky byly navýšeny o 21% DPH, neboť právní zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem této daně, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 667 Kč. Celkem tedy bylo žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v poměru 33,4 %, tedy ve výši 14 782 Kč (0,334 * [PSČ obec]).
12. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.