Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně jdoucím z částky 30 000 Kč od 12. 5. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů tohoto řízení částku 2 100 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne 13. 11. 2025 se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené zápůjčky s odůvodněním, že dne 17. 4. 2025 žalovaná písemně uznala svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 30 000 Kč, když se tuto částku zavázala uhradit nejpozději do 11. 5. 2025, což však neučinila ani přes předžalobní výzvu ze strany žalobkyně.
2. Žalovaná se ve lhůtě stanovené podepsaným soudem v usnesení ze dne 9.2. 2026, č.j. 25C 407/2025-16 nevyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud v souladu s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá, že žalovaná, které bylo výše citované usnesení doručeno spolu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto v souladu s ust. § 115a o.s.ř., též s předpokládaným souhlasem strany žalující rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání.
3. Na základě listinných důkazů tvořících přílohu podané žaloby zjistil soud následující skutkový stav:
4. Z listiny „UZNÁNÍ DLUHU“ ze dne 17. 4. (z kontextu listinu patrno 2025) vzal soud za prokázané, že žalovaná označená v této listině jako dlužník písemně prohlásila, že tímto uznává, že dluží svému věřiteli (žalobkyni) ke dni podpisu tohoto uznání částku ve výši celkem 30 000 Kč, a to jako dluh ze 2 smluv o zápůjčce uzavřených ústní formou mezi shora jmenovanými v březnu 2025, když předmětem první smlouvy byla zápůjčka ve výši 5 000 Kč a předmětem druhé smlouvy zápůjčka ve výši 25 000 Kč. Splatnost obou zápůjček byla domluvena do 11. 4. 2025. Tento svůj dluh v celkové výši 30 000 Kč tedy žalovaná uznává co do důvodu i výše a zavazuje se, že tuto dlužnou částku uhradí žalobkyni v plné výši nejpozději do 11. 5. 2025. Žalovaná současně prohlásila, že toto uznání nelze považovat za odklad splatnosti, dále že uznává též nárok věřitele (žalobkyně) na zákonné úroky z prodlení, a to z dlužných částek od prodlení až do zaplacení dluhu a výslovně prohlásila a stvrdila svým podpisem, že toto uznání řádně zvážila, souhlasí s jeho obsahem a podepisuje jej o své svobodné vůli. Citovaná listina je opatřena vlastnoručním podpisem nejen žalované, ale též žalobkyně. Z listiny „Poslední výzva k úhradě dluhu před podáním žaloby“ ze dne 3. 6. 2025 soud zjistil, že žalovaná byla tímto dopisem ze strany žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky 30 000 Kč v plné výši, a to ve lhůtě do 31. 7. 2025 s odkazem na vznik obou závazků a sepsání písemného uznání dluhu. Přílohou této listiny žalobkyně učinila i kopii již zmiňovaného uznání dluhu ze dne 17. 4. 2025. Z kopie obálky, v níž byla citovaná písemnost zasílána je patrno, že tato byla předána k poštovní přepravě dne 9. 6. 2025, když žalovaná si předmětnou zásilku nevyzvedla, uložena na poště byla dne 10. 6. 2025. Citovaná výzva se tak dostala do dispozice žalované nejpozději dne 20. 6. 2025.
5. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že mezi účastníky tohoto řízení byly uzavřeny 2 dílčí ústní smlouvy o zápůjčce. Po předchozí ústní dohodě žalobkyně žalované v měsíci březnu 2025 zapůjčila žalobkyně žalované částku 5 000 Kč, dne 17. 4. 2025 pak další částku 25 000 Kč. Splatnost obou zápůjček byla mezi smluvními stranami sjednána do 11. 4. 2025. Žalovaná vůči žalobkyni ničeho ani zčásti na žádnou ze zápůjček neuhradila. Poté dne 17. 4. 2025 žalovaná písemným prohlášením výslovně uznala svůj dluh v celkové výši 30 000 Kč co do důvodu i výše jak popsáno shora vůči žalobkyni. Ani posléze však žalovaná žalobkyni ničeho z poskytnutých zápůjček nevrátila.
6. Žalovaná je se splněním svého peněžitého dluhu vůči žalobkyni v prodlení ode dne následujícího po sjednané splatnosti, tj. od 12. 5. 2025.
7. Podle ustanovení § 2390 o.z. ve znění účinném od 1. 1. 2014 přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Podle ustanovení § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše, prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
9. Na základě výše zjištěného má soud za to, že dluh ve výši právě žalované částky, tedy v rozsahu uznání žalované shora, v době uznání trval.
10. Návrh je důvodný, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně příslušenství žalované pohledávky, kde bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 1970 o.z. ve spojení s ustanovením § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. v platném znění.
11. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů souvisejících s tímto řízením, tj. náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 500 Kč a paušální náhradu za 2 úkony (1) podání žaloby, 2) výzva k plnění) po 300 Kč dle § 2 odst.3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.