Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

14 C 354/2024

Soud: Okresní soud v Českých BudějovicíchDatum rozhodnutí: 17. 12. 2024Č. j.: 14 C 354/2024-30Soudkyně: Mgr. Bc. Petra KořínkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 26. 2. 2025Předmět řízení: o zaplacení částky 35 209 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSCB:2024:14.C.354.2024.1
bezdůvodné obohacenísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (62) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 969 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 800 Kč měsíčně splatných vždy do 15. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení.

II. Žaloba se, co do částky 9 240 Kč s úrokem ve výši 27,28 % ročně jdoucím z částky 29 532 Kč od 27. 6. 2024 do 25. 9. 2024, s úrokem ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky 29 532 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky 29 532 Kč od 27. 6. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 371 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u nadepsaného soudu domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 35 209 Kč s úrokem ve výši 27,28 % ročně jdoucím z částky 29 532 Kč od 27. 6. 2024 do 25. 9. 2024, s úrokem ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky 29 532 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky 29 532 Kč od 27. 6. 2024 do zaplacení, která představuje nevypořádané nároky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum]. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně náležitě přezkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně na základě uzavřené smlouvy poskytla žalované částku [částka] tak, že částku [částka] převedla na účet žalované dle uzavřené smlouvy o úvěru a částku ve výši [částka] převedla na účet zprostředkovatele jako provizi. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet ve 40 pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobkyně, 1. splátka byla stanovena na den [datum]. Spolu s dlužnou jistinou se žalovaná zavázala uhradit také úrok za zapůjčené peněžní prostředky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu splácení úvěru, celkem se zavázala uhradit žalobkyni částku ve výši [částka]. Žalovaná na tuto pohledávku uhradila žalobkyni celkem částku ve výši [částka], tedy poskytnutý úvěr nesplácela řádně a včas a dostala se do prodlení s úhradou. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhá úhrady dlužné jistiny ve výši [částka], kapitalizovaných dlužných úroků ve výši [částka], poplatku ve výši [částka] za celkem [hodnota] odeslané upomínky po [částka] za každou z odeslaných upomínek, smluvní pokuty za opožděné splátky ve výši [částka] a smluvní pokuty z neuhrazeného úvěru ode dne zesplatnění ve výši [částka]. Žalovaná na svůj dluh ničeho více neuhradila ani k zaslané předžalobní výzvě žalobkyně.

2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. Žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila. Žalovaná se k nařízenému jednání soudu bez omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně i žalované.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

5. Dne [datum] uzavřela žalobkyně prostřednictvím pana [jméno FO] se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], a to s využitím verifikační platby ve výši [částka], k jejímuž zaslání byla žalovaná vyzvána emailem žalobkyně. Verifikační platbu s variabilním symbolem shodným s číslem uzavírané smlouvy o úvěru provedla žalovaná z účtu č. [č. účtu], který byl veden na jméno žalované, transakce byla zaúčtována dne [datum] (zjištěno z potvrzení o provedení transakce). Na základě uzavřené smlouvy byla žalované dne [datum] žalobkyní poskytnuta částka ve výši [částka] na bankovní účet vedený na jméno žalované, částka ve výši [částka] představující provizi za uzavřenou smlouvu byla žalobkyní zaslána dne [datum] na účet vedený na jméno [jméno FO]. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr ve 40 měsíčních splátkách po [částka] s první splátkou sjednanou na den [datum], roční úroková sazba byla sjednána ve výši 27,28 % ročně, mezi účastníky byly pro případ prodlení s plněním sjednány smluvní pokuty (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a splátkového kalendáře). Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky žalobkyně (Zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a úvěrových podmínek.). Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy poskytla žalované informace o spotřebitelském úvěru a o právech a povinnostech s uzavřenou smlouvou souvisejících. Z posouzení úvěruschopnosti zákazníka a příloh má soud za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřovala úvěruschopnost žalované, tvrzené příjmy žalované ověřovala z předložených výplatních pásek za měsíce listopad a prosinec 2023 (čistý příjem žalované dle těchto výplatních pásek činil [částka] a [částka]), náklady na bydlení byly žalovanou doloženy čestným prohlášením vlastníka nemovitosti ze dne [datum], jehož vlastnické právo bylo doloženo informací o jednotce z katastru nemovitostí a z jehož sdělení bylo zjištěno, že žalovaná na bydlení přispívá částkou ve výši [částka] měsíčně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy nahlížela také do insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí a registru REPI, dále žalobkyně využila také statistické údaje, a to výši normativních nákladů na bydlení, životní a existenční minimum, statistiku rodinných účtů a výdaje na spotřebu domácností.

6. V posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla celkové měsíční příjmy domácnosti ve výši [částka], přestože čistý měsíční příjem žalované byl uveden ve výši [částka], není proto zřejmé, jak žalobkyně dospěla k celkové výši měsíčních příjmů domácnosti a zda tento příjem ověřovala. Žalovaná dále uvedla, že bydlí v nájmu, hradí splátky úvěru ve výši [částka] a má vyživovací povinnost ke 4 dětem. Z čestného prohlášení o příjmech a výdajích žalované soud zjistila, že žalovaná zde uvedla, že má měsíční náklady na bydlení ve výši [částka] a dále měsíční splátky úvěrů ve výši [částka], žádné pravidelné platby na pojistné ani soudem stanovené výživné neuvedla, neuvedla však ani počet dětí, čisté měsíční příjmy uvedla ve výši [částka]. Žalovaná své závazky nesplnila řádně a včas. Žalovaná za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila celkem částku ve výši [částka] (zjištěno z bonity smlouvy). Žalobkyně žalovanou před zesplatněním závazku upomínala o plnění upomínkou ze dne [datum]. Předžalobní upomínka ze dne [datum] spolu se zesplatněním úvěru byla žalované odeslána dne [datum] (zjištěno z předžalobní výzvy včetně zesplatnění a poštovního podacího lístku).

7. Na základě shora uvedených důkazů, které jsou ve vzájemném souladu, vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru za shora uvedených podmínek finanční prostředky ve výši [částka], a to převodem na účet vedený na jméno žalované dne [datum]. Žalovaná poskytnuté finanční prostředky řádně nesplácela a dostala se do prodlení, když celkem žalobkyni uhradila částku ve výši [částka]. Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované, když při tomto prověřování vycházela z informací poskytnutých žalovanou, které si ověřila žalovanou předloženými listinami a lustrací ve veřejných rejstřících a v registrech.

8. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Právně byla věc posouzena podle ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jako nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení, neboť uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru byla soudem shledána neplatnou ve smyslu ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyní před uzavřením smlouvy o úvěru. S ohledem na zjištěný skutkový stav na základě provedeného dokazování a nepřítomnost žalobkyně na jednání soudu nemohlo být žalobkyni soudem uděleno poučení o nutnosti doplnit žalobní tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované s náležitou odbornou péčí. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) nelze za řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované považovat objektivně nedoložené osobní prohlášení dlužníka, a to ani v případě, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Žalobkyně k otázce úvěruschopnosti odkázala na žalovanou vyplněná čestná prohlášení, formulář posouzení úvěruschopnosti, informace z registrů, statistické údaje a listiny dokládající informace sdělené žalovanou. Z posouzení úvěruschopnosti zákazníka i z čestného prohlášení žalované o jejích výdajích je přitom zřejmé, že žalovaná žalobkyni ke své finanční situaci předložila 2 výplatní pásky, na jejichž základě měla žalovaná dosahovat čistého měsíčního příjmu v průměru ve výši [částka], celkové měsíční příjmy domácnosti byly uvedeny ve výši [částka] měsíčně, jedná se však o příjmy, o nichž není zřejmé, zda byly žalobkyní jakkoli ověřovány a z jakých zdrojů tyto tvrzené příjmy pocházejí. Žalobkyně také nijak nezjišťovala výdaje žalované, kromě výdajů na bydlení, které byly doložené čestným prohlášením druha žalované a tvrzených výdajů na placení splátek úvěrů ve výši [částka], o nichž není zřejmé, zda byly žalobkyní ověřeny. Žalovaná ve formuláři posouzení úvěruschopnosti uvedla, že má vyživovací povinnost ke 4 dětem, soud proto nemá pochyb, že s touto vyživovací povinností jsou spojeny pravidelné měsíční výdaje v nezanedbatelné výši, které však žalobkyně nijak nezjišťovala ani neověřovala, stejně tak žalobkyně nezjišťovala, zda má žalovaná další pravidelné měsíční výdaje spojené s dojížděním do zaměstnání, trávením volného času, [podezřelý výraz] [Anonymizováno] apod. Žalobkyně se však bez dalšího zjišťování skutečných poměrů žalované spokojila se závěrem, že rozdíl mezi tvrzenou výší příjmů a výdaji žalované činí částku ve výši [částka]. Popsaný přezkum proto nemůže splnit zákonné podmínky odborného posouzení, které nemůže vycházet pouze z informací poskytnutých dlužníkem, z odhadů či dokonce pouze ze statistických údajů, které nijak nezohledňují individuální situaci dlužníka a neumožňují učinit komplexní závěry o jeho poměrech. Nákladová část prohlášení žalované vychází pouze z nákladů spojených s bydlením a splátkami úvěrů, přestože je zřejmé, že žalovaná má další pravidelné měsíční výdaje v nezanedbatelné výši, které mohou svou výší i přesahovat souhrn výdajů zohledněných žalobkyní, neboť vyživovací povinnost ke 4 dětem je nepochybně spojena se značnými náklady, jejichž výši však žalobkyně nijak nezjišťovala ani nezohledňovala v závěru o výši disponibilních finančních prostředků žalované. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala při uzavírání smlouvy (resp. při posouzení schopnosti žalované splácet poskytovaný úvěr) s odbornou péčí, když posouzení úvěruschopnosti v převážné části (nákladech žalované) provedla pouze na základě neúplného zjištění o osobních a majetkových poměrech žalované. Žalobkyně zde vycházela z výdajů, které nijak nezobrazují konkrétní situaci žalované a nevedou tedy k závěrům o konkrétních poměrech žalované a její schopnosti splácet poskytovaný úvěr, když zásadní měsíční výdaje žalované nebyly žalobkyní nijak zjišťovány ani ověřovány. Zásadním kritériem pro platnost uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru je dodržení zákonných požadavků na náležitou odbornost při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele, které žalobkyně nedodržela, když náležitě nezjišťovala skutečné výdaje žalované, objektivně tedy nemohla dospět ke konkrétnímu závěru o úvěruschopnosti či neúvěruschopnosti žalované, neboť nezohlednila skutečné výdaje žalované a ani neměla povědomí o konkrétních výdajových poměrech žalované. Nedostatečnost ověřování úvěruschopnosti žalované se následně projevila v její neschopnosti poskytnutý úvěr řádně a včas splácet, když žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila celkem částku představující cca 5,6 % poskytnutých finančních prostředků. Soud proto žalobkyni přiznal proti žalované právo na úhradu dosud neuhrazené jistiny ve výši [částka], ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl. V souladu s ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru soud uložil žalované povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem, když žalobkyně v tomto směru s ohledem na svou nepřítomnost na nařízeném jednání soudu neuvedla žádná tvrzení ani neoznačila žádné důkazy. Soud proto při stanovení výše splátek vycházel z předpokladu, že původně sjednaná výše splátky ve výši [částka] měsíčně přesahovala možnosti žalované, když tyto splátky nedokázala žalovaná řádně a včas splácet a celkem uhradila pouze částku ve výši [částka], a proto stanovil splátku v nižší výši, a to [částka] měsíčně při zohlednění výše čistého měsíčního příjmu žalované uvedeného v žádosti o úvěr a doloženého výplatními páskami a dalších poměrů žalované, které byly v žádosti o úvěr sděleny (nájemní bydlení a vyživovací povinnost ke 4 dětem). Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaná zaplatila na dlužnou jistinu více, přechází na žalovanou. Je na žalované, aby soudu prokázala, že jistinu zaplatila řádně a včas či že na pohledávku uhradila více než žalobkyně uvedla. Žalovaná, která se k podané žalobě nijak nevyjádřila, netvrdila ani neprokazovala, že by žalobkyni cokoli více plnila.

12. O náhradě nákladů řízení bylo mezi účastníky rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků v řízení. V řízení byla úspěšnější žalobkyně, když její úspěch představuje cca 74 % žalobou uplatněné částky, a proto má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši představující rozdíl mezi úspěchem žalobkyně a úspěchem žalované, tedy co do 48 % celkové výše účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 409 Kč a dále z odměny právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby do podání návrhu včetně po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby a doplnění žaloby) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ze 3 tzv. režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 13 odst. 1 advokátního tarifu a 1 úkon právní služby po podání návrhu (doplnění žaloby) po 2 540 Kč dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu a 1 tzv. režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu a navýšení příslušných položek o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Celková výše nákladů řízení proto činí 7 023,40 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech u zdejšího soudu (např. ve věci sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] či sp. zn. [spisová značka]). Žalované byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení v poměrné výši představující 48 % celkové výše nákladů řízení žalobkyně, tedy v částce 3 371 Kč.

13. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací