Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 81 270 Kč spolu se zákonným úrokem z prodleníve výši 12 % ročně z částky 11 610 Kč od 21. 3. 2025 do zaplacení,ve výši 12 % ročně z částky 11 610 Kč od 21. 4. 2025 do zaplacení,ve výši 12 % ročně z částky 11 610 Kč od 21. 5. 2025 do zaplacení,ve výši 12 % ročně z částky 11 610 Kč od 21. 6. 2025 do zaplacení,ve výši 11,5 % ročně z částky 11 610 Kč od 21. 7. 2025 do zaplacení,ve výši 11,5 % ročně z částky 11 610 Kč od 21. 8. 2025 do zaplacení ave výši 11,5 % ročně z částky 11 610 Kč od 21. 9. 2025 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 26 628,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit ji částku 81 270 Kč s příslušenstvím, která představuje bezdůvodné obohacení, které mělo žalované vzniknout tím, že užívala byt, ke kterému žalobci svědčí nájemní právo i poté, co její podnájemní právo zaniklo.
2. Žalovaná, ačkoliv ji žaloba a předvolání k jednání byly řádně doručeny do vlastních rukou (fikcí doručení dle § 49 odst. 4 o. s. ř. dne 11. 2. 2026), se k jednání bez omluvy nedostavila a ani se k žalobě nevyjádřila.
3. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o. s. ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se má jednání konat a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.
4. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
5. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. V projednávané věci skutkové okolnosti spočívající v užívání bytu po skončení podnájemního práva umožňují přijetí závěru, že žalobci jako podnajímateli (k aktivní věcné legitimaci podnajímatele podrobně Melzer, F., Bezouška, P. Podcast Judikatúra. 113. epizoda - Bezdůvodné obohacení při neoprávněném užívání, NS 26 Cdo 3353/2024) vzniklo právo na vydání bezdůvodné obohacení (kondikce) nikoliv z plnění (k rozlišení kondikcí z plnění a nikoliv z plnění srov. Melzer, F., Csach, K. in Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník – velký komentář. Sv. IX. § 2894–3081. Praha: Leges, 2018, komentář k § 2991, s. 1269, marg. č. 17, nebo Melzer, F. Vypořádání bezdůvodného obohacení ze smluv neplatných pro nesvéprávnost. Právní rozhledy, 2025, č. 23-24, s. 750), konkrétně se jedná o kondikci z protiprávního užívání cizí hodnoty (zásahová kondikce). Právě s ohledem na to, že se jedná o kondikci nikoliv z plnění, není rozhodující výše sjednaného nájemného, nýbrž výše obvyklého nájemného (k tomu podrobně Zoričáková, V. Bezdůvodné obohacení z užívání nepronajatelné věci: je újma poškozeného jeho předpokladem?. Bulletin advokacie, 2025, č. 6, s. 42-46). Částku ve výši 11 610 Kč měsíčně uvedenou v žalobě lze nepochybně za obvyklé nájemné považovat.
7. Nárok na úroky z prodlení pak vyplývá z § 1970 o. z.
8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 251 Kč, z odměny zástupce za 4 úkony právní služby po 4 380 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva, účast na jednání) podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále „AT“), ze 4 tzv. režijních paušálů po 450 Kč podle § 13 AT a náhrady odpovídající 21% DPH ve výši 4 057,20 Kč.
9. Požadovanou náhradu za cestovné a promeškaný čas podle § 13 a 14 AT žalobci z následujících důvodů nepřiznal. Jak uvedl Krajský soud v Plzni ve svém usnesení ze dne 18. 6. 2015, sp. zn. 13 Co 205/2015 (předmětné rozhodnutí bylo publikováno v časopise Soudní rozhledy 9/2015), jestliže si advokát zřídil pobočku v místě sídla soudu, nemůže požadovat náhradu nákladů řízení spočívající ve ztrátě času a v přepravě z místa sídla advokáta k jednání tohoto soudu. Tento svůj závěr odůvodnil tím, že „na rozdíl od sídla, které advokát musí mít povinně, zřízení pobočky, v níž vedle svého sídla pravidelně poskytuje právní služby, je věcí svobodné volby advokáta, ale pokud si pobočku zřídí, je z hlediska uplatňování náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas na poskytování právních služeb v obou místech třeba pohlížet shodně. V obou případech se totiž jedná o místo, v němž advokát pravidelně poskytuje právní služby, když ztrátu advokáta spočívající v neúčtování cestovních nákladů a náhrady za promeškaný čas strávený cestou do místa, v němž má pobočku, vyvažují výhody, které mu existence dobrovolně zřízené pobočky v jiném místě, než má sídlo, přináší.“
10. Z internetových stránek zástupce žalobce přitom vyplývá, že má v Českých Budějovicích minimálně pobočku (stranou soud ponechává, zda je sídlo uvedené na stránkách České advokátní komory v [Anonymizováno] sídlem skutečným, či toliko fiktivním, když adresa sídla je v bytovém domě), neboť tuto skutečnost na svých stránkách opakovaně uvádí: „Naše kancelář, sídlící v srdci Českých Budějovic, poskytuje komplexní právní služby pro jednotlivce, firmy, obce a školy po celých Jižních Čechách.“ nebo „Naše advokátní kanceláře v Českých Budějovicích a [Anonymizováno] nabízí právní služby nejen pro Jižní Čechy.“ Konkrétně v sekci „Kontakt“ je pak explicitně uvedeno „Kancelář České Budějovice: [Jméno žalované B] “.
11. Pro úplnost soud uvádí, že i Krajský soud v Plzni ve výše uvedeném rozhodnutí vyšel z faktické existence pobočky (kterou taktéž zjistil z webových stránek advokátní kanceláře), nikoliv z toho, zda je pobočka formálně zapsána na internetových stránkách České advokátní komory.
12. Soud zpracoval toliko zkrácené odůvodnění tohoto rozsudku ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.