Výrok
I. Žaloba na zaplacení částky ve výši 35 460 Kč se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 14 471,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 35 460 Kč s příslušenstvím, představující nevypořádané nároky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) dne [datum] pod č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč.
2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že uvedená smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, neboť žalobkyně řádně nezkoumala její úvěruschopnost. Právní předchůdkyni žalobkyně uhradila celkem částku 82 179 Kč. Posléze doplnila, že vůči žalobkyni vznesla v rozsahu žalované částky dne [datum] námitku započtení.
3. Právní předchůdkyni žalobkyně uhradila celkem částku 82 179 Kč. Posléze doplnila, že vůči žalobkyni vznesla v rozsahu žalované částky dne4. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o.s.ř., neboť žalobkyně i žalovaná s tím vyslovily souhlasila a žalovaná nereagovala na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí, ve lhůtě k tomu soudem stanovené, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí.5. Z nesporných tvrzení účastníků vyplynulo, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč.6. Dále bylo dokazováním zjištěno, že žalovaná (konkrétně z účtu jejího příbuzného) na účet právní předchůdkyně zaplatila dne [datum] a [datum] celkem částku 82 179 Kč, z toho částku ve výši 41 199 Kč na jiný úvěr č. [hodnota] (zjištěno z výpisů z účtu [právnická osoba] pořízených dne [datum], výzvy k úhradě ze dne [datum]). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalovanou pohledávku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Žalovaná vznesla dne [datum] vůči žalobkyni námitku započtení v rozsahu žalované částky (Oznámení o započtení pohledávek ze dne [datum]).7. Soud má z předložených důkazů za prokázané, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně shora uvedenou smlouvu, přičemž žalovaná zaplatila právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 82 179 Kč. Dne [datum] žalovaná vůči žalobkyni vznesla námitku započtení v rozsahu žalované částky.8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 1884 odst. 1 o. z. dlužníku zůstávají i po postoupení zachovány námitky proti pohledávce, které měl v době postoupení. Své vzájemné pohledávky vůči postupiteli může dlužník namítat i vůči postupníkovi, i když v době postoupení ještě nebyly splatné; musí však své pohledávky postupníkovi oznámit bez zbytečného odkladu poté, co se o postoupení dozvěděl.12. S ohledem na to, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru se soud při právním posouzení nejprve zabýval otázkou vynaložení řádné péče při zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně.13. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru má před poskytnutím úvěru poskytovatel úvěru povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně toho, že tak učinil přitom nese právě poskytovatel úvěru - srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, ve věci C-449/13 (CA Consumer Finance SA v. I. B. a další). Žalobkyně nicméně tuto svou povinnost tvrdit a prokazovat uvedenou skutečnost nesplnila, když pouze ve zcela obecné míře uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalované. Soud žalobkyni ke konkretizaci těchto tvrzení již nevyzýval, když již v žalobě uvedla, že v případě, že soud nebude mít za prokázaný nárok žalobkyně z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, má tento nárok v rozsahu jistiny považovat za nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Tím tak dala najevo, že není schopna předložit podklady, na základě kterých by bylo možné dospět k závěru, že při uzavírání předmětné smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované řádným způsobem.14. Soud tedy posoudil výše uvedenou smlouva o spotřebitelském úvěru jako neplatnou podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně má právo pouze na vrácení poskytnuté jistiny ve výši 20 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení (ve zbylém rozsahu je žalobu nutné zamítnout). Jak bylo však výše uvedeno, žalovaná vznesla vůči žalobkyni v rozsahu žalované částky námitku započtení, když měla vůči právní předchůdkyni žalobkyně pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení (na její účet bez právního důvod uhradila částku ve výši 41 199 Kč). Úspěšné vznesení námitky započtení vůči odlišnému subjektu umožňuje výše uvedený § 1884 o. z., když tak činí z důvodu, aby nebylo zhoršení postavení dlužníka, který nemůže ovlivnit změnu v osobě věřitele (Dvořák, B. in: Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 750, marg. č. 8). Žalovaná pohledávka tedy v celém rozsahu zanikla, soud proto žalobu zamítnul v celém rozsahu.15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalované, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů sestávající se z odměny zástupce za 4 úkony právní služby po 2 540 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření, oznámení o vznesení námitky započtení, účast při jednání) podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ze 3 tzv. režijních paušálů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši 2 511,60 Kč.