Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 312 948,2 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 638,15 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 15 743,18 Kč a úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky 321 421,35 Kč od 28. 9. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 64 719 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu původně proti žalovanému a [jméno FO], nar. [datum], domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla oběma uložena povinnost zaplatit jí společně a nerozdílně částku 312 948,2 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádaný nárok ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovanými uzavřela dne 29.8.2018. Na základě této smlouvy poskytla žalovaným úvěr ve výši 519 000 Kč za účelem konsolidace v úvěrové smlouvě specifikovaných závazků. Žalovaní se zavázali poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 11,60% p.a. v pravidelných 120 měsíčních splátkách ve výši 7 979,63 Kč počínaje dnem 16.9.2018. Žalobkyně úvěr poskytla v souladu se smlouvou dne 29.8.2018. Žalovaní nespláceli úvěr řádně a včas, žalobkyně dle svých produktových podmínek, které byly součástí smlouvy, úvěr dopisem ze dne 20.5.2024 zesplatnila. Na jistině nadále žalovaní dluží částku 308 783,20 Kč, smluvní úrok ke dni splatnosti činí 12 638,15 Kč a poplatky 4 165 Kč.
2. Usnesením ze dne 7.11.2024, které nabylo právní moci dne 29.11.2024, soud řízení vůči žalovanému [jméno FO], nar. [datum], zastavil, neboť ten dne [datum] zemřel a jiná osoba nevstoupila do jeho práv a povinností.
3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den 19.2.2025, se ani bez omluvy nedostavil.
4. Soud pak na základě provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:
5. Žalobkyně a žalovaní spolu dne 29.8.2018 uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovaným poskytnut úvěr ve výši 519 000 Kč a to za účelem konsolidace jejich stávajících půjček vůči žalobkyni z úvěru [č. účtu] zbývající část jistiny úvěru byla vyplacena na účet žalovaného č. [č. účtu] (žádost o spotřebitelský úvěr, smlouva o úvěru, výpis z úvěrového účtu). Součástí smlouvy byl sazebník poplatků žalobkyně a produktové podmínky žalobkyně (smlouva o úvěru). Žalovaní se zavázali poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě včetně poplatků splácet v 120 měsíčních splátkách po 7 979,63 Kč. Datum první splátky byl sjednán na den 16.9.2018 (smlouva o úvěru). Žalovaní nespláceli splátky řádně a včas, žalobkyně odstoupila dle pravidel v úvěrových podmínkách od smlouvy a to dopisem ze dne 20.5.2024 a vyzvala je k úhradě zbylé části úvěru, který na jistině činil 308 783,20 Kč, úroku k tomuto dni 12 638,15 Kč a poplatcích 4 165 Kč (výpis z úvěrového účtu, dopis z 20.5.2024). Před podáním žaloby žalobkyně žalované k úhradě dluhu vyzývala (předžalobní výzva, poštovní podací arch). Při posuzování úvěruschopnosti vycházela banka při poskytování úvěru jednak z toho, jaké informace jí o sobě poskytli žalovaní; oba uvedli, že bydlí v nájmu, jsou svobodní, nemají vyživovací povinnost, měsíční příjmy měli 26 176 Kč a 19 497 Kč, příjmy banka ověřila. Ověřila rovněž výdaje žalovaného a poměřila s jeho příjmy, když ten měl u ní veden běžný účet a úvěr měl konsolidovat především jeho dosavadní závazky u ní. K ověření informací dále použila registr interních a externích databází, bankovní i nebankovní registry klientských informací, insolvenční rejstřík a databázi [právnická osoba].
6. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný a netvrdil ani neprokazoval, že by na dluh u žalobkyně uhradil více, než žalobkyně v žalobě uvedla.
7. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. V dané věci se jedná o spotřebitelský úvěr, proto se soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaný a žalobkyně uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalovaných, než s nimi vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. Soud měl v dané věci prokázané, že toto žalobkyně skutečně učinila, když jako banka, která vede žalovanému běžný účet, porovnávala informace o jeho příjmech a výdajích, které jí v žádosti sdělil, se skutečným stavem, a k tomu dále využila i informací z interních registrů a veřejných databází bankovních i nebankovních subjektů. Dospěla tak dle získaných a ověřených informací k závěru, že úvěrovou splátku budou schopni žalovaní s ohledem na své pravidelné příjmy hradit, když úvěr navíc směřoval ke konsolidaci závazků žalovaného, které již v té době vůči ní plnil.
10. Na základě shora uvedených důkazů, které jsou ve vzájemném souladu, vzal soud dále za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovaným úvěr za shora uvedených podmínek a žalovaní úvěr řádně nespláceli a nadále na tento dluh dluží částku 312 948,2 Kč. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 citovaného zákona ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
11. Z důvodů shora uvedených soud shledal nárok žalobkyně oprávněným v plném rozsahu.
12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a soud žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 12 518 Kč, 3x odměna advokáta za úkony učiněné do 31.12.2024 (převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) po 9 580 Kč, 1x odměna za úkon učiněný po 1.1.2025 (účast na jednání) po 9 580 Kč, 4 režijní paušály za celkem 1 350 Kč, DPH ve výši 1 350 Kč, k tomu 21% DPH ve výši 8 331 Kč. Dále k tomu náleží cestovné a náhrada za promeškaný čas strávený na cestě [adresa] a zpět k jednání soudu dne 19.2.2025, když použito bylo vozidlo [Anonymizováno] RZ [SPZ], na benzin 95 při ceně 35,80Kč/l a najeto bylo 320 km, se základní náhradou za amortizaci vozidla 5,80 kč/1km (vyhl.č. 475/2024 Sb.) a celkem advokát na cestě strávil 7 půl hodin. Náhrada za promeškaný čas tedy činí 700 Kč, cestovní výdaje 2 771 Kč a 21% DPH 729 Kč.
13. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.