30 C 140/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně navrhla, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 18 210,79 Kč s příslušenstvím, která představuje postoupený dluh ze smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru s limitem 13 000 Kč, a to v rámci smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 20. 7. 2012 uzavřené se společností [právnická osoba].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a tento se ani nedostavil k soudnímu jednání, ke kterému byl řádně a včas předvolán, a proto bylo jednáno v jeho nepřítomnosti.

3. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 20. 7. 2012 bylo zjištěno, že [právnická osoba] [Anonymizováno] (poté [právnická osoba].) uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb, včetně poskytnutí kontokorentního úvěru , Anonymizováno4. Z dispozice se sjednanými parametry kontokorentního úvěru [Anonymizováno] ze dne 21. 11. 2019 bylo zjištěno, že mezi stranami výše uvedené smlouvy byl k běžnému účtu č. [č. účtu] sjednán kontokorentní úvěr [Anonymizováno] ve výši 13 000 Kč s úrokovou sazbou 21,99 % ročně a minimálním zůstatkem běžného účtu 500 Kč. Žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň 1 x v průběhu každých 180 dnů čerpání v [Anonymizováno] a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu, a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaný se zavázal neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklé smlouvy. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky banky a produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru.5. Z výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaný překročil povolený úvěrový limit na částku 16 491,67 Kč. Banka převedla tento debetní zůstatek na zvláštní úvěrový účet a umožnila žalovanému jeho splácení ve splátkách. Žalovaný však ničeho neuhradil.6. Z dopisu ze dne 23. 4. 2024 bylo zjištěno, že banka dluh žalovaného zesplatnila ke dni 23. 4. 2024 a vyzvala k okamžité úhradě celkové dlužné částky 18 167,51 Kč. Dlužná jistina byla dále úročena úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolení debetní zůstatek na běžném účtu 14,75 % ročně.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2024 s účinností ke dni 19. 9. 2024, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla bankou postoupena žalobkyni.8. Z dopisu ze dne 8. 10. 2024 bylo zjištěno, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.9. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 11. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dluhu.10. Z výpisu z běžného účtu č. [hodnota] bylo zjištěno, že po zrušení poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit a převedení debetního zůstatku běžného účtu na úvěrový účet dne 23. 4. 2024 se žalovaný opět dostal do nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu č. [hodnota], a to ve výši 219,12 Kč. I tato pohledávka byla postoupena žalobkyni, jak je uvedeno výše, což bylo žalovanému oznámeno, tento ničeho neuhradil ani k předžalobní výzvě.11. Podle § 2662 o.z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.12. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.14. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku za prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku za prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, a v rámci ní také smlouvu o běžném účtu a smlouvu o kontokorentním úvěru ve výši 13 000 Kč. Banka své povinnosti ze smluv splnila, když pro žalovaného vedla běžný účet a poskytla úvěrový limit ve výši 13 000 Kč. Žalovaný však nesplnil své povinnosti z těchto smluv, když překročil povolený úvěrový limit, dlužnou částku nesplatil ani ve splátkách, a proto banka oprávněně dluh zesplatnila a požaduje dlužnou částku ve výši 16 491,67 Kč. Žalobkyně se oprávněně domáhá i zaplacení poplatků a smluvní pokuty dle sjednaných podmínek ve výši 1 500 Kč. Žalovaný se dostal do nepovoleného záporného zůstatku i na běžném účtu, čímž nesplnil své povinnosti a dluží částku 219,12 Kč. Vzhledem k prodlení žalovaného se žalobkyně oprávněně domáhá i úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst.1 o.s.ř., podle kterého byla plně úspěšné žalobkyni přiznána jejich náhrada vůči žalovanému, když je představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta vzhledem k žalobě podané na ustáleném vzoru opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech se změnou pouze v několika skutečnostech podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 úkony po 300 Kč a 1 úkon po 1. 1. 2025 po 400 Kč, hotové výdaje dle téhož ustanovení za 3 úkony právní služby po 100 Kč a DPH podle § 137 o.s.ř. ve výši 273 Kč.17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.