Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 497 Kč, a to do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 8 139 Kč s úrokem ve výši 28,17 % ročně jdoucím z částky 30 000 Kč od 28. 7. 2024 do 26. 10. 2024, s úrokem ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky 30 000 Kč od 27. 10. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky[Anonymizováno] 30 000 Kč od 28. 7. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 802 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u nadepsaného soudu domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 35 636 Kč s úrokem ve výši 28,17 % ročně jdoucím z částky 30 000 Kč od 28.7.2024 do 26.10.2024, s úrokem ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky 30 000 Kč od 27.10.2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky 30 000 Kč od 28.7.2024 do zaplacení, která představuje nevypořádané nároky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum]. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně náležitě přezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně na základě uzavřené smlouvy poskytla žalovanému částku [částka] tak, že částku [částka] převedla na účet žalovaného dle uzavřené smlouvy o úvěru a částku ve výši [částka] převedla na účet zprostředkovatele jako provizi. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet ve 25 pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobkyně, 1. splátka byla stanovena na den [datum]. Spolu s dlužnou jistinou se žalovaný zavázal uhradit také úrok za zapůjčené peněžní prostředky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu splácení úvěru, celkem se zavázal uhradit žalobkyni částku ve výši [částka]. Žalovaný poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhá úhrady dlužné jistiny ve výši [částka], kapitalizovaných dlužných úroků ve výši [částka], poplatku ve výši [částka] za celkem [hodnota] odeslané upomínky po [částka] za každou z odeslaných upomínek, smluvní pokuty za opožděné splátky ve výši [částka] a smluvní pokuty z neuhrazeného úvěru ode dne zesplatnění ve výši [částka]. Žalovaný na svůj dluh ničeho více neuhradil ani k zaslané předžalobní výzvě žalobkyně.
2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.
3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. Žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, žalovaný se k nařízenému jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně i žalovaného.
4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
5. Dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], a to s využitím verifikační platby ve výši [částka], k jejímuž zaslání byl žalovaný vyzván emailem žalobkyně. Verifikační platbu s variabilním symbolem shodným s číslem uzavírané smlouvy o úvěru provedl žalovaný z účtu č. [č. účtu], který byl veden na jméno žalovaného, transakce byla zaúčtována dne [datum] (zjištěno z potvrzení o provedení transakce). Na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému dne [datum] žalobkyní poskytnuta částka ve výši [částka] na bankovní účet uvedený ve smlouvě jako VS bylo použito číslo smlouvy o spotřebitelském úvěru, částka ve výši [částka] představující provizi za uzavřenou smlouvu byla žalobkyní zaslána dne [datum] na účet vedený na jméno [jméno FO]. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr ve 25 měsíčních splátkách po [částka] s první splátkou sjednanou na den [datum], roční úroková sazba byla sjednána ve výši 28,17 % ročně, mezi účastníky byly pro případ prodlení s plněním sjednány smluvní pokuty (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a splátkového kalendáře). Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky žalobkyně (Zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a úvěrových podmínek.). Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy poskytla žalovanému informace o spotřebitelském úvěru a o právech a povinnostech s uzavřenou smlouvou souvisejících. Z posouzení úvěruschopnosti zákazníka a příloh má soud za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřovala úvěruschopnost žalovaného, tvrzené příjmy žalovaného ověřovala z předložených výplatních pásek za měsíce leden, únor a březen 2024 (čistý příjem žalovaného dle těchto výplatních pásek činil [částka], [částka] a [částka]), náklady na bydlení byly žalovaným doloženy potvrzením o ubytování, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaný je ubytován na ubytovně pro zaměstnance společnosti [právnická osoba], z výplatních pásek bylo zjištěno, že za ubytování platí žalovaný měsíčně částku ve výši [částka] (leden a únor 2024), popř. [částka] za březen 2024. Žalobkyně před uzavřením smlouvy nahlížela také do insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí a registru REPI, dále žalobkyně využila také statistické údaje, a to výši normativních nákladů na bydlení, životní a existenční minimum, statistiku rodinných účtů a výdaje na spotřebu domácností.
6. V posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla celkové měsíční příjmy domácnosti ve výši [částka]. Žalovaný dále uvedl, že hradí splátky úvěru ve výši [částka] a nemá žádnou vyživovací povinnost. Z čestného prohlášení o příjmech a výdajích žalovaného soud zjistil, že údaje o výši příjmu, nákladech na bydlení a na splátky jiných úvěrů korespondují s údaji, které žalobkyně uvedla ve formuláři posouzení úvěruschopnosti. Žalovaný své závazky nesplnil řádně a včas, když za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil celkem částku ve výši [částka] (zjištěno z bonity smlouvy). Žalobkyně žalovaného před zesplatněním závazku upomínala o plnění upomínkou ze dne [datum] a ze dne [datum]. Předžalobní upomínka ze dne [datum] spolu se zesplatněním úvěru byla žalovanému odeslána dne [datum] (zjištěno z předžalobní výzvy včetně zesplatnění a poštovního podacího lístku).
7. Na základě shora uvedených důkazů, které jsou ve vzájemném souladu, vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru za shora uvedených podmínek finanční prostředky ve výši [částka], a to dne [datum] převodem na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky řádně nesplácel a dostal se do prodlení, když celkem žalobkyni uhradil částku ve výši [částka]. Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, když při tomto prověřování vycházela z informací poskytnutých žalovaným, které si ověřila žalovaným předloženými listinami a lustrací ve veřejných rejstřících a v registrech.
8. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Právně byla věc posouzena podle ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jako nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení, neboť uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru byla soudem shledána neplatnou ve smyslu ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní před uzavřením smlouvy o úvěru. S ohledem na zjištěný skutkový stav na základě provedeného dokazování a nepřítomnost žalobkyně na jednání soudu nemohlo být žalobkyni soudem uděleno poučení o nutnosti doplnit žalobní tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného s náležitou odbornou péčí. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) nelze za řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného považovat objektivně nedoložené osobní prohlášení dlužníka, a to ani v případě, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Žalobkyně k otázce úvěruschopnosti odkázala na žalovaným vyplněná čestná prohlášení, formulář posouzení úvěruschopnosti, informace z registrů, statistické údaje a listiny dokládající informace sdělené žalovaným. Z posouzení úvěruschopnosti zákazníka i z čestného prohlášení žalovaného o jeho výdajích je přitom zřejmé, že žalovaným sdělené měsíční příjmy korespondují se žalovaným předloženými výplatními páskami. V obou listinách však žalovaný shodně uvedl, že již v době před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru splácel na jiný úvěr či úvěry částku ve výši zhruba jedné třetiny jeho měsíčního čistého příjmu, a to [částka]. Žalobkyně nijak nezjišťovala výdaje žalovaného, kromě výdajů na bydlení, které byly doloženy potvrzením společnosti [právnická osoba] Tvrzené výdaje na placení splátek úvěru či úvěrů ve výši [částka] pravděpodobně nebyly žalobkyní nijak ověřovány, neboť takové ověření nebylo provedeným dokazováním zjištěno. Žalobkyně také nijak nezjišťovala, zda má žalovaný další pravidelné měsíční výdaje spojené s dojížděním do zaměstnání, trávením volného času, [podezřelý výraz] apod. Žalobkyně se proto bez dalšího zjišťování skutečných poměrů žalovaného spokojila se závěrem, že rozdíl mezi tvrzenou výší příjmů a výdaji žalovaného činí částku ve výši [částka]. Popsaný přezkum proto nemůže splnit zákonné podmínky odborného posouzení, které nemůže vycházet pouze z informací poskytnutých dlužníkem, z odhadů či dokonce pouze ze statistických údajů, které nijak nezohledňují individuální situaci dlužníka a neumožňují učinit komplexní závěry o jeho poměrech. Nákladová část prohlášení žalovaného vychází pouze z nákladů spojených s bydlením a splátkami úvěrů, přestože je zřejmé, že žalovaný má další pravidelné měsíční výdaje. Ostatně i tvrzené splátky úvěrů v nezanedbatelné výši v poměru k měsíčnímu příjmu žalovaného žalobkyně před uzavřením smlouvy nijak blíže neověřovala, ani co do důvodu těchto splátek či co do jejich skutečné výše. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala při uzavírání smlouvy (resp. při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytovaný úvěr) s náležitou odbornou péčí, když posouzení úvěruschopnosti v převážné části (nákladech žalovaného) provedla pouze na základě neúplného zjištění o osobních a majetkových poměrech žalovaného, které nemohlo vést k reálnému obrazu o disponibilních finančních prostředcích. Žalobkyně zde vycházela z výdajů, které v souhrnu nezobrazují konkrétní situaci žalovaného a nevedou tedy k závěrům o konkrétních poměrech žalovaného a jeho schopnosti splácet poskytovaný úvěr, když zásadní měsíční výdaje žalovaného představující nejen splátky úvěru či úvěrů, ale také případné další pravidelné měsíční výdaje, nebyly žalobkyní nijak zjišťovány ani ověřovány. Zásadním kritériem pro platnost uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru je dodržení zákonných požadavků na náležitou odbornost při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele, které žalobkyně nedodržela, když náležitě nezjišťovala skutečné výdaje žalovaného, objektivně tedy nemohla dospět ke konkrétnímu závěru o úvěruschopnosti či neúvěruschopnosti žalovaného, neboť nezohlednila skutečné výdaje žalovaného a ani neměla povědomí o konkrétních výdajových poměrech žalovaného. Nedostatečnost ověřování úvěruschopnosti žalovaného se následně projevila v jeho neschopnosti poskytnutý úvěr řádně a včas splácet, když žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil minimální částku. Soud proto žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na úhradu dosud neuhrazené jistiny ve výši [částka], ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl. V souladu s ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru soud uložil žalovanému povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, když žalobkyně v tomto směru s ohledem na svou nepřítomnost na nařízeném jednání soudu neuvedla žádná tvrzení ani neoznačila žádné důkazy. Soud proto při stanovení doby splatnosti prodloužil lhůtu k plnění po zohlednění výše dlužné jistiny na dobu 6 měsíců. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný zaplatil na dlužnou jistinu více, přechází na žalovaného. Je na žalovaném, aby soudu prokázal, že jistinu zaplatil řádně a včas či že na pohledávku uhradil více než žalobkyně uvedla. Žalovaný, který se k podané žalobě nijak nevyjádřil, netvrdil ani neprokazoval, že by žalobkyni cokoli více plnil.
12. O náhradě nákladů řízení bylo mezi účastníky rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků v řízení. V řízení byla úspěšnější žalobkyně, když její úspěch představuje cca 77 % žalobou uplatněné částky, a proto má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši představující rozdíl mezi úspěchem žalobkyně a úspěchem žalovaného, tedy co do 54 % (77 % - 23 %) celkové výše účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 426 Kč a dále odměnu právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby do podání návrhu včetně po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ze 3 tzv. režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 13 odst. 1 advokátního tarifu a 1 úkon právní služby po podání návrhu (doplnění žaloby) po 2 540 Kč dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu a 1 tzv. režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu a navýšení příslušných položek o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Celková výše nákladů řízení proto činí [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] či sp. zn. [spisová značka]). Žalovanému byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení v poměrné výši představující 54 % celkové výše nákladů řízení žalobkyně, tedy v částce 3 802 Kč[Anonymizováno] (7 040,40 Kč * 0,54).
13. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.