Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 184 Kč, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 062 Kč od 13. 1. 2025 do zaplacení, dále z částky 9 890 Kč od 13. 4. 2025 do zaplacení, dále z částky 5 332 Kč od 21. 4. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2 863 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně navrhla, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 26 184 Kč s příslušenstvím, která představuje příspěvek a poplatek placený provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb., a to ohledně vozidla RZ: [SPZ] v období od 20. 3. 2024 do 7. 1. 2025.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nereagoval ani na soudní výzvu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a proto soud předpokládal, že s tímto postupem souhlasil.
3. Z výzvy k úhradě příspěvku, upomínky, předžalobní upomínky a dokladu o odeslání bylo zjištěno, že žalovaný byl evidován v registru silničních vozidel jako provozovatel nákladního automobilu jiného, než podle písmene R s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, RZ: [SPZ], VIN [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [IBAN], ke kterému nebylo v období od 20. 3. 2024 do 20. 5. 2024, od 21. 5. 2024 do 14. 9. 2024, od 15. 9. 2024 do 7. 1. 2025 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ač bylo toto vozidlo v této době evidováno jako provozované. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku ve výši 5 332 Kč, 10 062 Kč a 9 890 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani k předžalobní výzvě.
4. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. provozovatel tuzemského vozidla zaplatí [právnická osoba] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
5. Podle § 45 odst. 2 téhož zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.
6. Podle § 6 téhož zákona provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel, nebo podobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.
7. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
8. Podle § 1970 o.z. OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalobkyně je podle zákona č. 30/2024 Sb. právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a tím je dána její aktivní legitimace v tomto sporu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl zapsán v registru silničních vozidel jako provozovatel předmětného vozidla, ke kterému nebylo ve výše uvedených obdobích sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť bylo toto vozidlo evidováno jako provozované. Žalovanému tak ze zákona vznikla povinnost hradit příspěvek dle typu vozidla ve výši 86 Kč denně podle § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky ministerstva financí č. 69/2024 Sb., což za 62 nepojištěných dní představuje částku 5 332 Kč, za 117 nepojištěných dní částku 10 062 Kč a za 115 nepojištěných dní částku 9 890 Kč. Dále žalovanému vznikla povinnost uhradit 3 x poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč podle § 6 téže vyhlášky. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by mu výše uvedené povinnosti nevznikly, ani že svůj dluh uhradil, a proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, když byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 26 184 Kč s příslušenstvím.
10. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou příspěvků se žalobkyně oprávněně domáhá i úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. až do zaplacení.
11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého byla plně úspěšné žalobkyni přiznána jejich náhrada vůči žalovanému, když je představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 048 Kč, odměna advokáta vzhledem k žalobě podané na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech se změnou pouze v několika skutečnostech podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 400 Kč, hotové výdaje dle téhož ustanovení za 3 úkony právní služby po 100 Kč a DPH podle § 137 odst. 1 o.s.ř. ve výši 315 Kč.
12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.